Paprika

Já snad přijdu na chuť anime... A na vině bude Satoshi Kon. V první půl hodině jsem byla docela obstojný mimoň a v té poslední jsem zapomínala dýchat. Všechno do sebe začalo zapadat ve strhujícím závěru. No a v té prostřední půlhodce jsem si říkala, že ty japonský sny jsou přesně tak ulítlý jako ty moje. Co jinak dodat? Mně se to líbilo - hudba, děj, zvraty i spád. Pobavil plakát v kině na Tokyo Godfathers a hodně netradiční romantický pár. Zase mám o čem přemýšlet, ne že bych to chtěla srovnávat s Počátkem, ale... prostě sny mi zůstávají v hlavě hodně dlouho. ;^) (08.04.2012)

Fantazia japoncov nepozna hranic. A tento kusok je toho hadam najlepsim prikladom. Verim ze tento film, bude pre niektorych divakov nestravitelny. Prepracovane charaktery, epicky pribeh, dojimave pribehy....to su veci, ktore ma vacsinou na anime dostanu. Pri paprike je to vsetko potlacene do uzadia bezuzdnymi fantasmagorickymi snovymi viziami, ktore su vskutku neobvyklym a posobivym adiovizualnym zazitkom, bohuzial, ziadny vyraznejsie stopy, ci emocie to vo mne nezanechalo. Chybala mi hlavne opora v podobe kvalitnych charakterov s ktorymi by sa dalo sympatizovat (Satoshiho Tokyo godfathers v tom naopak naozaj vinikal) Nechcem tym tvrdit, ze film je len prazdna nafuknuta bublina. To nie. Dockate vyrovnavania sa so zivotnymi traumami, ci potlacovanymi citmi....stale sa vsak nedokazem zbavit pocitu, ze tentokrat forma velkym predstihom zvitazila nad obsahom. Nechcem vsak nikoho odradit. Z okolnych komentarov a hodnoteni je jasne, ze mnoho ludi si tento zaujimavy kusok skvelo vychutnalo. No pre mna je to takym malym osobnym sklamanim. Druhe zhliadnutie mozno moj pohlad pozmeni. Zatial (7/10) (21.07.2007)

Snová atmosféra je zachycena (ne)uvěřitelně přesně. Ona vůbec atmosféra je to nejlepší co vám toto dílo může nabídnout, jelikož vše ostatní je vlastně docela standardní. Zamrzí že si Paprika takřka veškerý potenciál vystřílí hned v úvodní fenomenální scéně a pak již nic moc dalšího nepředvede. Když se vezme v potaz kolik toho šlo z tématu vytěžit, tak je výsledek poněkud nedotažený. Ovšem i tak to stačí na nevšední a zajímavý zážitek. Přitom by stačilo si odpustit onoho klišovitého "ultra-zlouna", ještě trochu více pustit fantazii ze řetězu a pak... Pak mohl být výsledek o třídu lepší; zvlášť s ohledem na předlohu, se kterou to nemá i přes stejnou dějovou kostru mnoho společného. Což je škoda především z důvodu, že ta výše uvedenými neduhy netrpí. Ovšem pravda, že zase nemá až tak dobře zachycenu onu tolik specifickou syreálnost snění. (13.10.2007)

Vodopád fantazie a ztřeštěných nápadů, originalita na každém centimetru čtverečním, zábavný kolotoč, animace překračující hranici dokonalosti... Ale má to své ALE - chybí mi tady to, co jsem si zvykla v anime vídat, a to jsou dobře napsané postavy. Nebo spíše postavy, s kterými se (třeba i přes ne zrovna ideální charakterové vlastnosti) sblížíte, připadají vám jako dobří kamarádi, máte pocit, že je znáte. Papriku ale sledujete tak nějak z povzdálí a i když je rozjuchaná až hrůza, čiší z její prezentace chlad. O to životnější mi přijde odtažitá Atsuko, u které mám ale problém s jejím milostným procitnutím, ke kterému po celou stopáž v podstatě nic nesměřovalo. Prostě to přišlo jako blesk z čistého nebe (jedna milá výtahová scéna na tom nic nezmění). No a poslední výtka směřuje k samotné prezentaci snů, které samy os obě chápu spíše jako výlet do temného lidského podvědomí a proto bych čekala v jejich prezentaci spíše věci nepěkné či aspoň blíže realitě (ano, sny bývají velmi nereálné, ale rozhodně se mi nikdy nezdálo o rozjuchaném průvodu hraček, barevných zvířátek apod. ,obecně ten průvod mi asi trochu zničil zážitek z Papriky). Nelze nezmínit geniální hudbu. (26.12.2007)

Let’s Dream! Papriku jsem za maďarskou lidovou komedii, případně remake italského soft porna přestal považovat teprve po zhlédnutí traileru. Dechberoucího, úžasného traileru, který bleskurychle zvýšil můj zájem o tento film. Vizuální stránku Satoshi Kon skutečně neošidili, jinými slovy „je to žrádlo“ a začíná s karnevalovým průvodem, který mi připomněl jednu pošahanou reklamu na Coca Colu. Paprika má ale i spoustu dalších předností. Do světa kombinujícího reálné se snovým a snové s reálným, jsem po pár minutách tápání proniknul nad očekávání snadno a na chvíli dokonce přestal rozlišovat mezi viděným a prožívaným. Bariéra, dělící mě od dění na monitoru, byla najednou zbourána, imaginární se stalo skutečností. Nevzpomínám si, kdy mě posledně nějaký fikční svět takto pohltil. Pravděpodobně šlo o jiné anime, o Cestu do fantazie nebo Ghost in the Shell. S druhým jmenovaným má Paprika mnoho společného, rovněž složitě nahlíží do složitých lidských niter a zkoumá možnosti jejich (ne)snadné manipulace. Nepopírám, že mi dělalo problém objevit pravý význam některých symbolů ze surreálných snových pasáží, ale vadilo mi to? Ani ne, přenádherné obrázky a „pročisťující“, totiž mnohé zjednodušující pointa mi byla dostatečnou satisfakcí. 85% Zajímavé komentáře: Marius, mm13, dezorz, HAL (07.08.2008)