Pokojný bojovník

Pokojný bojovník je vlastně velice prostý a předvídatelný film, ale způsob, jakým je vyprávěný, z něj dělá něco velice neobyčejného. Nezáleží na tom, co se skutečně stalo nebo nestalo. Důležité je, že tento příběh má obrovskou sílu měnit lidské životy, měnit pohled člověka na sebe samého a donutit ho dělat věci, na které si myslel, že nikdy nebude mít. (14.02.2010)

Ak mám ozaj brať to, čo povedali v tomto filme, že cesta je viac než cieľ, tak tento film prepadáva, lebo jeho dej je ohromne predvídateľný, pretože mám pocit, že túto šablónu som videl nielen vo filme, ktorý je neskorší a ktorý mi pripomenul, teda Bitkári, ale aj v mnohých iných. Príbeh je to pekný, herec sympatický, vniesli do toho trochu tajomna, ale sám o sebe mi veľa neprináša. (16.03.2015)

The journey is what brings us happiness, not the destination. Zavřu oči. Ustálím tok myšlenek. Neuspořádaný proud. Ty chaotické peřeje, co dennodenně určují, kterým směrem se vydám. Klidná hladina. Věci se vyjasňují. Nevýznamné myšlenky klesají ke dnu, ty podstatné vyplouvají na povrch. A já mám přehled. Zní to naivně? Zní to směšně? Fakt, jak to zní, nevnímám. Ten klesá ke dnu. Závist. Přál bych si jednou nemoci usnout. Vstát a vstoupit do černé venkovní tmy. A v té temnotě se nechat oslnit neonovým světlem zapadlé benzínky. A vstoupit tak nevědomky na cestu vnitřního poznání. Učebnicový příklad výhry obsahu nad formou od druhé poloviny chytá za srdce a při majestátním závěru Vám ho vytrhne z prsou. A vy se díváte přímo sami na sebe. Opakovaná projekce zatlačila neuspokojený dojem prvního zhlédnutí a má mysl se mohla plně soustředit na děsivě hluboké filosofické podkreslení. V pravém slova smyslu, neboť pokud se právě neodehrává, stejně slídivě doznívá v hlavě a mizí až během nástupu další. Není to něco, co by mi změnilo život. Jen se mi líbí myšlenka, že by mohlo. Ještě si s ní pohraju. A skončím s ní, až si přečtu knihu. "Where´re you?" "Here." "What time is it?" "Now." "What´re you?" "This moment." Nejlepší soundtrack z filmu 90% (27.02.2013)

Místy příliš didaktické a dost klišoidní. Navíc se zcela neztotožňuji s poselstvím filmu, kdy člověk nalézá a aktivuje své skryté schopnosti a dosáhne jakéhosi vysněného cíle skrze takto prezentovanou duchovní cestu. Protože pokud je cíl takové cesty postaven na dosažení čehokoli a na úkor někoho jiného, na jakékoli ambici, neřku-li spojené se soutěžením, pak nejde o žádnou brilantní duchovní pravdu, ale pouze o individuální prostředek, který nás má zavést k naplnění jakési své potřeby, nikoli univerzální pravdu o svobodě ducha. Svoboda ducha si přeci nebude žádat, abychom čehokoli dosahovali. Je jí úplně jedno, jestli se dostaneme na olympiádu. Nenutí nás překonávat své handicapy. Handicap, který měl ten chlapec ve filmu ho pouze limitoval v potřebě vyniknout v gymnastice. Překonat svůj handicap ještě nemusí nutně vést ke štěstí. Přijmout ten handicap a necítit se jím omezen není o nic míň, ani o nic víc. Zenově pojatá atmosféra může diváka ovlivnit k nějakému okouzlení, no mě to spíš připomínalo křížence asijských bojových filmů, kde hrdina své schopnosti piluje skrz mentální kázeň a svého mistra, ovšem místo karate se frajer realizuje na kruzích. Velkou mystiku v tom opravdu nevidím, protože je mi mnohem sympatičtější filozofie, že jsme všichni dobří takoví, jací jsme tady a teď, nepotřebujeme k tomu, kurva, nějaké tvrdým tréninkem vysoustružené břicho a medaili za to, že visíte na gymnastickém nářadí dvacet sekund s rozpaženýma rukama nejlíp na světě. (01.06.2013)

"Cesta nám přináší štěstí, ne její cíl!" Sportovní dramata s vývojem z arogantních a protivných postav na pokorné a milé mám moc ráda. A když se film zaobírá ještě osobní růstem a uvědomění se „smyslu života“ a tak trochu duchovnem a objevením kouzla přítomného okamžiku, tak pozorně koukám a užívám si to. Sice nenabízí nic nového, co už člověk neviděl a v mém případě i neznal, ale opakování je matka moudrosti a tak se s potěšením dívám a podívám i znovu, protože veškeré naše problémy jsou hlavně v hlavě a je potřeba si to neustále uvědomovat :o) Takže proto je Pokojný bojovník film, který je mi vysoce sympatický :o) (13.06.2018)