Keith

80% jenom proto, že nelze dát 70%. Mnohokrát omšelé spoléhání na emotivní jiskření mezi láskou a smrtí. Příběh je veden dosti originálně, zejména zpočátku, kdy se tváří jako variace na první pubertální miliskování kořeněné dávkou recese. Všechno dost zachraňují herci, zejména pak stěžejní dvě hlavní postavy. V závěru však všechno sklouzává do stokrát ohraného klišé, které mnohým opakováním již přestává působit. (19.07.2009)

Moc hezké, i když jsem z toho měla zkraje trošku obavy -dcera mi nakoukla přes rameno se slovy -no mami, ty se koukáš na filmy pro puberťáky:-) No jo,jsem divná matka:-) Ale určitě jsem s výbėrem filmu nešlápla vedle, ambiciozní studentka s ještě více náročnějšími rodiči, jeden zvláštní, poněkud tišší student, který jí byl přidělen na laboratorni práce z chemie a který ji svoji záhadností a skrytou inteligencí obrátí život vzhůru nohama. Nesmím zapomenout na moc pěkný výběr hudby a proto ćtyři hvězdy. (10.04.2013)

"Fuck you!"..."You just did, partner." Tak přesně takto si představuju velkolepé a přitom komorní originální vyznání lásky, na teenegery nečekaně dospělé, co také čekat jiného, když náctiletou puberťačku hrála školácky šukézní děvetadvacetiletá žena. Film je jinak hrozně divný, na straně jedné samoúčelná slátanina všemožných klišé a názorná ukázka amerického snobismu (rodiče Nat, odpudivý hispánec Nadalovského vzhledu ve snímku s lehce tenisovou atmosférou) a na straně druhé se mi na to opravdu krásně koukalo (hned dvakrát po sobě), dokonce jsem se párkrát přichytil s přiblým úsměvem na ksichtě. Jako hlavní mínus snímku vidím předvídatelnost Keithova chování, spousta ze zdejších komentujích zde píše, že divák je na stejné vlně jako Nathalie a teprve spolu s ní a díky ní odhaluje jeho tajemství. Nevím čím to je, ale mně přišlo, že scénář ani moc nemlžil a prakticky první dialog u kulečníku dal první indicii, kdeže je problém... scéna s Billym na křižovatce byla potvrzující (cca polovina filmu). Podobně laděných snímků, už jsem pravděpodobně viděl příliš a psychologie lidského chování mi také není úplně vzdálená. Závěrem, třetí zářivou musím dát pro dívky ve sportovních sukýnkách, pro tenisové playerky mám prostě slabost. 60% (20.04.2012)

Film, který až příliš spoléhá na závěrečný efekt. Více jak první polovina filmu není nikterak výjimečná, klasické romantické drama pro mladé, které jsme viděli už stokrát. Pořád dokola ta samá klišé, naštěstí si film dokázal udržet mou pozornost, měla jsem jasno v tom, že o výsledném dojmu rozhodne až závěrečná pasáž, věděla jsem, že něco přijde, čekala jsem však něco mnohem více šokujícího a ne, že se film promění v takové druhé "A Walk to Remember", to samozřejmě není úplně výtka, rozdíl je ten, že zde všechny emocionální pasáže nepůsobí ani trochu věrohodně a jsou děsně umělé, Elisabeth Harnois navíc ty emocionálnější momenty neuhrála. Docela zklamání. (19.09.2012)

Pohledná studentka Natali má možná před sebou slibnou tenisovou kariéru, ale také se nedokáže rozhodnout mezi atraktivním jihoameričanem Rafaelem a svérázným, trochu tajuplným, ale zajímavým mladíkem Keithem, kterého zná z laborek. A před divákem se otvírá příběh dvou mladých lidí, kteří k sobě mají tak blízko a přece tak daleko, a jenž je líčen velmi citlivou formou. Ústřední dvojice podává bezchybný a přirozený herecký výkon. Elisabeth Harnois by málokdo hádal, že už jí je přes třicet. Tenhle film se svým výsledným zpracováním hodně odlišuje od běžných teenage filmů, na které jsem zvyklý. 80% (12.10.2009)