Mezi řádky

Další z dlouhé řady filmů o problémových žácích, co mají naprosto jasno, že jsou oběti systému, a idealistické mladé učitelky, která dokáže proniknout do duší svých vzpurných studentů, udělat z grázlů slušňáky a dát jim naději do budoucnosti. Jít o první viděný film z této škatulky, dám bez výhrad 5*. Ale tohle už tady vážně několikrát bylo a liší se to jedině zapracováním tématu holocaustu. Nálepka "podle skutečné události" je sice atraktivní, nicméně ta cukrkandlová přeslazenost v druhé polovině filmu mi způsobila tak leda bolení chrupu - dětičky tancují, zpívají, smějí se a objímají... patetické, až jsem se z toho ohusila. Pokud máte tenhle typ filmů rádi a ještě vás to nenudí, jděte bez obav do toho. Imho solidně natočená, leč předvídatelná zívačka se sympatickým předkusem Hillary Swank v permanenci. 68% (09.08.2010)

Kdo chce, uvidí v tom víc. Kdo nechce, neuvidí v tom nic. Film naráží na spoustu hlubších myšlenek, není to jen o dětech z ulice, násilí, každodenní přežití nebo o rasových odlišnostech, ale také o světovém holocaustu. Emoční náboj člověka zasáhne v případě, pokud ho tyto témata něčím dokážou oslovit. Možná někomu změnil celkový pohled ten až sentimentální závěrečný happy-end (já bych spíš uvítala nějakou tragédii - např. smrt někoho ze studentů - a následně happy-end), ale takto to na člověka zapůsobí o dost méně. Avšak některé chvíle jsou až "pěkně" depresivní, což také udělá s divákem své. (21.03.2011)

Podle skutečnosti nebo ne, naivnější film sem dlouho neviděl. Z násilnických členů gangu se díky pan-čelce stane skupina hloubavých spisovatelů, která se zajímá o ten "holkost" a pozvou si bytnou anny frankový a řeknou jí, že to je jejich hrdinka. Snůška keců, kýčů a neuvěřitelných proměn. Ztráta času. (16.08.2013)

"Nebezpečné myšlenky" s Michelle Pfeiffer - to je to první, co se člověku vybaví ihned po přečtení synopse tohoto, jen o pár let mladšího, snímku. Ne že by "Mezi řádky" byl špatný film, ale zkrátka dojíždí na to, že tohle téma už tady jednou bylo. Navíc mu úplně chybí snaha přinést k dané tématice cokoli nového. (04.06.2011)

Pekne vykreslený reálny kapitalizmus nazývaný aj mylne demokraciou. Sociopatické riešenie problémov je im vlastné. Vlastne niekedy skôr neriešenie problémov a k tomu gangy, rasizmus, diskriminácia, nosenie zbraní do školy, bitky na školách, školáci bezdomovci, strach, beznádej, žiadny rešpekt voči autoritám, atď.... Postkomunistické štáty preberajú školný systém západu a v USA 17roční školáci nevedia, čo je to holocaust a nikdy neboli za hranicami mesta. To sa potom manipuluje v médiach a ešte viac ím vytiera skreslené myslenie o svete. Čo sa týka filmu ako deja. Neverím že z členov gangu, čo zažili zabíjanie blízkych a žijú v takých podmienkach sa stanú iní ľudia po pár kecoch okolo holocaustu na hodinách anglického jazyka. Možno jedna, alebo dve výnimky by sa našli. Tak idelické, že tomu ani sám scenárista nemohol veriť. (24.03.2015)