Hellboy 2: Zlatá armáda

Nic mě nerozněžní tolik jako opětovné setkání s mignolovským universem, které mi Crew dala do vínku v klíčovém to věku mého dospívání. Ať už hrané nebo kreslené filmy, komiksy nebo knihy, Hellboy a jeho svět jsou tím, co si pravidelně žádám a udělá mi to víc než dobře. Když si před projekcí Zlaté armády znovu přečtu Vánoce v podzemí, tak je dokonalé už úplně všechno. Škoda, že nikdy došlo na třetí film. (01.02.2012)

Banda příšer bojuje proti bandě jinejch příšer. Je to možná ještě víc ujetý než jednička, ale bitky jsou dobrý. Elfskej princ by si to na kopí mohl rozdat s Donnie Yenem z "Hrdiny" a Hellboy to se svym megakanónem kosí hlava nehlava. Selma Blair zase vypadá líp, ofinka vykonala své dílo dobře. Když se ale ponoříte pod tyto povrchní aspekty, a trochu víc se nad Hellboyem zamyslíte, dojde vám, že je to vlastně čistá pohádka. Del Toro je přerostlý dítě a ne nadarmo tam je ten prolog s malym Hellboyem. (08.09.2008)

Obávám se (a současně do budoucna doufám), že Zlatá Armáda je odsouzena k roli jakési nezbytné výplně před megalomanským finále, které nás čeká v Hellboyově pokračování třetím. Výplně sice výtvarně neskutečně nabité a obsahující několik velmi zásadních okamžiků, ale jako celek zážitkově dosti chabé. To je asi zbytečně tvrdé hodnocení, protože jako komedie funguje Hellboy 2 naprosto perfektně, a není to zásluha jenom ektoplazmatického Johanna KrauSSe, jehož "eine kleine Krankenschwester" byla naprosto zdrcující:) Bohužel dějově je to už takové jakési onaké. Jednu chvíli jsem si připadal jako v Princezně Mononoke, a byla to scéna velmi silná, nesoucí pořádnou myšlenku - tu, kterou jsem tak nadšeně odchytával z jedničky, a o které to vlastně celé je. Ale nějak se stalo, že ty emoce, které tu u jedničky byly, mě tentokrát obešly. Jestli to bylo tím, že mě na úkor všeho ostatního zahltily figury rovnocenné těm z Gaimanových fantazijních výplodů, nebo tím, že chyběl Marco Beltrami a jeho pod kotel mocně přikládající žesťové kompozice - btw světe div se, Danny Elfman mi přišel jako hodně slabá náhrada - to se mi nepovedlo rozklíčovat. Snad to vyjde při repríze, zatím ale nemůžu jít přes sedmdesát, protože příběh životní energií propojených dvojčat a Abeovy lásky je předvídatelný už od první chvíle. A co se hlavního záporáka týká - Luke Goss je sice lepší než v Bladeovi II a vypadá fakt cool (správně fantasy cool, aby bylo jasno), ale bohužel si na sebe Guillermo upletl bič v podobě toho ultrahajzla Kroenena. Což při vědomí toho, že byl vlastně jenom poskok, pročež bychom ho měli srovnávat s tou hroudou, co měla pazouru na řetězu, a dala se příliš lacino, hovoří v neprospěch Zlaté Armády ještě víc. Zkrátka Schade a ode mě jenom 70%. (28.10.2008)

„You can suck my ectoplasmic Schwanzstücke!“ Výplody Del Torovy nevyčerpatelné imaginace nemohly z papíru uprchnout do lepšího filmu. Jejich prohánění se touhle akčně-hláškoidní šlehou bez velkých ambicí a s jedinou nezapomenutelnou scénou („Can't Smile without You“) mě až do závěru, slibujícího do budoucna mimochodem velké a smutné věci, neomrzelo. Ať vědomé či nevědomé čerpání z anime a monster filmů s sebou nese příšerky děsivé, vtipné („Nejsem dítě, jsem nádor“) i dojemné (zkáza monumentálního lesního elementála coby symbol devastované přírody). Jedním z ústředních témat je opět režisérovo oblíbené pronikání fantazijního světa do světa reálného a vnímání jednoho druhým. Kladní hrdinové jsou „zlidštěni“ mimo jiné nutností nasadit si mechanické brýle, aby mohli vidět pro běžného smrtelníka neviditelné trolly. Jde-li o nicméně o bližší poznání, je před vizuálním vjemem upřednostňován vjem hmatový, mající blíž k empirické zkušenosti (klíčový dotyk princezny a Abea). Del Toro hned na začátku spouští obrovské mechanické soukolí, aby v závěru vtipně ukázal, že jej (to soukolí) nespustil jenom metaforicky a že bychom ho (toho mexického hobita) během režírování podobných filmů vlastně vůbec neměli brát vážně. Proč taky. 75% Zajímavé komentáře: Gemini, DaViD´82, salahadin, HAL, ScarPoul, C.C.Baxter (11.11.2008)

Komiksové adaptácie sú v súčasnosti v kurze. Často však nesiahajú papierovej predlohe ani po členky. Nájdu sa však aj výnimky. Prvý Hellboy ma veľmi milo prekvapil a od pokračovania som teda očakával kvality blízke jednotke. Hellboy 2: Zlatá armáda je výpravnejšia, efekty sú prepracovanejšie a masky sú krásne. Fantázia režiséra je nevídaná. Prekvapuje ma však jedna vec, del Toro šetrí s digitálnymi efektami a miesto nich tu vo veľkej miere vidno nádhernú ručnú prácu. Dodáva to postavám život. Ako sa vyjadril sám režisér : ,,Myslím si, že filmy by mali byť robené ručne. A pokiaľ viete, kedy digitálne efekty použiť a kedy nie, dokážete oklamať aj oko diváka." To moje oklamal a pozerá sa na to všetko naozaj veľmi dobre. Potešil ma aj väčší priestor pre postavu Abeho Sapiena. Oproti jednotke však postava Hellboya zvážnela a už to nie je taký pohoďák ako predtým. Jeho hlášky už tiež nie sú také štýlové. Dvojke chýba najviac ucelenosť a trpí slabým dejom. Záporáci sú tiež horší ako v jednotke. Proste pokračovanie už nie je také štýlové, snaha o viac dramatizácie a vyvolanie emócií sa tak úplne nevydarila. 70% (21.08.2008)