Elementární částice

Toľko emócií, ktoré ma chytia, by som v nemeckom filme nečakal. Naviac sa týkajú takého pohľadu na bežné témy láska, sex, smrť, rodičovstvo, aký nie je vo filmoch bežný a často to nie je pohľad ľahký. No tvorcovia to majú vždy pod kontrolou bez vydierania diváka a stále s poriadnou dávkou invencie. Čakanie na zdvihnutie telefônu vo filme ešte nebolo napínavejšie. –––– Chtěla prostě zůstat mladá. Děti by jí jenom připomínaly, že je z jiné generace. –––– Svoboda druhých rozšiřuje moji svobodu donekonečna. –––– Jseš si jistej? Nepřemáhej se, máš kus života před sebou. (24.07.2014)

Jsem velmi zklamán, má oblíbená Martina Gedeck v takovýhle příšernosti (Potente jakbysmet). Aby bylo jasno, nejsem úzkoprsej, takže jistá "morální zvrácenost" snímku mě neobtěžuje, leckdy takobvý věci mohou naopak zvířit prach a dát nahlídnout do oblastí normálně zakrejvaných, ale tady nenalézáme východisko. Je to studený, intelektuální, do sebe zahleděný, beznadějný. Ale je to docela kvalitní film, kterej (ač chladnej) mě úplně chladným nenechal. (13.06.2012)

Takže po dlhom odkladaní som si konečne po veľmi silnom zážitku z vinikajúceho Extension du domaine de la lutte , ktorý ma uvalil do stavu hlbokej depresie, som sa právom obával, že toto ďaĺšie sfilmované dielo od Houellebcqa bude mať podobný efekt. No pravdou je to len čiastočne. Už tu nepanuje až taká ťaživá atmosféra beznádeje, dokonca sa aj nasmejete, taktiež tu občas výjde aj slnko a zaplaví obrazovku farbami nádeje. Príbeh pôsobí realistickejšie, chýba komentátor, ktorý práve v Extension naháňal strach. Čo sa týka hereckého obsadenia nemám čo vytknúť, dokonca mi zadobre padlo osviežiť si nemčinu po dlhšom čase. Jedná sa v celku o mladšieho bratríčka, ktorý svoju krv vonkoncom nezaprie a stále ešte zapôsobí svojím prístupom k tejto ťaživej téme súčastnosti. (22.02.2007)

Narušenost, nevyrovnanost, rozpolocenost, syrovost, deprese, frustrace, zmatenost, touhy, sny, naděje, ideje, nenávist, láska, intimita.. To vše a další (ne nutně v daném pořadí) nabídnou Elementární částice a ještě obalené uvěřitelnými hereckými kreacemi. Stačí jen chtít, nebo respektive zkusit proniknout do hlubinnosti lidské duše. Po druhém zhlédnutí (Oko naslepo) jsem byla překvapena, jak sexuálně otevřený film je. Swingers party, spirituální tábor (vířivka), hippie komunita... (01.06.2008)

Konformně šokantní adaptace radikálně provokativní předlohy od režiséra, který si na burcování mravokárců vybudoval kariéru. Snímek sice přináší sytě tělesné pojednání o sexuální frustraci narážející na kontrast sexuálně emancipovaného světa a konformní upjaté společnosti. Jenže ve finále vše zvrátí do moralistního melodramatu, kde apatický bratr najde štěstí, protože zavolal své přítelkyni, zatímco neurotický bratr si za nerozhodnost vyslouží pobyt v blázinci. Předloha naopak směřuje k odlišnému konci, kde plně vynikne ústřední myšlenka, že strůjcem veškerého lidského zmaru jsou individualita a touha. 7/10 (31.08.2011)