Taxidermia

Nad hodnocením jsem dlouho váhala, já na prasárničky a nechutnosti fakt nejsem, ale Taxidermia je velmi zajímavý film a ocenění si zaslouží. I když mi občas bylo na blití, bez toho by to asi nebylo ono. Jedná se o hodně kontroverzní záležitost, která svádí jak k obdivu, tak k pohrdání a odporu. Jednou ale opravdu stačí. (09.08.2007)

Inu, příznivci filmových úletů, intelektuálních experimentů a depresivní dekadence mohou jásat, já jen krčím rameny a říkám: z větší části jde Taxidermia kolem mě. Snímek je rozčleněn do tří částí a jen prostřední by v mých očích obstála i samostatně jako bizarní satira na sportovní přípravu sportovců podřizujících svému úspěch opravdu vše. Přestože Pálfi si dal opravdu záležet, aby provokoval a vyždímal z estetiky hnusu maximum, neubránil jsem se v některých fázích nudě a jako celek mě film po obsahové stránce zklamal - příliš samoúčelná, manýristická záležitost... Celkový dojem: 40 %. (20.02.2013)

už som to tuším pri nejakom filme vyjadril, pri tomto to teda podtrhnem - v maďarsku vyrastá v posledných rokoch silná mladá generácia filmárov a to prináša mnoho rôznorodých a dobrých filmov . . . a spomedzi nich je máloktorý "roznorodejší" ako Taxidermia. tri príbehy, tri generácie, tri životné cesty a smery, tri rôzne druhy samoty a osamelosti . . . a vôbec to nie je komédia !!! prvý príbeh by sa ešte dal miestami označiť za komédiu (vtipné momenty ako ten so sliepkou) ale celkový dojem z filmu je skôr ako z hororu; pozoruhodné a vysoko kvalitné dielo, samozrejme pre veľmi silné žalúdky, kto sa však odhodlá s taxidermiou stráviť tú hodinu a pol, tak sa mu dostane naozaj silného fimového zážitku; navyše v neposlednom rade musím veľmi vyzdvihnúť technickú kvalitu a umeleckú zrelosť obrazu (13.06.2007)

V kinosále si slečna přede mnou stále zakrývala oči. Dva studenti sedící za mnou si zase před promítáním svěřovali pohnutky proč na tenhle filmy přišli. "Má to být hrozná prasárna". I já jsem měla obavy z toho, co uvidím, ale uklidňovala jsem se, že jsem snad už nějaký zkušený divák, kterého jen tak něco nerozhází. Jediné, co mě překvapilo, bylo to, jak si užívám autotaxidermickou scénu po vizuální stránce. Ani v nejmenším mi to nepřišlo pobuřující, zvrhlé, nechutné. Nevrle jsem reagovala pouze na scénu s polévkou a scénu s kočkou pro jejich umělost. Nemohla jsem věřit, že by byl tvůrce tak nedůsledný. (16.01.2007)

Myslím, že režisér se ani tak nesnažil diváka šokovat, jako spíše jít svojí "a(rt/l)ternativní" cestou. Dvakrát se mu to parádně povedlo, potřetí šlápnul trošku vedle. Já se první dvě rodinné etapy perfektně bavil .. a to se za zvrhlíka nepovažuju (i když kdo ví :o). Takže 80% za to, že mi ke konci do smíchu už tolik nebylo. (21.01.2009)