Neporažená armáda

Zajímavý raritní kousek. Ano je to hodně naivní a idealistické, ale zároveň v tom co chce sdělit a jaké poslání chce film předat to funguje a já to v té době vidět, tak bych asi taky do té neporažené armády hned narukoval. I když na druhou stranu všichni víme jak to z tou neporaženou armádou dopadlo, ale na její obranu je třeba říct, že nedostala příležitost se předvést a pole musela kvůli zbabělým politikům vyklidit bez boje.65% (17.04.2016)

Z dokumentárního životopisného filmu o Z.Š. "Všechny bitvy Zdeňka Štěpánka" jsem nabyl dojmu, že tento film nakonec snad ani díky politické situaci po Mnichovské dohodě (1938) a následné okupaci (1939) a poté i po osvobození (1945) nebyl uveden do kin... (?) Lze prosím k tomuto dílu doplnit nějaké RELEVANTNÍ informace? (20.09.2006)

Krásný předválečný film, ze kterého je cítít odhodlání a láska k vlasti. Z filmu bylo patrné, jak pro každého muže byla čest jít sloužit za obranu vlasti a byli ochotni tomu dát přednost i před osobním životem. Co dnes zbylo z naší statisícové armády? Pouze pár profesionálů a důstojníků pracujících v civilním sektoru. Smutný obrázek dnešní doby. (12.05.2018)

Vlasť volá do zbroja. Táto silne vojnová až antipacifická propaganda je plná prvoplánovej vojnovej agilitky a pátosu. Niet preto divu, že sa postavy chovajú, ako sa chovajú - absolútne nevieryhodne, ako by im museli šepkať každé jedno slovo osobitne (hlavne to "Karpatorusů" ma rozosmialo). 80 rokov je síce riadna časová priepasť, ale ani tá nemôže mnohé ospravedlniť. A nie je to len v nastavení, ale aj v spracovaní, ktorá dýcha lacnotou - viď napr. zadné projekcie pri úplne bežných a jednoduchých statických scénach. Z hercov som bol v prvom rade zvedavý na tých slovenských a nestačil som sa diviť - Dibarbora, naša neskoršia herecká legenda bola tu len v stave zábehu a prehrávajúci prednes vyznieva úsmevne, zato o Márii Bancíkovej som ani netušil, aká to bola v mladosti kočka. Bagar a Borodáčová predviedli štandart, rovnako ako z českých hercov Štepánek. Vďaka krátkej stopáži snímok nenudí. (19.11.2018)

Řadím se mezi ty, kteří naivitu Neporažené armády považují za unikát:-) Premiéra v televizi po jedenasedmdesáti letech od natočení. V dnešní době může příběh hlavně v rovině vztahové působit naivně, ale do tradice prvorepublikových filmů zapadne. Naopak vtipně působí scéna, v níž Jan Aleš (Ladislav Boháč) randí se Zdenkou (Eva Gérová). Předchází jí totiž poučování od Honzova kamaráda, který u kobyly Rosinanty radí, že nejdřív „musí nabídnout něco sladkého, ale musí dát pozor, aby ho nakonec nekopla.“ A Honza následně nabízí Zdence bonbony… Ale mnohem podstatnější je vlastenecká rovina, která byla v roce, kdy byla podepsaná Mnichovská dohoda, důležitá. Už po úvodních titulcích nabíhá psaný prolog, v němž tvůrci upozorňují na tradici husitství, legií, Masarykovu, apelují na mravní hodnoty. Takže snímek oceňuji za snahu oslovit národ, a když Aleš při loučení se Zdeňkou zasalutuje, tak se pousměju naivitě, ale nevysmívám se snímku, který je rozhodně unikátní. A zajímavě zakomponované jsou ty téměř dokumentární záběry z Vojenské akademie v Hranicích, v nichž vojáci cvičí. Na hudbě se podílel Roman Blahník; Karel Hašler filmu věnoval pochod „Naši kadeti“; Proroctví ze Smetanovy Libuše zpívala členka opery Národního divadla Marie Podvalová. Námět: A.J.Urban, Vilém Brož. (17.03.2009)