Rozpolcený

Vítá vás Dennis, Barry, Patricia i Hedwig, tři studentky, jedna psychoterapeutka a M. Night Shyamalan, který podruhé za sebou dává vzpomenout na to, že byl kdysi sakra obletovaným a sakra respektovaným tvůrcem. Loňský horor The Visit byl prostě slušným duchařským zářezem s výtečnou atmosférou. Tentokrát se blíží jistá bestie, která bude pro tři (nutno podotknout unesené) dívky znamenat krutý konec. Dennis a spol. jsou totiž jedna a tatáž osoba. James McAvoy tudíž představuje chlapíka s disociativní poruchou osobnosti. Mísí se v něm až třiadvacet identit a je radost ho sledovat. Nesmírně náročná role, až se divím, že k němu nezamířila alespoň nějaká herecká nominace. Horší je to s tvůrci, kteří úplně nedokáží udržet v napětí, dívky se z cely snaží docela naivně pláchnout (možnosti by v počtu tři proti rozhozenému vězniteli určitě byly), nijak zvlášť se o ně navíc nebojíme a Shyamalan tentokrát přepálil i délku. Pár scén bych dokázal postrádat, flashbacky vyznívají lehce do ztracena, klaustrofobický potenciál také zrovna nevyčerpáváme. Takže ve výsledku je tahle novinka spíš zajímavá, než nějak dechberoucí nebo mrazivá. Což je škoda. Berme to ovšem tak, že Shyamalan řemeslo pořád velmi solidně zvládá, látky si píše sám (což většina tvůrců nesvede) a netriviální nápady pořád tak nějak přicházejí. (14.02.2017)

McAvoyův strhující showreel, který je dlouho velmi dobrý, pak chvílemi docela špatný (protože neopodstatněně dlouhý) a během metazávěru odvážně sofistikovaný... Nebo zoufalý a jdoucí s křížkem po funuse; sám (ještě) nevím, jsem v tomto ohledu poněkud rozpolcený. Bude dost záležet, zda to je či není konec, protože dořečené to není. (19.01.2017)

„Samice jsou chytřejší než samci, ale to je jako u lidí. Samice používají čich, aby přežily. Vždy jsou dobře kryté. Vždy si pamatují, že se snaží zůstat naživu.“ Spíš se tu řeší jméno režiséra. To až zbytečně kritické srovnávání jeho děl…tomu se já vyhnu. Film mě lákal originálním tématem a také mou zvědavostí ohledně herectví McAvoye. Nejsem jeho fanouškem, ale s klidem můžu prohlásit, že zde byl fenomenální a všechny osobnosti (až na 1 výjimku?) jsem mu věřil (dobrá byla i jejich rychlá „přehlídka“). A pak je tu ta jediná slabina filmu, Bestie. Jste ochotní přistoupit na teorii doktorky? Pakliže ano, zdvihnete obočí (jako já) možná jen u „pavouka“ či pasáže s brokovnicí; pokud ne, řada scén vám asi přijde uhozená a snímek to u vás nejspíš odpálí. A to by byla u tohohle zatraceně kvalitního psychologického dramato-thrillero-hororu velká škoda, na podobnou atmosféru jen tak někde nenarazíte. Nemluvě o zlomyslném závěru. Dávám slabší, ale ještě plný počet. „Ty jsi jiná než ostatní. Tvoje srdce je čisté. Raduj se! Zlomení jsou vyspělejší. Raduj se…“ (06.06.2017)

O Honzovi a Barušce reloaded. Z původního obsazení zůstal jen Kemr, ten si nyní říká James McAvoy a výrazně omládl. Teď čeká na svoji 24 identitu s názvem Bestie, jedná se o perzonifikaci jednoho předního českého politika, jehož příjmení taky začíná od B. No, nic jsem dopředu neprozradil, nemusí to být zrovna ten, koho myslíte, může to být Blbec, Bačkora, Bumbrlíček, Brumbál, Brambas...Lokace zůstaly v podstatě stejné. Ano, 80% děje se odehrává ve sklepě, rozpočet tedy nijak nebyl zbytečně navýšen. McAvoy už nepolyká po vzoru Kemra klíče, unáší namísto jedné holky rovnou tři děvčata, hezčí, prsatější a herecky zajímavější než byla původně obsazená Konvalinková. A co je záměrem Bestie? Obrat důchodce o jejich úspory. Jejich zájmy přišla hájit postarší psycholožka. A i když by peníze přišly na krmivo pro zvířátka v zoo, co se nachází nad sklepením, tak je zásadně proti tomu, neboť i důchodci mají své potřeby. Když nebudete film brát moc vážně, možná, že by se vám mohl i zamlouvat. Jenže já jsem nechtěl vidět satirickou šarádu s hororovými prvky a s rozverným McAvoyem, chtěl jsem vidět působivou sondu do duše pana Magora (kupodivu to není od B) v pořádném hororovém balení, dobrá, pana Blbce (to už je od B). McAvoy se svými identitami příliš hrůzy nenažene. Z těch slibovaných 23 identit se vyjeví jen sotva čtvrtina, které určitě nejsou nijak děsivě pojaté, ale spíše legrační až zábavné (viz tanec Magora v jeho pokojíčku s přehrávačem u "okna"). A většinou filmem prostupovala nuda. Strašně všechno zdlouhavě pojaté, žádný cit pro dynamiku. Napětí se dostavilo prakticky až s příchodem finále. Finále tedy taky žádný zázrak. Tvůrci nápad z jedničky, tedy roztažení mříží holýma rukama, dotáhli do příjemného absurdna. A přidali i další prvek - lezení po kolmé stěně. Nové obsazení je zajímavé, režie občas podmanivá a technicky zdatná, až na neuhlídaný stín kamery v jednom z retrospektivních záběrů z lesa. Opět mě ale M. Night Shyamalan o svých mimořádných kvalitách nepřesvědčil. scénáře píše pořád hrozné. V globálu se mně film nelíbil, v jednotlivostech má své světlé i temné chvilky. V podstatě se tedy jedná o mimořádně Rozpolcený film. 6/10 (12.02.2017)

Herecká exhibice Jamese McAvoye rozpoutává vcelku zajímavý psychothriller, v němž klasické schéma "bezbranní věznění šílencem" nepůsobí vůbec omšele. Nevím, zda 23 osobností není již trochu moc, nicméně něco mě neustále vyhazovalo z atmosféry. Možná to byly trochu zbytečné flashbacky a možná jen moje ospalost. :) Takže obrázek si nejlépe udělejte sami... 7/10 (26.03.2017)