Melodie mého srdce

Čekal jsem absolutní sračku, ale nakonec jsem si o Štědrém večeru řekl, že budu věřit výběru ČT a podívám se. Čeho jsem se dočkal? Pohádkového příběhu z dnešní doby, výborného soundtracku, Robina Williamse hrajícího spíše zápornou postavu a především ukončení v pravou chvíli - těsně předtím, než by se film zvrhl do bláta klišé a kýče. Neskutečné vánoční překvapení. (03.01.2011)

Nádhera, krása, neskonalý úžas. Kromě skvěle si sednoucí hudebně i herecky talentované dvojky Jonathan Rhys Meyers a Keri Russell, je tou nejzářivější a téměř nadpozemsky hudební genialitou obdařená postava, jíž ztvárnil Freddie Highmore. Ten klučík má neskutečný talent. Zkrátka úchvatné a naprosto strhující. Závěr filmu, v němž Freddie diriguje při koncertu v parku svou melodii, mě naprosto duševně vyčerpal:) V jedné chvíli jsem myslela, že mě popadne až hysterický pláč. Nakonec jsem to dokázala "srovnat" do několika minut:) A za celý film bylo těch slzavých a dojemných scén vskutku hodně. Celý tento, pohádkově laděný příběh překypuje okouzlující hudbou a všemožnými kompozicemi. August Rush složil poctu hudbě. Její magii, nekonečné kráse a síle, kterou do nás dokáže dostat. Toto byla skutečně Melodie mého srdce. (21.11.2011)

Mám chuť dát čtyři, protože zrovna včera mi tahle bolozubná cukrkandlovina dosti sedla, ale obecně vzato je zde každý klad vyvážen rušivým záporem. Já vím, že u romantických filmů by neměl člověk žehrat na nepravděpodobnost, ale August Rush posouvá tento fenomén do naprosto extrémních podob. O tom, že hlavní hrdina se naučí guitar tapping na úrovni Erica Mongraina za jedinou noc ani nemluvím. Ale určitě film nechci nijak hanět. Je to příjemná podívaná s výbornými herci a úžasnou muzikou. A to občas stačí. (14.12.2009)

Uživatelé čsfd neustále hází špínu na přeslazené romantické filmy, ale pak dají osmdesát procent téhle medové frašce, kde se nedá naprosto ničemu věřit. Freddie vypadá na osm let a to už je mnohem starší a pořád se tváří tak, že jsem měla chuť film vypnout. Navíc z něj neustále padají hlášky o tom, jak se hudba musí poslouchat, jak kdybychom to nevěděli. Ano, hudba se má poslouchat, pak nevím, proč ji v tom filmu tak strašně rozebírali. Ta přeslazenost, klišé a předvídatelnost z toho přímo trčí, pak je tu ta nelogičnost, kdy malý kluk naprosto NEuvěřitelným způsobem natrefí na svoje rodiče, kteří se do sebe naprosto trapně zamilovali po jediné společně strávené noci.. A nezapomeňme zmínit, že se Freddie umí během dvou vteřin naučit noty, hrát na kytaru a všechny nástroje, na které si jenom vzpomenete. To mi promiňte, ale všichni zde se na to museli asi koukat s klapkami na očích nebo pod vlivem omamných látek. Jinak si to fakt neumím vysvětlit. Tak přeceněný film se jen tak nevidí, teď je mi opravdu líto dobrých filmů, které všichni odepíšou jen proto,že jsou romantické nebo mají dobrý konec. Taková díla jsou naproti téhle šaškárně přímo veledíla. Nehorázný kýč. A podle mě je to nejhorší nejlépe hodnocená sr.. na čsfd:)) (19.02.2012)

Hudba je vážne veľmi silným článkom tohto filmu. Nielen že ho sprevádza a dopĺňa, ale i dej samotný sa točí okolo nej. Film je v niektorých momentoch doslova magický, škoda toho presladeného a dosť nepravdepodobného záveru. Zaujala ma scéna mixu ruchov ulice, i niekoľkokrát spievaná skladba i celkový herecký prejav J.R. Meyersa. V menšej úlohe poteší i R. Williams. Nepoznám nikoho kto nemá rád hudbu a neverím, že niekto kto ju má skutočne rád, by dokázal tento film odpísať. Pekné, dojímavé a hlavne plné skvelej hudby a všemožných zvukov. 80%. (03.02.2013)