데이지
Chu ju
Obsahy(1)
Film se odehrává v Nizozemí a je zobrazen ze tří rovin: První je z pohledu nájemného vraha Park Yi (Woo-sung Jung), který se zamiloval do malířky Hye-young (Ji-hyun Jun), ale nechce se jí vyznat z citů právě proto, že je zabiják, tak jí alespoň nosí každý den tajně sedmikrásky, které má strašně ráda. Druhý pohled je ze strany právě Hye-young, která maluje portréty na náměstí a stále chce zjistit, kdo jí nosí ty sedmikrásky. Jednoho dne se objeví policista Interpolu Jeong Woo (Sung-jae Lee), který se nechá od ní nakreslit a má u sebe právě ty sedmikrásky, ona se domnívá, že on je právě ten tajemný ctitel a tak se do něj zamiluje. Třetí pohled je policisty Jeong Woo, který využil pouliční malířky, jen jako krytí při sledovačce, jenže jak se postupně začal scházet s Hye-young, tak se do ní zamiloval. Jenže vše se nějak zkomplikuje a Hye-young je postřelena při přestřelce a přijde o hlas. Policista je odvolán zpět do Koreje a na scénu se opět vrací zabiják. Jestli vše dopadne dobře? No to se nechte překvapit. (c.tucker)
(více)Recenze (131)
Velmi působivý příběh, v některých momentech jsem byl naprosto bez dechu, pár momentů je hodně dojemných a bezprostředních. Jin-hyeon Jeon podala skvělý výkon je fascinující se na ní dívat. Nečekal bych, že mě tolik zaujme ve své podstatě jednoduchý příběh, nicméně sešla se velmi slušná kombinace drama a akce. Perfektní audiostopa ze symfonické hudby(jakby také ne , když autorem je machr Shigeru Umebayashi), která vás přiková do křesla a přesně se do všech scén hodí. Vymazlená vizuální stránka plná nápadů, jak pracovat s barvami, černobílými sekvencemi, filtry, střihem, prostředím. Vůbec lokace holandského města je velkým plus filmu a dodává mu zvláštní atmosféru. Herecké výkony hlavní mužské dvojice jsou také velmi dobré. Shlédnuta normální verze, snad se někdy dostanu k directors cut. Update: tak jsem shlédl na dvd directors cut a je to moc povedené, téměř čtvrthodina záběrů navíc nic nezkazila, naopak vylepšila. ()
Krajina tulipanov prezlecena do vone sedmokrasok...v podani tajomnuckej,a pri tom tak krasnej Ji-hyun Jun (o svojich kvalitach ma presvedcila uz v My sassy girl,a nedavno aj v Il Mare). Neskutocna neznost, romantickost, jemnost a zaroven popri tom drsnost, krv, bolest a plac...Pribeh lasky, ktoru sa Hye-young snazila aspon malovat a popri tom dufat v nieco....v co este nevedela ze jej prinesie smrt:(...Aj toto je pribeh, ktory by urcite nemal ostat nepovsimnuty... ()
Je to celkom dobrá romantická dráma. Má veľmi dobrý príbeh o maliarke malujúcej portréty na námestí, do ktorej sa platonicky zamiluje nájomný zabijak a robí všetko preto, aby jej pomáhal, ale nechce ju ohroziť a tak sa jej neukazuje, no ona ho chce spoznať. Až raz sa pri nej zastaví policajt, o ktorom si myslí, že je práve ten tajomný ctiteľ a jemu to vyhovuje, ale keď po nevydarenej akcii on odíde a ona príde o hlas, rozhodne sa zabijak zabojovať o jej srdce. Spracovanie ma ale skôr sklamalo, dej je dostatočne zaujímavý a dokáže baviť po celý čas, takže sa to dobre dopozerá, ale problém je, že ma dej nedokázal skutočne vtiahnuť, postavy si ma nedokázali získať a tak mi bolo prakticky jedno, ako to skončí, čo ma teda veľmi mrzí, lebo tá zápletka je dosť sľubná. Ale aj tak je viacero situácií zaujímavých, či už tých romanticky ladených, ako postavenie mosta alebo akčnejších, napríklad výborne zvládnutý záver s dvojicou hlavných rivalov, ale zároveň čiastočne priateľov. Nájde sa tu aj akcia, samozrejme nie je jej moc, ale tie asi dve prestrelky sú celkom slušné. Herecké obsadenie je skvelé, Jeon Ji-hyeon v hlavnej úlohe, výborný Jung-Woo-sung a ani Lee Sung-jae nesklame, ale ako som spomínal, k ich postavám som si nedokázal vytvoriť dostatočný vzťah a tak mi bolo takmer jedno, kto ako skončí. Réžia a technická stránka sú vydarené, jedinou slabinou je len to, že dej nevtiahne, ale vizuál sa mi páči, je tu veľmi dobrá kamera a páči sa mi aj prostredie. Holandsko bolo zaujímavou voľbou. Škoda, Daisy je dobrý film, má mnoho dobrých stránok, ale podľa mňa sa z toho dalo získať aj viac. Nesadlo mi to až tak moc, ako by som chcel. 73% ()
Príbeh to bol pekný ale pre mňa príliš neskutočný. Nájomným vrahom sa človek nestáva len tak, nevyberá si toto povolenie na základnej ako niečo čo chce v budúcnosti robiť. Niečo ho k tomu doženie, dotlačí, donúti alebo čokoľvek iné...citlivosť duše to ale rozhodne nebude.Chýba tam nielen motivácia (teda tá tam je, ale len tá romantická, čo je u mňa málo) ale aj kvalitnejšia kresba všetkých postáv. Takže ako fantázia môže byť, ale pre mňa nič viac. Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov. ()
May pěkně a trefně shrnula vše podstatné, tak jen přidám pár nadšených dojmů :-) Jak málo jsem o filmu samém věděl, o to větší zásah mezi oči i do srdíčka jsem dostal... Wai Keung Lau je obrazový virtuos, spousta obrázků by se dala z filmu vyjmout, zarámovat a pověsit na zeď, kamera je precizní, její plynulé nájezdy a neobvyklé úhly záběru dávají filmu do vínku lehkost a grácii. A když se k tomu přidá úžasná hudba... Co se mi tolik líbilo na, zřejmě dosud nejlepším režisérově filmu, strhujících Infernal Affairs, poskytla mi Daisy také v neméně strhujícím balení, navrch vpletené do jímavě romantického a křehkého (omlouvám se May za opakování, ale vhodnější slovo mě zkrátka nenapadá) příběhu a tvořící překrásný a ladný celek. Nádhera! Po prvním dostaveníčku s Daisy mohu směle prohlásit, že jsem právě viděl jeden z filmových vrcholů tohoto roku, možná ten největší ze všech. S delším časovým odstupem jsem se podíval na Director's Cut verzi. Všiml jsem si několika menších změn, leč po tak dlouhé době od zhlédnutí korejského sestřihu nemohu říct, zda se jedná o změnu k horšímu či lepšímu. Co říct mohu: opět se jedná o mistrovský kus filmařiny. ()
Reklama