Deiji

May pěkně a trefně shrnula vše podstatné, tak jen přidám pár nadšených dojmů :-) Jak málo jsem o filmu samém věděl, o to větší zásah mezi oči i do srdíčka jsem dostal... Wai Keung Lau je obrazový virtuos, spousta obrázků by se dala z filmu vyjmout, zarámovat a pověsit na zeď, kamera je precizní, její plynulé nájezdy a neobvyklé úhly záběru dávají filmu do vínku lehkost a grácii. A když se k tomu přidá úžasná hudba... Co se mi tolik líbilo na, zřejmě dosud nejlepším režisérově filmu, strhujících Infernal Affairs, poskytla mi Daisy také v neméně strhujícím balení, navrch vpletené do jímavě romantického a křehkého (omlouvám se May za opakování, ale vhodnější slovo mě zkrátka nenapadá) příběhu a tvořící překrásný a ladný celek. Nádhera! Po prvním dostaveníčku s Daisy mohu směle prohlásit, že jsem právě viděl jeden z filmových vrcholů tohoto roku, možná ten největší ze všech. S delším časovým odstupem jsem se podíval na Director's Cut verzi. Všiml jsem si několika menších změn, leč po tak dlouhé době od zhlédnutí korejského sestřihu nemohu říct, zda se jedná o změnu k horšímu či lepšímu. Co říct mohu: opět se jedná o mistrovský kus filmařiny. (11.07.2006)

Korejská romantika ve svém nejlepším... Nicméně si nemyslím, že by byly schopnosti režisérů determinovány jejich národností. Obzvlášť tii hongkongští nejsou, alespoň v tomto žánru, o nic menší kýčaři než korejští. ;) Ale Lauovi se povedlo i s ne zas až tak úchvatným scénářem dokonale uchvátit. . . Jinak, kdybyste náhodou nevěděli, co letos v Koreji frčí, tak je to žraní hlíny - Jung Woo-sung se jí tu láduje skoro se stejnou chutí, jako Jeong Jae-yeong v 'My Captain, Mr. Underground'! :)) (13.07.2006)

Ačkoliv dramata zásadně nevyhledávám kvůli "rozplizlosti" děje, Daisy byl film z jiného soudku - vyhlédl jsem si ho kvůli tomu, že je mj. akční, a kvůli vysokému hodnocení. První polovina byla velmi dobrá - přestože neměla spád, byla poutavá. Pak přišla --pro mě-- trochu zmatené fáze, kdy jsem se začínal nudit a obával se, co přijde. Asi jsem idealista, protože jsem čekal vývoj ve stylu happy-endu, a co přišlo, mě celkem zamrazilo a v mých očích celý snímek shodilo. Naštěstí konec vše objasnil, takže můžu s klidným srdcem říct, že takhle nějak by mělo vypadat romantické drama (s trochou akce navíc). 70% (07.07.2009)

Měla jsem trochu strach z toho, že se film odehrává v Holandsku. Teď jsem šťastná, že se film odehrával právě tam. Ten způsob podání, hudba a krajina tvoří dohromady úžasnou kombinaci. Vše do sebe hezky zapadá a přesto to není přehrané. Má to svoje prvky a jednotlivé příběhy se zajímavě proplétají. I přes to, že se jedná o tragický snímek, bylo to jako pohlazení. A k tomu navíc to herecké obsazení! Za film jako celek a hlavně za srdcervoucí konec dávám 5*. (02.10.2011)

Trošku jsem čekal tradiční uplakanou romantiku. Naštěstí za Deiji stojí Andrew Lau. Tvůrce legendární krimi Volavka a to je tu setsakramentsky znát. Tedy především v prvním polovině, než se všechno rozehraje. Do té doby nejde vůbec o nic žánrově tradičního. Hodně pomáhají také evropské kulisy, které tento asijský film hodně ozvláštňují. V druhé polovině bohužel klesáme k sentimentálnímu romantickému trojúhelníku a slibný začátek tak není uspokojivě zakončen. Pomoci může to, že to není vůbec tolik asijské, takže jako lehký úvod do asijské kinematografie by se Deiji brát dalo. (13.12.2022)