Melodie mého srdce

Nádherný námět, pěkný plakát, hudební film, dobrá kritika... Bylo tolik důvodů, proč se na tento film těšit. A ona se z toho vyklubala taková nuda. Musím říct, že při sledování tohodle filmu mě nenadchlo skoro nic. Nevím, co na tom bylo dojemné (jak zde píšete), nevím, kde se vzalo těch 80%, ale je mi to upřímně fuk, já už se na to prostě nepodívám. Samozřejmě, že určité filmařské kvality to má, písničky taky pěkné, ale když Vás to absolutně nebaví, tak vyšší hodnocení z toho prostě nevyždímete... Škoda. (24.12.2010)

Krásný hudební film s výborně hrajícím klukem Freddie Highmorem. To ostatní - málo pravděpodobný děj, hra na city při hledání rodičů a ztraceného dítěte, sladký happy end - není tolik podstatné, protože film Vás dostane příběhem zrodu geniálního muzikanta. Trailer: http://www.csfd.cz/film/221331-melodie-meho-srdce/videa/ (25.12.2010)

Čekal jsem absolutní sračku, ale nakonec jsem si o Štědrém večeru řekl, že budu věřit výběru ČT a podívám se. Čeho jsem se dočkal? Pohádkového příběhu z dnešní doby, výborného soundtracku, Robina Williamse hrajícího spíše zápornou postavu a především ukončení v pravou chvíli - těsně předtím, než by se film zvrhl do bláta klišé a kýče. Neskutečné vánoční překvapení. (03.01.2011)

Ale co, i když je to strašně přeslazené a ke konci je to tak silně scenáristické, že by k podivnému setkání snad i opravdu mohlo dojít, stejně vás to donutí, abyste byli rádi, abyste cítili štěstí. To je dobře. Jen mi trochu vadilo, že to až moc vykrádá Dickensova "Olivera Twista", aniž by byla byť jen inspirace přiznána. Přitom je zřejmá. Herecky krásně obsazené. (23.02.2015)

Tak asi takhle… Vím, že na romantickou noc s panem osudovým se nezapomíná, přesto neznám ženu, která by v naprostém osamění strávila následujících deset let. Vím, že dítě, které v životě nevidělo klavír, za něj nesedne se správným držením zápěstí a ukázkovým prstokladem. Vím, že po několikaleté pauze není nikdo schopen nastoupit na pódium a podat vynikající výkon. Ano. To všechno vím. Scénáristé hulili buď málo, nebo moc. Ale ono je to v podstatě jedno, neb se to přes všechny nedostatky překvapivě povedlo! Tedy v rámci žánru „kouzelná pohádka“. Zbavím-li svůj mozek myšlenek a přebytečných informací, nechám-li se unést nádhernou hudbou a odzbrojujícím úsměvem malého špunta, se slzou v oku budu sledovat sirotkovy nesmělé krůčky a z celého svého srdce mu přát, aby ho mamka s taťkou sevřeli v náruči… (26.11.2014)