Hannibal - Zrození

Hannibal Zrození mi naopak připadá jako druhý nejlepší díl (hned po Drakovi) .Absence Hopkinse je jedině bod k dobru, jiné prostředí a atmoséra zrovna tak. Mladý Hannibal se povedl, byl to zrovna takový slizák jako jeho starší já. A nejzapamatovatelnější scéna? Jednoznačně ta, kde se dozví, že snědl svou sestru. (02.03.2011)

Scénář: Thomas Harris .. Tak Hannibal nám povečeřel už i v Brně u Tugendhatů!:-) __ Určitě jsem se nevrátil z tak špatného filmu, jak je zde místy zdůrazňováno. Snaha šla vidět po všech stranách, ale jen v některých místech se daří kýženého výsledku dosáhnout. Řemeslně nemá snímek vážnějších nedostatků, slušná je výprava, vizuální kabát, hudba atd. Skvělý je pak zejména Gaspard Ulliel, který se nesnaží stylizovat do sira Hopkinse, ale prostě do Hannibala jako takového - a daří se mu to výborně. Jen je jeho postava, obdobně jako spousta dalších, limitována scénářem, který sice pochází od samotného literárního tvůrce oné postavy, ale bohužel si libuje v mnoha, na jeho formát, směšných dialozích či odhaleních a celé zrození obaluje do obyčejné krvavé pomsty okořeněné samurajským kodexem na pozadí dopadů zrůdností druhé světové války (ano, dal si práci s tím být neoriginální). Kdyby byla režie ještě o něco silnější a tím pádem místy slušná atmosféra ještě ostřejší a hlavně temnější, byl by výsledek o třídu lepší .. a zasloužil by si to! Ve srovnání s Hannibalem od Scotta (kterého jsem zastáncem, jako výborného filmu) bohužel Webber zaostává. 50%. (01.03.2007)

Tento film se dá posuzovat ze dvou úhlů. Jako samostatný příběh o tak trochu jiném zabijákovi nebo jako prequel k Hannibalovi. Z prvního hlediska film vůbec není špatný, pokud pomineme několik nepříjemností např. samuraiský výcvik. Ulliel hraje dobře, jeho vraždící zápal mu bez problému uvěříte a jsou tu chvíle, kdy je opravdu děsivý, většinou vás to ale nutí s ním víc soucítit než se ho bát. Závěr filmu je dobrý, máme tu i ukázkově odporné záporaky a nechybí i několik jídelních či kousavých momentů. Pokud si ale film spojíme s Hannibalem, musí jedna nebo i víc hvězd dolů. Jistě je to kvůli Hopkinsovi, protože podle mě není herec, který by ho předčil, i bez něj ale máte pocit, že Hannibal si zaslouží víc. Já hodnotím spíš jako samostatný film Hannibalovi trochu podobný, protože přes všechny chyby se mi docela líbil. (20.02.2008)

Ždímání peněz z profláknuté značky, které se děje obludně nefér způsobem levné televizní adaptace, postrádající eleganci a distingovanost, a místo toho ukazuje Hannibala jako dítě s traumatem, jemuž ve Francii učarovali samurajové a rád by si to rozdal s vlastní tetou. Thomas Harris na drogách, Marek Vašut s kudlou v krku a R.I.P pro Gasparda Ulliela, kterému psychopatický výraz v očích tolik slušel a přitom dobře věděl, že si uzavírá cestu dál, byť je to vynikající herec. (03.04.2008)

Když se v kinech objevilo Mlčení jehňátek, nebyl to první film o doktůrkovi se zvláštními chutěmi a nevypočitatelným chováním, ale právě on okamžitě znamenal obrovský úspěch u diváků a dokonce i u kritiky, protože byl natočen s nevšední elegancí, chytrým scénářem a zručnou režií. Typicky béčkové téma s problematickým etickým vyzněním dokázaly tyhle prvky povznést na oceňovanou klasiku nejen svého žánru. Žádný z filmů, který na Mlčení jehňátek navazoval, už z nejrůznějších důvodů nezabodoval, ale Hannibal - Zrození je ze všech těch pokusů nejslabší. Tenhle kousek je ve skutečnosti velký průšvih, protože se opírá o mizerný scénář a disponuje zjevně nedostatečným rozpočtem vzhledem k ambicím, které si dělal. Scénárista spoustu věcí neřešil, takže film vyznívá pro toho, kdo se nespokojí s krvavou akcí, hodně nelogicky a místy dokonce směšně. Jen drobný příklad: Hannibal si klidně v době, kdy vrcholí studená válka, překračuje hranice Sovětského svazu, volně cestuje po sovětském území a nota bene v Pobaltí, kde tehdy zuřila krvavá občanská válka a NKVD provádí masové etnické čistky, aby potlačila národně-osvobozenecké hnutí. Je to stejně pravděpodobné, jako kdybych si v dnešní době s křížkem na krku pochodoval po posvátných mešitách Mekky a Mediny v zablácených holínkách. Padouši mají jen letmo načrtnuté charaktery, a nejsou proto zajímaví jinak než jako potrava pro začínajícího kanibala. Film táhne až příliš mnoho náhod a řada motivů vyznívá kýčovitě (mladého Lectera ve Francii očekává krásná japonská tetička, jak jinak než se sbírkou samurajských mečů). Tlupa padouchů se, jak jinak, po válce přemístí do Francie, aby to Lecter při svém pomstychtivém tažení neměl daleko... Už úvodní část filmu vyznívá hluše, protože během 2. světové války docházelo právě v Pobaltí a Bělorusku k nejhorším masakrům, a z těch válečných hrůz film těží jen minimálně. Kanibalismus byl ve skutečnosti relativně běžný, už jen co se odehrávalo v obleženém Leningradě nebo v koncentračních táborech. Masakry civilistů a především Židů byly apokalyptické, zájemci o historii ví, jakým způsobem se zredukoval počet obyvatel Lvova během 48 hodin od ústupu sovětské armády z města. Z toho všeho scénárista a režisér nedokázali vytěžit vůbec nic a motiv pomsty mladého Lectera je v porovnání s tím, co prožívaly statisíce dětí ve východní Evropě, nedůvěryhodný jako vysvětlení jeho psychopatických činů a selhává jako ospravedlnění ve stylu malý zločinec trestá toho většího. Tam, kde si Mlčení jehňátek s divákem hrálo a napínalo ho, je Webberův film příliš konkrétní, takže zůstává jen několik brutálních vražd, které mají táhnout celý film. ..Celkový dojem: 40 %. (22.09.2008)