Renesance

Neskutečně dokonalá audiovizuální stránka tohohle filmu, z toho dělá skoro srovanatelný dílo se Sin City, i když je to o poznání míň drsný a postavy nejsou tak pěkně propracovaný, ale ta ukrutná hyperdokonalá hra světel s až nechutně skvělou animací mě dostávala celej film a to ani nemluvim o tom, že příběh tady rozhodně neni žádná druhořadá záležitost, spíš naopak, trošku mi to připomínalo Já, robot a o napínavý a akční scény neni žádná nouze a konec je takřka dokonale vyřešenej. Víc k tomu nemam co dodat (02.06.2007)

Tak SIN CITY to nieje, aj keď to nieje až v tak vizuálnej či štýlovej pozícií, ale nejaká tá inšpirácia tam bude. A dosť jasná. Čiernobiele prevedenie, temná atmosféra. SIN sa ubral filmovejším smerom, tento je skôr ódou animačnou. Nie zlou, ale v celku nudnou. A myslím, že rozvláčnosť nepomáha žiadnemu filmu. (16.04.2022)

No, takže to dopadlo přesně, jak jsem si myslel. Renesance, slabý odvar Sin City (tedy v očích zdejší většiny, rozhodně ne v mých) je kvalitou tak o třídu ne-li 2 výš než jeho "předchůdce". Tento film má výbornou atmosféru, takovou thrillerovou, detektivní, na působivosti jí dodává hlavně čistě černo-bílý materiál (až na těch pár barevných malůvek, btw maximálně zbytečných a rušivých) a perfektní hudba. Co se příběhu týče, jde o solidně vystavěnou kriminálku, netvrdím, že ve výsledku nějak super originální, ale třeba ten konec nebyl tak klišoidní, jak bych čekal. Jeden ze záporů by byla možná podoba postav se skutečnými herci (to má třeba Sin City nebo i náš Alois Nebel lépe udělané), která nebyla zrovna moc vymakaná, jinými slovy jsem nepoznal skoro ani 1, ale co je zvláštní, nemám s tím nejmenší problém, možná dokonce naopak (třeba Daniela Craiga jsem si dokázal vybavit snad jen z jednoho jediného záběru, avšak vůbec mi to nevadilo, protože by hlavní hrdina akorát tak ztratil část mých sympatií :-) ). To je však jediné, co bych animaci v tomto filmu vytkl, jinak byla super. A abych byl objektivní, s tou zranitelností hlavní postavy to taky nebylo úplně košér (přesto pořád v únosné míře vzhledem k výše jmenovanému americkému produktu). Moderní Paříž nebyla přehnaně "sci-fizovaná" a vůbec byla míra tohoto žánru v rozumné hodnotě. Spokojenost, dávám solidní 4*. (03.12.2011)

Z příjemně stráveného času u Renesance jsem si odnesl několik neoddiskutovatelně zajímavých poznatků a dojmů. Za prvé: Asi jako každému druhému mi zalichotila silná a temná vizuální forma, které se dá zazlívat snad jen jistý "modus" plošnosti - pominu-li jiné, drobné technické mušky okolo zlobivého kontrastu. Plasticita je patrná pouze ve chvílích, kdy je důrazněji pracováno s vícero plány v obrazové kompozici, nicméně i onen "2-D efekt", plochost má v mnoha momentech svou výtvarnou opodstatněnost a tím spíše se tvůrcům daří docílit svérázu komiksového podání. Nutno však poznamenat, že narozdíl od častokrát zmiňovaného Sin City, se kterým je R. neustále uváděna v otevřenou konfrontaci, má pojetí evropských umělců větší šťávu, nápad i dynamiku a to navzdory všem negativům. Možná právě zde se projevuje nesporná výhoda v neexistenci kultovní předlohy a s ní spojených adaptačních úskalí. Za druhé: neživotnost, prázdnost a odosobněnost v naraci i ve figuraci jednotlivých charakterů, kterou bylo lze možno vytýkat Sin City se bohužel nalezla cestu i k Renesanci - k mému velikému zklamání. Příběh, osudy hlavních ani-protagonistů (kteří strádají bez opory silné a vůdčí postavy) i jejich skicovitá psychologie se ztrácí pod diváckou fascinací lahůdkovým obrazem (kamerovými lety, linií i mistrovským komponováním jednotlivých políček, hrou s černobílým spektrem...) a nezabrání tomu ani - pro někoho rádoby - filozofický přesah otevřené závěrečné katarze. Za třetí: Nocholas Dodd měl a stále má dobrý vzor a zdroj pracovních zakázek, k jeho překonání ale bude potřebovat ještě dlouhou, dlouhou cestu. Za čtvrté a závěrem: Renesanci chybí k dokonalosti (nesmrtelnosti) mnohé, počínaje předvídatelným příběhem a konče postavami, s nimiž se není možno jakkoli ztotožnit a chápat je, ale naopak jí nelze upřít vydařená atmosféra, osobitost a elegance po stránce vzhledové. A vůbec, veškeré experimentování s progresivní výtvarnou stránkou a specifickou filmovou řečí by se mělo oceňovat povinně. Rozhodně jeden z nejzajímavějších filmů, jaké jsem měl možnost za poslední měsíc zhlédnout. (11.12.2008)

Tradičně nalinkovanou story o svéhlavém policajtovi, tajemné ženě a zlé korporaci drží v diváckém zájmu svižné vyprávění a skvostné výtvarné provedení, které pokukuje po dávných dobách noiru. Od nejvyššího hodnocení odrazuje předvídatelnost děje (i když ten poslední výstřel je relativně nečekaný) a schematické charaktery (byť díky hlasům velmi sympatické). Celkově ale velmi pohlcující atmosférická záležitost. 4 a ½. (28.11.2009)