Hrdinové mlčí

Středometrážní film z období konce druhé světové války, natočený už v roce 1946. Z filmu dýchá věrohodnost, prakticky vše je použito z nedávno skončené války - kostýmy, válečná technika, zbraně, dokonce i některé filmové záběry. A přestože má film jen něco málo přes šedesát minut, patří k těm nejvěrněji ztvárněným válečným filmům u nás, bez jakékoliv příměsi propagandy. Praví hrdinové o sobě vždycky mlčí... (29.06.2013)

Film je celkom dobrý. Dráma z malého mestečka o skromnom , ale statočnom človeku. Zaujímavé je aj to , že film nie je spolitizovaný, ak by ho natočili o dva roky neskôr tak hlavný hrdina by bol určite člen KSČ a s ním skoro celé mestečko. Aj scéna , kde sa trestá pán udavač " Filipovský" je spracovaná zaujímavo....65%. (16.12.2010)

Jeden z ranných pokusů (viz. Muži bez křídel, Nadlidé, V horách duní, Velký případ-všechny rok 46' nebo Uloupená hranice 47') o zpracování válečné a odbojové tématiky, myslím si že ve své době stále ještě hodně aktutální, tudíž i filmařsky věrohodný, tak to prostě bylo! Včetně té, neuvěřitelně pravdivé věty nakonec, že praví hrdinové o svých činech raději mlčí! Jindřich Plahta si zde zahrál učitele Frýbu, který tu vlastně celý příběh, odehrávající se ke konci války v jednom malém městečku, odvypráví, jednomu malému klukovi, cestujícímu do Prahy, podobně jako on. František Filipovský si zas zahrál záparnou roli kolaboranta Kolty. Efektivní spojenecký nálet, ke konci filmu, byl celkem zdařilý víc si z tohoto filmu, krom ještě scény s agentem provokatérem, nastrčeným gestapem bohužel nevybavím.. (27.06.2006)

„A proč nechtěl nic vypravovat?“ - „To se ptáš ty?! Skutečný hrdina přece nerad mluví o sobě!“ To zarámování celého hrdinského příběhu pana Tomka (Ladislav Boháč) je vcelku zdařilé (viz zejména závěrečná pointa, kdy klučina předává Tomkovi svůj skautský odznak za statečnost), ale při omezené délce celého filmu se tím autoři tohoto válečného snímku poněkud okrádají o čas, který jim pak chybí pro bližší rozvinutí jednotlivých postav příběhu. Líbila se mi jinak celková dobová atmosféra filmu, ač tedy třeba ta scéna leteckého náletu byla natočena poněkud naivně. Též oceňuji, že ten snímek je ještě prost jakéhokoliv ideologického nánosu. Je přeci jen znát, že vznikl hned těsně po válce. (18.11.2023)

Hrdinové sedí u stolu a mlčí, přičemž se ostatní chvástají, jako správní generálové po bitvě. M. Cikán posbíral herce ze staré a té nejstarší školy a ukázal nám, jak má vypadat válečný film, bez jakéhokoli stranického nátlaku. Silná atmosféra let předchozích, je základem kvalit celého snímku, výborné plynutí děje, které vyústí v těžkou a na první pohled neřešitelnou situaci, perfektně podchyceno odporné nacistické smýšlení a nesmí chybět ani hnusný kolaborant, které ho se ujal skvělý F. Filipovský. Lidské a osobité hrdinství má v tomto filmu prvenství. I trochu toho nezbytného štěstí se zde dočkáme, ovšem není štěstí bez předchozích činů. Pro milovníky československé válečné kinematografie určitě zážitek a pro oddané milovníky povinnost. (11.01.2013)