V zámku a podzámčí

"Kdo pomůže těmhle?" Naprosto zdrcující, velmi reálný a docela aktuální příběh od Boženy Němcové. V zámku a podzámčí je jednoduchý film, ale je to velmi ožehavé téma. Bohatí vs. chudí. Bohatí by se vždycky mohli malinko uskromnit, aby chudáci aspoň měli co jíst. Tohle je aktuální až to bolí a všichni, kdo jsou v politice by se na to měli povinně podívat nebo si to přečíst. Pro dobrotu na žebrotu...Radši už nad tím nebudu víc přemýšlet nebo se naštvu. Jinak role doktora, kterou zahral Petr Haničinec (R.I.P.) se mi líbila a každá scéna s ním byla naprosto špičková. (27.05.2012)

Film vychází z předlohy více než povedené. Arci jsem ráčil předpokládat, že zalíbení ve filmu najdu. Mírným zklamáním shledávám, že ve filmu méně knižních výrazů se vyskytovalo. Arci filmové zpracování zajímavé bylo a v mnohém s tím knižním korespondovalo. Snad až samotný závěr ráčil být tím knižním nepolíbený. Vše skvěle zahráno bylo a kontrast mezi romantickým životem v zámku a dramatickým v podzámčí skvěle vykreslen byl. Hudebně vše zvládnuto vysoce nad moje očekávání bylo. Život v podzámčí divácky atraktivním byl a život v zámku přetrpět se dal. Film za knihou v ničem nezaostával. Mohu tedy s čistým svědomím čtyři hvězdičky dát. (20.04.2012)

Božena Němcová uměla zatlačit na sociální notu. Její drama ždímá city lidí, však také hned v úvodu zvolila opravdu drsné scény. Téma sociální nerovnosti se vine vůbec celým filmem. Ovšem až moc okatě je nabízeno, že čím chudší lidé, tím lepší charakter a panstvo se chová minimálně necitlivě. Postava lékaře v podaní Petra Haničince výrazně ovlivňuje děj a je jakýmsi svědomím vyšších vrstev. Naštěstí přes trýznění našich srdcí nabízí závěr i naději. (28.10.2018)

Němcové sentimentální patos s jednoznačnými postavami nebo těžce předvídatelným vývojem charakteru (hraběnka) jsem nikdy nemusel. Zdlouhavé, popisné vyprávění bez zajímavějších odboček, kde divák (čtenář) nad dobrotou lidu v podzámčí "žasne" a nad zbohatlíky s nelibostí ohrnuje nos. Průměrný výtvor přeceňované české pisatelky. A je to takové, no, socialistické. (02.09.2015)

„Lidé byli stvořeni k obrazu božímu, ne psi“ Kouzelně natočený film, který sice zobrazuje (zejména v úvodu) těžkou bídu prostého lidu, přesto vyznívá až neuvěřitelně pozitivně. Jako by onen příběh o jednom doktoru (Petr Haničinec) s „pověstí sociála“ a přesvědčením, že „je potřeba lidskou společnosti postavit na onačejších základech“ a jedné hraběnce (Jana Brejchová), která díky doktorovi pochopí, že „člověk může být šťastný jen když dovede odpustit“, byla spíš taková pohádka pro dospělé. Božena Němcová zažila bídu na vlastní kůži, a tak se asi nelze tomu pozitivnímu závěru ani divit. (06.04.2021)