Rocky Balboa

Scénář: Sylvester Stallone .. Fighters fight. Silvester Stallone je bojovník, který svůj boj nevzdal. Na pokraji zájmu se uzavřel a začal trénovat (psát scénář) z něj natočil film a nakonec i uspěl - vyhrál jak u svých nejvěrnějších fanoušku, tak i u širší divácké základny a to až překvapivě dobře.. Schéma příběhu však ničím nepřekvapí. Zpočátku pomalé až ubrečené, prosáklé nostalgii, neustále silně ukecané, kdy se dialogy plné životních pravd střídají s těmi nejotřepanějšími frázemi, ale sledovat se to dá hlavně díky osobitému charismatu Stalloneho. Snímek nabere tempo v momentě (ne)vydání licence a pak už se přes bleskový trénink dostáváme k závěrečnému zápasu a loučení se s diváky - Rocky Balboa konečně odešel do důchodu... Americký sen končí .. po milionté první :o) (14.01.2007)

Legenda se vrátila a takřka v plné síle. Začátek filmu je dost sentimentální, neustále vzpomínky, ale je to tak asi správně. Přestože je závěr filmu přitažený za zbytky Paulieho vlasů, rozhodně se jedná o vydařenou tečkou za jednou legendou. S výjimkou pátého dílu jsou všechny díly velmi podařené. Díky Rocky, díky Slyi! (18.11.2009)

Neuvěřitelných 30 let po jedničce se kruh uzavírá... Poslední Rocky naštěstí nedělá sérii ostudu (jak někteří čekali), ba naopak. Klasický sled "rockyovského" příběhu, ověšen občasnými Rockyho vizemi minulosti, směřuje přesně kam má a to bez zádrhelů, či přemrštěnosti. Ani na chvilku, jsem si nepomyslel: "Bože, ten chlap je starej, co blbne." Stallone podává Rockyho jak ho máme nejradši, jdoucího za svým cílem a starajícího se o lidi co má rád. Nezklame povinná výcviková koláž, ani konečný zápas, který je dokonalým mixem oldschoolové a moderní filmařiny. Jediným sklamáním byl pro mě asi Dixon, který dle mého názoru nesahá Creedovi či Dragovi ani po kotníky. Stallone ale rozhodně vyhrál na plné čáře. Fighters fight... (23.12.2006)

Úžasně napsaná a zrežírovaná závěrečná kapitola šestičlenné ságy o legendárním boxerovi. A taktéž dokonalá poklona jeho osobnosti a zásluhám. Poklona, jíž si naprosto právem zaslouží. Ale také je tento snímek velmi posmutnělým, melancholickým a nostalgickým. Životem a boxem ztrhaný a stárnoucí Rocky bloumá osamocen životem a v neustálých bolestných myšlenkách vzpomíná na svou milovanou ženu. I na sebe, kým byl a kým je, na své začátky, prohry, výhry, na lidi, kteří při něm stáli a utvářeli jeho osobnost, a na dávné časy. Ale i přes ty "nejtvrdší rány, které dává život", dokáže Rocky v tomto díle pronášet vtipná slova, jimž jsem se upřímně zasmála, ale která už však nezní tak bezstarostně, jako tenkrát. Více pronáší spíše životní moudra, kterých během své kariéry nabyl. Pořád je to ten stejný, obyčejný chlapík s obrovským srdcem, italskou krví a slušivým kloboukem. Jen je o pár let starší a má od života více šrámů. Milo Ventimiglia coby Balboův synek je příjemný a sympatický (ach jo, ty černé vlasy:) na pohled, avšak když jsem si vzpomněla, jak to těm smradům ze školy v Rockym V pořádně nandal, jen těžko jsem si při pohledu na toho černovlasého, jemně vypadajícího mladíka dokázala představit, že je to ten samý, který kdysi dávno dokázal dávat tvrdé rány. Působil příliš jakoby sladce. Příjemně mě potěšil návrat postavy z prvotního dílu, "Malé Mary", která se zde s Rockym sblížila, a vzájemně si podali pomocnou ruku. Při závěrečných titulcích a nezapomenutelné melodii "Gonna Fly Now" jsem cítila mrazení po těle. Po zhlédnutí jsem si pomyslela, kéž by tak někde existoval člověk a boxer jako Rocky Balboa. Ale nejspíš nikdo takový není. To bychom o něm jinak věděli... Jen tak mimochodem, kdo z Vás má chuť si taky vyběhnout po těch slavných schodech, po nichž vždy běhával?:) "Ostatně, kdyby mi bylo 150 let, taky se rozpadám", "To je kapesník, někdy si připadám jako klokan, mám plný kapsy věcí", "Italský jídlo zprasený mexickým kuchařem není specialita." (04.12.2010)

Dojímavá Slyova rozlúčka so svojou životnou (a jednoznačne najlepšou) úlohou. Paralely medzi Rockyho a Stalloneho kariérou fungujú na výbornú a dodávajú filmu neuveriteľne úprimné vyznenie. Iste, Rocky už zažil lepšie časy (kedysi napríklad nemusel nostalgiou maskovať občas škrípajúci scenár a záchvevy "over the top" pátosu v mentorských monológoch). Ale ešte nikdy som mu v záverečnom fighte tak veľmi nedržal palce a nebol taký šťastný, že to ustál až do konca... Skrátka a dobre - áno, na konci som plakal. UPDATE: Po asi piatej repríze musím zdvihnúť na maximum. Len málo filmov z posledných rokov si tak rád pozriem opakovane. A zakaždým mám z toho lepší a lepší dojem. Nádherne čistý film. Rocky je tu možno najsympatickejšia postava filmového plátna po roku 2000. (17.10.2007)