Příběhy ze Zeměmoří

Synekdocha, v ktorej malé časti zastupujú celok, drobné konflikty a udalosti globálne dianie, lyrika epiku. To sa týka najmä prvej polovice, ale zreteľný žltozelený nádych a hra jemných odtieňov, detailov a javov prestupuje celým príbehom. Gedo senki nie je filmom prostým vád - práve rozpoltené tempo, ktoré strieda nádherné pomalé scény, panorámy prírody, vidieku, polorozpadnutých miest i pýchy kráľovstva s rýchlym sledom udalostí a dlhým stupňujúcim dramatickým vyvrcholením v závere môže privodiť zmiešané pocity. Goró však má v rukáve jedno veľké eso, ktorým je nečakane realistické vykreslenie sveta, ktorý je spolu s postavami nesmierne živý a každý detail v ňom má svoje miesto. V tomto duchu oplýva špičkovou animáciou a hudobnou kulisou, ktorá podporuje pomalé plynutie a prechádzanie medzi jednotlivými dejovými vrstvami. Dychberúca osudovosť je niečo, čo by ste tu hľadali márne - prebieha len v náznakoch. Temnota, ktorá obchádza hrdinov kníh Le Guinovej tu však je prítomná a film samotný akoby nás nabádal prečítať si ich. Sám sa priznám, že som tento konkrétny diel nečítal; so Zememorím však už skúsenosti z iných jej kníh a rovnomennej televíznej adaptácie mám. Aj vďaka tomu je mi jasné, nakoľko sa Goró Mijazaki od jej štýlu odchýlil, keď stvoril v podstate úplne nový, vlastný príbeh. A preto tvrdím, že je Gedo senki veľmi dobrým, i keď nie dokonalým, ale neklasickým a pozoruhodným dielkom z dielní japonských animačných štúdií. Možno niekto od Ghibli alebo mena režiséra očakával viac; to však nie je vinou filmu, ktorý je jednoducho sám sebou. A robí tak najlepšie, ako dokáže. 80% (06.11.2014)

Snad by bylo hodnocení lepší kdybych neznala díla jako Mononoke, Nausicaa, Cesta do fantazie, Haruhi, prostě všecky ty skvělé příběhy, které vás prostě dostanou a nenechají vás jen tak netečně sedět, ale nutí vás přemýšlet a prožívat ten příběh s hrdiny daného dílka.. Tohle ale ve mě Gedo senki nevyvolalo ani omylem..:( Ač s animací jsem byla spokojena, nemohla to zachránit, jak už tu bylo mnohokrát poznamenáno - příběh ač dobrý, přímočarý, byl jaksi vytržený z kontextu.. minimálně tak to na mě působilo.. Nechápu proč se stalo tohle, proč ona byla tohle, proč on udělal tohle, no prostě nějaké lepší uvedení do děje, by neškodilo.. Věřím, že příště to bude lepší..;) (20.10.2008)

Gedo senki se mi nehodnotí snadno. Po nepříliš příznivých ohlasech odevšad jsem byl připraven na nejhorší, ale věřil jsem, že to tak zlé vůbec není. A ano, špatný film to rozhodně není. Bohužel ani natolik skvělý, aby vás na necelé dvě hodiny dokázal plně přišpendlit k židli – tak, jak to dovede Mijazaki senior. Je mi celkem líto Goróa, že od něj coby od syna nejznámějšího japonského anime režiséra očekávali všichni stejné zázraky a potom jej takto zasypali negativními kritikami. Problém bych přitom neviděl až tolik v Goróovi, jako spíše v předloze (nevím, nečetl jsem) nebo ve scénáři (to je pravděpodobnější). Připadalo mi, že první polovinu se v podstatě vůbec nic nestalo, a když už, tak to nijak neovlivnilo hlavní děj a dalo by se skoro říct, že kdybych se na film začal dívat od poloviny, v podstatě bych přišel jen o minimum informací důležitých pro vývoj děje. Občas mě taky dost nepříjemně překvapovaly takové ty hloupé výkřiky do tmy typu "Jsi zraněný?", když vidíme, že hrdinovi valí krev jak pominutá. Ale dobře, nad tím se dá v pohodě mávnout rukou. Co mě ale kromě nudné první poloviny ještě zklamalo, byla zoufalá prostota příběhu. Mnohém více než japonské anime mi to svým častým klišé připomínalo nějaký animák ze západu. Opět netuším, zda za to může už samotná průměrnost předlohy právě ze západu, ze které se už asi nic lepšího vytřískat nepodařilo, nebo za tu nerozpracovanost opět může scénář. Proč se jeden z hrdinů může přeměnit na draka, proč vlastně Arren zabil svého otce, jakou moc to dotyčnému dává, když ví něčí pravé jméno? Nevím, proč by to tam nemohlo být objasněno. Stopáž to mělo dostatečně velkou a na úkor některé zbytečné či jenom zbytečně natáhnuté scény by to šlo v pohodě do filmu vtěstnat a nikomu by to nevadilo. Vším okolo scénáře ale vlastně už končí veškerá negativa a nyní můžu konečně přejít na chválu. V prvé řadě musím rozhodně velice pochválit hudbu, protože tak skvělý hudební podklad jsem u anime – co u anime, už sakra dlouhou dobu u jakéhokoliv snímku! – už hodně dlouho neslyšel a určitě se výrazně podepsala na mém (nad)hodnocení. Ať už instrumentální, tak zpívané (závěrečnou skladbu si teď pouštím snad už po desáté) songy jsou zkrátka perfektní a co se tedy hudební složky týče, nemám sebemenší výtku. Dalším zásahem je krásná kresba, která je sice u Ghibli samozřejmostí, ale stejně mě každým novým snímkem dokáží vždycky příjemně překvapit svým pokrokem v animaci, na níž se skvěle kouká. S tím jde ruku v ruce i výtečná akce, jíž je sice poskrovnu, ale když už je, tak stojí za to. Hlavní hrdinové – ať už kladní, tak záporní – jsou navíc sympaťáci (zvláště Arren) a je jen škoda, že třeba právě jeho charakter nemohl být ještě trochu více rozpitván. No a nakonec to má pár opravdu povedených scén, za které jsem se nakonec rozhodl přece jen nadhodnotit a dát 4*. Vím, že objektivně by si to asi snímek nezasloužil, ale zvláště po závěru mám zkrátka z filmu dobrý pocit a tak pro jednou budu hodnej a nadhodnotím. (06.02.2012)

Jednoduchý a proto srozumitelný příběh, přesto poutavý. Postavy skvělé. Goro Miyazaki není Hayao Miyazaki nicméně udělal dojem hned na poprvé. Někteří asi čekali něco jako " objevení Ameriky " . Každý od něho čekal nesmyslné a nereálné výkony. Proto si odůvodňuji nízké hodnocení. Jako Gorův první film je určitě na vysoké úrovni a doufám, že bude Goro pokračovat v dobré práci. (28.05.2009)

Přijde mi, pokud beru studio Ghibli jako celek, že Howlem jen nabírali dech na to, co bych já nazval veledílem. Jsem pořád pod vlivy prvních dojmů, ale myslím, že jsem našel nový, pro mě nejlepší snímek z jejich produkce. Nejsem znalec předlohy, a netuším, jestli je to tak lepší nebo horší, ale celý svět mi učaroval. To je koneckonců jeden z atributů, který mě dostal nejvíc: zcela nádherně vykreslený svět. To, co se v Mononoke a Spirited Away povětšinou omezuje na několik prázdných statických maleb na pozadí a několik různorodých interiérů, zde exploduje v cosi, co by v hrané podobě vyžadovalo opravdu neobvyklé kulisy - které by ovšem bez zainvestovaných miliónů dolarů nikdy nepůsobily tak, jako zde. Přijde mi skoro, jako by Ursula svět napsala tak, aby se dal zfilmovat jako animovaný. Uznávám, že Zeměmoří na mě působilo o to víc, že jsem odjakživa fanoušek fantasy, takže moje tvrzení o tom, že příběh byl dokonalý, je podbarvené neobjektivností. Ale co nadělám. Z hlediska myšlenky mu myslím také nejde nic vytknout, a z hlediska atmosféry je určitě dílo mnohem temnější, než jsme u Ghibli zvyklí; a to mám taky radši. Od začátku do konce, 2 hodiny, jsem jen hltal svět, nasával příběh a obdivoval film. (08.07.2007)