Máj

Přízvisko "režírující kameraman" F. A. Brabcovi skutečně sedí. Škoda, že se tento vynikající český kameraman musí pouštět do režie, která mu očividně moc nejde... Pokud se jedná o "Máj", vyrazila jsem na něj právě kvůli poetizující vizuální stránce, výpravě, kameře - protože tenhle styl mám moc moc ráda. Od ostatního (scénář, režie, herecké výkony) jsem ani příliš nečekala. Tudíž jsem v konečném součtu nebyla nijak zklamaná. BTW Sandře Lehnertové to na plátně fakt sekne, čili i ona svůj smysl v tomto filmu v podstatě naplnila :-)) (02.09.2008)

Brabec se nebál do této obtížné látky jít a trochu je z jeho snímku cítit nejistota, ale i velké zapálení. Neokoukané herecké obsazení občas herecky solidně vypadává z role a znát je to u Matěje Stropnického, ale u Sandry Lehnertové to tak ani nevadí, protože ta ani nic moc nehraje a spíše se odhaluje. Jako by se snímek svým pojetím míjel s Máchovým stěžejním dílem, a je jasné, že nic moc exkluzivního nenabídne, ale přesto stojí za zhlédnutí pro působivou kameru, hudbu, a i když působí ve výsledku nevyváženě, nuda to nebyla. 60% (08.06.2010)

Dvě hvězdičky za hudbu a posledních 20 minut, ve kterých by se našlo pár scén, které stojí za to. Nějaké emoce ve mně tento film vyvolal, takže odpad dát nechci. A i jedna je málo. Našlo by se pár opravdu dobrých nápadů a vizuální stránka filmu taky nebyla špatná, ba naopak nějaké scény byly opravdu povedené. No, snažila jsem se najít pozitiva, je však pravda, že negativa převažují. Nic od toho nečekejte, nic totiž nedostanete. (05.12.2009)

Máj se odehrává v nějakém podivném paralelním vesmíru, v němž se nacházejí těžko pochopitelné prvky a probíhají obtížně dešifrovatelné události: v okolí popraviště se vznáší klobouky, loďka pluje sama po řece, skupinky teenagerů ("strašný lesů pán" a jeho banda) přepadávají listonoše a hledají u něj jídlo nebo peníze, kat mlátí před popravou loukoťovým dřevěným kolem o popraviště za pokyvování okolostojících a tentýž kat v průběhu celého filmu recituje verše, ve kterých lze lehce rozpoznat slavnou lyricko-epickou báseň K. H. Máchy (Máj se jmenuje i celý film, takže jakási spřízněnost s Máchovými verši na symbolické rovině celého filmu je zřejmě autorským záměrem - jméno „strašného lesů pána“ Viléma a jméno Jarmily, společné milenky Viléma a jeho otce, se shodují s jmény postav Máje, rovněž syžet filmu má k Máchovu Máji určitou afinitu), když Vilém symbolicky naznačí popravu svého otce, vše kolem začne jakoby rudnout krví, pomiňme již celkem banální fakt, že hlavní hrdinka je němá nymfomanka, trpící zřejmě abulií.___________ Na rozdíl ku příkladu od "zóny" ve Stalkerovi, se mi však nahodilost konfigurace prvků a událostí v čase jeví nepříjemně vykonstruovaná a ne zcela soudržná. Už jeho nanicovatě pohlednicová materie působí poněkud zatěžujícím dojmem, takže divák se pak nesoustředí ani tak na uměle vyvolanou surrealistickou tvůrčí hru, jako spíš na "hezké barevné obrázky". Nejsem si úplně jistý, jestli jsem Máj správně uchopil - možná se jedná o jakousi podvratnou estetiku kýče a hnusu. Nějak se mi v tom celku ztrácí sjednocující prvek. Snad se skrývá v samotném názvu - ve spojitosti s verši K. H. Máchy, nejsem ovšem takový znalec tohoto našeho jediného romantického básníka, takže mi mohly některé spojitosti lehce uniknout...__________ Možná se klíč skrývá v dialogu, který zazní ke konci filmu pře popravou Viléma: "Už to brzy skončí, pán Bůh je milosrdný." - "Neskončí, milosrdný, to tedy není...". A bylo tomu skutečně tak - film trval ještě dlouhých deset minut. (01.07.2010)

„Každý ľudský čin sa dočká odplaty... ale kto potrestá kata?“ Kebyže vidím trailer (a spomeniem si na úchvatnú KYTICU), určite by som sa na MÁJ tešil. Bohužiaľ, ako film to vôbec nefunguje: rozpadáva sa, je nepresvedčivý a zbytočne „prehnaný“ (na rozdiel od podobnej KYTICE tým ale ubližuje sám sebe). Niektoré scény sú poetické, nežné a krásne. Ale ako príbeh to nedrží pokope už preto, že sa skoro nič nedeje (má to hodinu desať aj s titulkami) a to, čo sa deje, nemá logiku (ako môže osem trápnych tínedžerov s nožíkmi terorizovať dedinu?). Pardály Tříska a Kukura nemajú čo hrať a miestami je snímka až kŕčovito smiešna (v každej druhej scéne prsia). Na rozdiel od KYTICE, ktorú režisérovi a kameramanovi Brabcovi produkovali monštruózni Jakubiskovci, MÁJU pravdepodobne chýbala práve silnejšia producentská ruka/vízia. Lebo nádherná príroda nestačí. Zďaleka najlepší bol totálne katastrofický (v podstate až komický) spôsob „jazdenia“ na koni ústredného frajírka (ani neviem, ako sa volal, ale snáď už preboha nikdy nebude v ničom „hrať“ a pôjde radšej, čo ja viem, do zámoria darovať orgány). (23.07.2010)