Pokojný bojovník

The journey is what brings us happiness, not the destination. Zavřu oči. Ustálím tok myšlenek. Neuspořádaný proud. Ty chaotické peřeje, co dennodenně určují, kterým směrem se vydám. Klidná hladina. Věci se vyjasňují. Nevýznamné myšlenky klesají ke dnu, ty podstatné vyplouvají na povrch. A já mám přehled. Zní to naivně? Zní to směšně? Fakt, jak to zní, nevnímám. Ten klesá ke dnu. Závist. Přál bych si jednou nemoci usnout. Vstát a vstoupit do černé venkovní tmy. A v té temnotě se nechat oslnit neonovým světlem zapadlé benzínky. A vstoupit tak nevědomky na cestu vnitřního poznání. Učebnicový příklad výhry obsahu nad formou od druhé poloviny chytá za srdce a při majestátním závěru Vám ho vytrhne z prsou. A vy se díváte přímo sami na sebe. Opakovaná projekce zatlačila neuspokojený dojem prvního zhlédnutí a má mysl se mohla plně soustředit na děsivě hluboké filosofické podkreslení. V pravém slova smyslu, neboť pokud se právě neodehrává, stejně slídivě doznívá v hlavě a mizí až během nástupu další. Není to něco, co by mi změnilo život. Jen se mi líbí myšlenka, že by mohlo. Ještě si s ní pohraju. A skončím s ní, až si přečtu knihu. "Where´re you?" "Here." "What time is it?" "Now." "What´re you?" "This moment." Nejlepší soundtrack z filmu 90% (27.02.2013)

"Ty, které je nejtěžší milovat jsou ti, kteří to potřebují nejvíce". Nečekala jsem tak niterný zážitek s tolika vyslovenými moudry ve sportovním dramatu. Rozhodně se mně líbila atmosféra celého filmu, která ze mě hned tak nevyprchá. A gymnastika je navíc jeden za sportů, který mám ráda. A ještě jedna citace z filmu na závěr : "Smrt není vůbec smutná, smutná věc je, že většina lidí vůbec nežije ." Opravdu hodně věcí na zamyšlení nad svým vlastním životem. (15.10.2012)

Hned pro začátek, knihu jsem nečetl, takže nemohu srovnávat nakolik se jako adaptace film povedl. Hodnotit film samostatně není nejjednodušší, protože film sám je zvláštní a neobvyklí, ale přesto se do něj ponoříte tak hluboko jako do skoro žádného jiného filmu. Postavy jsou příjemné, člověk si je rychle zamiluje a dokáže je obdivovat. Nick Nolte už dlouho nebyl natolik přesvědčivý. Victor Salva natočil tuto oslavu lidské odhodlanosti, odvahy a síly vůle naprosto výborně a v každém záběru je, na co se dívat. Někomu film může přijít obyčejný, ale některé pohledy kamery jsou vzhledem k poměrně neobvyklému sportu výborně vyřešené a kamera prakticky nikdy neruší diváka. Pokud jste nikdy neviděli výborný film o sportu a člověku, který ho miluje, tohle je jasná volba. (08.07.2007)

Příběh o znovunalezení toho, co člověk ztratí, když mu přijde, že získal vše. Svým zpracováním a poselstvím, které tento snímek přináší, mi ve spoustě pasážích vyvolal vzpomínky na Srdce v Atlantidě. Očekávala jsem další sportovní drama o sportovci obdařeném a zaslepeném vidinou slávy a úspěchů, které ho postupně připravují o to, co je v životě skutečně důležité. Klasická a věrná linie tohoto žánru. To by byl případ i Pokojného bojovníka, nebýt značné dávky mysteriózna a tajemna, kterým je příběh o nadaném gymnastovi obdařen. Ten mu totiž dodává zcela jiný, jakoby nadpozemský rozměr. K němuž taktéž výrazně napomáhají podnětná filozofická moudra o životě a znovunalezení rovnováhy a sebedůvěry. O celý tento rozměr se stará postava podivného stárnoucího muže, který obsluhuje benzínku. Nick Nolte svou postavu ztvárnil excelentně. Stejně jako Scott Mechlowicz. Nevím, jestli ten kluk skutečně někdy působil jako gymnasta, nebo měl dubléry, ale to, co zde na kruzích a jiném náčiní předvedl, mě uchvátilo, stejně jako ostatní chlapce v úborech:) Již úvod filmu je vizuálně velmi zajímavý a dává lehce tušit, že v podobném duchu se ponese celý film. O původu či skutečné existenci "Socrata" jsem dlouze přemýšlela a stále si říkala, zda-li je skutečný, či co je vlastně zač. Po ujasnění rozlétaných otázek a myšlenek, mi zůstala v hlavě jedna z těch hlavních: "Jak se sakra dostal na tu střechu?":) (10.07.2011)

Nechci shazovat moudra vyřčená ve filmu, celkem se s nimi ztotožňuji, ale tohle zkrátka ne vždy stačí pro kvalitní film (v tomto případě zpracování knihy o skutečném příběhu gymnasty, který se po nehodě zotavil a zabojoval o to, co miloval). Na americké poměry se však stále jedná o příběh vyprávěný ne zcela standardním způsobem a navíc v něm v roli mentora (téměř ve stylu pana Miyagiho ze snímku The Karate kid) ztvárnil výborný Nick Nolte. Tak proč ne.. 3,5*. :) (08.06.2011)