Michael Clayton

Chladný, odtažitý, nesmlouvavý. Tony Gilroy je velmi moudrý muž, který si z jména dokázal udělat trademark, pod nímž se chystá distribuovat zboží té nejlepší jakosti. Už z úvodního monologu Toma Wilkinsona vás zamrazí tak, že neroztajete do závěrečných titulků, jelikož tato vysoká právnická hra, v níž jde o život, vás sejme svojí formální strohostí, která dává dostatek prostoru příběhové peripetii a hereckému divadlu, ve kterém ctihodná akademie opět ověnčila nesprávnou osobu. Tilda Swinton se svých pár minut tváří jako upjatá stará panna a hned se snášejí zlaté sošky. Ale jinak až na uspěchaný úvod bez silnějších připomínek. 4 a ½ (s příslibem brzkého shledání). (29.03.2008)

Nedělám zázraky, jsem domovník. Čím menší binec, tím snadněji to uklidím…. Příběh o muži, který nemá starosti jen sám se sebou, ale také v práci. Nečekejte strhující soudní jednání, právní bitvy. Je jen jedna kauza. Ve které ovšem mají na rukách krev i právníci. Vše má perfektní spád. Žádná akční jízda, ale DRAMA, které nemá šanci nudit. Perfektní Clooney, hudba, režie.. (06.09.2008)

Jeden (z mála) filmov, po ktorom viem s určitosťou povedať, že objektívne hodnotenie, teda plus-mínus desať percent voči terajšiemu, môžem dať až po druhej projekcii. Scenár inteligentný a démonicky premyslený, čo je dnes vlastne už záruka a pečiatka kvality od Tonyho Gilroya. Ten sa svoj scenár po dlhej dobe odhodlal aj zrežírovať a za pomoci takých producentských velikánov ako Minghella, či Pollack; a herecky pekelne sústredených és - Clooney, Swinton, Wilkinson sa mu to podarilo s prehľadom. Lepší úsudok z tohto diabolsky premazaného a originálne spletitého toku udalostí však dokážem vyjadriť až neskôr, s určitosťou sa však jedná o silný nadpriemer. 80%. (12.04.2009)

MICHAEL CLAYTON patří k filmům, o kterých netřeba moc psát, stačí je „bez námahy“ vnímat, jako by i jeho úspěch vzešel „pouze“ z dobrého režisérského úsudku a dobrých herců. Je to velmi, velmi dobrý film – tak dobrý, jak jen „malý“, do sebe uzavřený film může být. Netrpí chybami, kterými by si naběhly obdobné současné filmy; Tony Gilroy náznaky nepatřičných ambicí, které látka implicitně obsahuje [narativní hra, právnické drama s liberální agendou, paranoidní právnický thriller, oscarové výkony ve vedlejších rolích, rodinné melodrama, výrazný oblouk polepšení se hrdiny atd.], výborně tlumí, ale zároveň nepodléhá současné módní tendenci „špinavých“ filmů s temnou atmosférou a nekorektně se chovajícími hrdiny, které prvoplánově komplikují (ne-li znemožňují) citovou identifikaci. Gilroy emoce zná, jen je úsporně halí do ryze vizuálních komentářů a neokázalých dialogů. Jinými slovy zbavil příslušné žánry (právnické, trochu i rodinné drama) patiny mnohokrát viděných klišé, psychologizování a přepjatých emocí, ale přitom dokázal natočit velmi empatický film. (27.01.2008)

Tony Gilroy je po Paulu Haggisovi či Bobu Galeovi další, kdo se kromě psaní scénáře nechal zlákat na režisérské křeslo a výsledek není vůbec špatný. Slušně napsaný thriller o novodobých právnících, kteří nechodí své klienty hájit do soudní síně, ale neustále mají telefon u ucha a zametají po svých "pánech" nepořádek. George Clooneyho mám film od filmu radši, protože se z něj stává světová extratřída a zasloužená nominace na Oscara to jen potvrzuje. Nominaci za vedlejší roli si vysloužil i Tom Wilkinson, který se mi svým výkonem líbil ještě více než Clooney. Tilda Swinton nezahrála špatně, ale výkon hoden nominace na Oscara to pro mě nebyl. Po filmové stránce to není pro mě nejlepší film roku 2007, ale herecké výkony jsou na hodně vysoké úrovi a za zkouknutí to určitě stojí...... (01.02.2008)