Perverzní průvodce filmem

Řeknu na rovinu, že se s psychoanalytickým čtením filmů moc neztotožňuji, hlavně s takovým, co nezná míru a je zaslepeno samo sebou. Žižek se ještě docela držel na uzdě, jeho filmový průřez mě zezačátku dost navnadil a zaujal místy i pobavil (pocit z vracení se exkrementů z temnoty chaosu pod záchodovou mísou), ale asi po hodině už mě ničím nepřekvapil a pořád omýlal pro mě nepodstatné věci, pro které byly filmy jen jakousi záživnější kulisou. Když zpětně zhodnotím dvě a půl hodiny, překvapuje mě, jak řídký a povrchní onen psychoanalytický exkurs byl, a rozhodně ne nijak radikálně laděný, jak se může zdát z názvu snímku. Nakonec mě spíše uchvátila sama pestrost a rozsah analyzovaných ukázek než většina komentářů k nim. (08.03.2010)

Během filmu jsem stále netušila, k čemu je tedy film dobrý (pro diváka). A zda je vůbec dobrý, nebo ho jen manipuluje tam, kam režisér chce, aby naplnil kasu. Nakonec to Slavoj Žižek prozradí a celkem mě jeho vysvětlení uspokojilo. Perverzní průvodce filmem je jedno velké dobrodružství. Zabývá se většinou filmy, které jsem neviděla, protože se jim z nějakého důvodu vyhýbám. Tarkovskij, Lynch, Bergman. Možná jsem do jejich sledování ještě nedospěla nebo je to otázka mého ega, superega, ID či jiných psychoanalytických oblastí (?) Film doporučuji všem, kteří se chtějí zamyslet nad tím, na co vlastně koukají/nekoukají a proč tomu tak je. Velmi dobrá analýza. (01.05.2017)

Dvouapůlhodinová dávka aplikované freudiánské psychologie. Superega, libida, neukojené touhy a dominantní otcové se z plátna jen valí. Je to intelektuálské a upovídané, ale také (překvapivě) docela zábavné. Freudovým bajkám sice nevěřím, ale v Žižkově (vida, jak se může slovinský filosof - patřičně skloňován - podobat husitskému vojevůdci) předvedení rozhodně nenudí. A zajímavých postřehů je tu dost - například o Lynchových či Hitchcockových filmech. Jinde se však jedná o křečovitá znásilnění původního poselství. Takovýto násilný vykladačský přístup k uměleckým dílům však mají všechny ty redukcionistické interpretace - ať už freudovské, či třeba feministické nebo marxistické - v povaze. Tahle je ještě poměrně tvůrčí. (18.04.2007)

Objevily se zde názory, kdy se Žížek snaží mluvit za ženy a dle názorů žen v mém okolí, mu to moc nejde. Často příliš Freudovsky překrucuje snímek tak, aby zapadl do jeho vzorců. Ale vyslovil neskutečně zajímavé myšlenky. Otevřel mi obzor ohledně rozšiřování schopnosti vnímat realitu prostřednictvím filmu, kde forma, jakou je realita prezentována, má vlastní realitu a byť je to celé klam (film že jo), tak není možné snažit se odkrýt lež a najít pravdu, realita by se rozpadla, ale je nutné hledat pravdu v té lži. (26.11.2016)

Včera som úplnou náhodou zachytil časť filmu Perverzný sprievodca ideológiou a niektoré vety ma zaujali. Tak som si dnes stiahol Fiennesovej predchádzajúce dielo, ktoré ma navyše lákalo aj filmovou témou a podstúpil som to martýrium. Bez mučenia priznávam, že som párkrát zaspal, ale som presvedčený, že mi nič podstatné neuniklo. Po dva a pol hodinovom trápení môžem konštatovať, že som videl množstvo ukážok z filmov, ktoré som až na malé výnimky videl a boli sprevádzané táraninami akéhosi samozvaného vykladača Freuda, v ktorých som márne hľadal nejakú originálnu a zaujímavú myšlienku. Iba som tohto Žižeka priradil k Lynchovi, Tarkovskému a niektorým ďalším, ktorým nerozumiem, nemám ich diela rád a vôbec sa za to nehanbím. A som rád, že dokumentárne filmy nehodnotím. (11.01.2023)