Prázdniny

Romantický příběh, v kterém je jedna linie naprosto dokonalá (Cameron a Jude) a druhá trochu zbytečná a nudná (Kate a Jack). Tohle spojení z Holiday ve výsledku udělá pouhý průměr. Je to škoda, protože potenciál tu určitě byl. Scénárista si asi řekl, že když už vkládá do dvoje Jude a Cameron tolik peněz musí být častěji na plátně a tak se stalo. Příběh je příjemný částečně originální a rozhodně v pár okamžicích vás překvapí všechny postavy. Být dívka určitě si tento film zamiluji více. (05.07.2007)

Prázdniny spadají do kategorie podařenějších komerčních romantických snímků, které zvládají uvolnit i slušně pobavit. Stojí to na charismatických hercích; právě oni pozvedávají výslednou úroveň minimálně o jednu kvalitativní třídu výše. Především Kate Winslet. Potěší i Eli Wallach (tohle je taková jeho benefice). Velká škoda, že neexistuje pořádný scénář, natožpak nějaký děj. Výsledek je slepenec různě podařených scének. Mezi nejpovedenější se řadí většina těch, kde se autoři s vkusem trefují do poměrů ve své branži. Ač snímek celou dobu baví a nenudí, tak rozhodně se mohlo pobýt delší dobu ve střižně, jelikož skoro 140 minut je napřeci jen na samé hranici snesitelnosti. (28.01.2007)

Je to možná trochu zvrácený pustit si tenle film, když padají teplotní rekordy staré desítky let (červenec 07), ale třeba ten sníh aspoň trochu ochladí... Vždycky když přijedu někam na nový místo-hotel,penzion,chatka pobíhám tam stejně nadšeně jako Winslet. Jako první letim do koupelny a pak hledám postel, prostě nadšeně rekognoskuju terén. Z takový výměny bych byla věru nadšená. J, Black byl roztomilý, Diaz až moc usměvavá, Law sexy a Winslet pro změnu ubrečená. Hudba příjemná, konec očekávatelný. Už ale jen za ty znímky o soundtracích s Blackovými úžasnými hláškami a cameem Dustina Hoffmana 4*. A chci další prázdniny!!! (25.07.2007)

V rámci romantických komedií jsou Prázdniny lehkým nadstandartem, který kromě výborného obsazení nabízí i smysluplnné intertextuální ukájení kolem filmové hudby. Kromě pochopitelného protěžování Morriconeho a H. F. Zimmera jsem se dočkal např. i milého mrknutí (přesněji šlehnutí bičem) směrem k maestru Williamsovi. To pravé ultimátno se ovšem skrývá ve scéně z videopůjčovny, kde Black náhodně vybírá filmy, brouká k nim jejich slavné melodie, připojuje drzé i pravdivé glosy a stačí se při tom dotknout nejednoho absolventa školy života. Jen by mě zajímalo, odkud se zde bere to neustálé poměřování s Láskou nebeskou. To je opravdu, ale opravdu scestné. A soundtrackáři se na tenhle film podívají povinně, protože Jacka Blacka jako filmového skladatele už nikde jinde nepoznají (pokud se tedy nechystá nějaký utajovaný spin-off nebo crossover s LSO)! :) (25.08.2008)

Scénář: Nancy Meyers .. Které hovado (bez pardonu) jako první napadlo přirovnat tuto vyumělkovanou báchorku ke klenotu Love Actually?? ___ Sex všechno komplikuje, říká jedna z postav - a něco na tom bude: příběh Amandy je takový ten tuctový; krásná žena potká krásného muže, následuje sex a pak teprve rozvíjení možného osudového vztahu. Celkem laciné, ale na ženy zaručeně fungující, je pozdější použití Sophie a Olivie, pro potvrzení kvalit muže a omluvu jeho předešlých činů. Zato příběh Iris je sice upozaděn, přesto mnohem zajímavější. Je protkán postavami, motajícími se a kolem mechanismů v Hollywoodu, které jí vnese do bídného soukromého života trochu světla, upevní hodnoty a dají určitou naději na lepší zítřky. Obě romantické linie mají určitou sílu a i přes vlny klišé prostoupí trocha těch hřejivých emocí. Bohužel film zcela propadá v komediálním rozměru, pousmál jsem se pouze výjimečně a to převážně v linii z LA (návštěva videopůjčovny apod.), humor mohl dostat větší prostor vůči natáhlé stopáži - ono pištění holek či cupitání ve sněhu opravdu zábava není (příště raději více stříhat, prosím). (18.02.2007)