Lantana

Klasická vzťahová dráma, v ktorej sa preplieta viacero vzťahov v prostredí austrálskeho mestečka alebo predmestia, kde máme pocit, že sa všetci poznajú. Lantana nekomromisne ukazuje naše slabosti, ktoré režisér neodsudzuje, čím oslovuje skôr staršie publikum vo veku hlavných protagonistov. Patrí medzi niekoľko vzácnych filmov, z ktorých ma oslovilo niekoľko bonmotov natoľko, že ich nikdy nezabudnem. Je ľahké byť neverný, ťažké je ostať verný ...ak to hovorí manželka po 20 rokoch vzťahu nevernému manželovi, má to svoju váhu.. (09.06.2012)

Velmi dobré, skvěle zvládnuté postavy, psychologie a setkávání jednotlivých figurek a dějů. Mám jen pár výtek k nelogičnosti ve vedlejších dějích, třeba ohledně způsobu pátrání policistů apod. Každopádně, to jsou jen drobnůstky, které nejsou důležité, hlavní je zde ta propletenost vztahů, pohnutky a rozkreselní pocitů postav. Toto vše je na jedničku. (04.02.2010)

Výborná skládačka, výborný herci so správnym dobre stráviteľným tempom.Žena sa nechtiac obetuje a zachráňuje vzťah hajzla, ktorý len tak z nudy podvedie a zradí svoju ženu, ktorá ho aj napriek tomu miluje.O čistom vzťahu, kde chlapík je namočený do vraždy až po uši, ale jeho žena verí v jeho nevinu, lebo jej to jednoducho povedal. A nakoniec o vzťahu, kde žena úpenlivo s láskou prosí o pomoc svojho svojho muža, neštastná, zronená to telefonom opakuje znova a tá z duše kvíliaca prosba by omäkčila aj diabla samotného, ale nie ľudskú beštiu, ktorá so skrytým diabolským úsmevom počúva jej prosby, ale nehne prstom a tým ju vedome zavraždí. Pre ženu je pripravený raj najkrajší a ľudská beštia je odsúdená na život v ničote a prázdnote, lebo aj jeho duša ho už opustila pre tú odpornú hnilobu. (15.03.2009)

Nádherná umírněná, komorní, pomalu plynoucí psychologická detektivka s tak úžasně promyšlenou drobnokresbou vztahů (i náhod, které rozhodují o jejich osudech) a jejich vyhoření, které snad k dlouhodobému vztahu patří z podstaty věci. Tenhle australský snímek se nádherně pomalu rozjíždí, aby složitým předivem příběhových linií pomalu, ale skutečně velmi pomalu zamířil v kolejiště téměř až osudového vyvrcholení, kdy kauzální řetězec příběhu pracuje naplno (nutno vyzdvihnout vynikající scénář). Za povšimnutí jistě stojí ta přesná studie drobných spouštěčů nakumulovaného stresu, zklamání, dlouhodobých frustrací, které tvůrci promyšleně umístili do příběhu, přičemž ten vrcholný, pláč policisty, má i pro diváka katarzní účinky. Jak ve svém komentáři zmínil zputnik, film svou příběhovou strukturou připomene Magnolii, ale mně ještě asocioval filmy Mexičana Alejandro Gonzáleze Ińárrita, zvláště jeho 21 gramů (možná právě v Lantaně objevil jeden z inspiračních zdrojů)... Tenhle poklidný, uměřený, skoro až televizní film má skutečně nosný dějový rámec a hluboké poselství o prázdnotě, která je skryta uvnitř vyhořelého vztahu (což ovšem ocení jen divák, který nějaký dlouhodobý vztah již zažil...). Lantana je skutečně opakem hollywoodských okázale velkovýpravných dramat, bez velkých hvězd (vyjma Geoffrey Rushe) - a přitom s velkými hereckými výkony, bez velkých gest a grandiózního finále, plný malých, drobných okamžiků, všednosti života, obyčejných lidí... (05.01.2008)

Lantana... pomaloučku, polehoučku byť gradující odvyprávěné psychologické drama několika jedinců, kteří mají k sobě blíž než si myleli nebo chtěli... Každý má svou XIII. komnatu a každý má na něčem či na někom svůj díl pocit viny... Skvělé herecké výkony, podmanivá a citlivá hudba... Kladem Lantany je i do jisté míry scénáristická svěžest... Jo, mně se to líbilo (09.05.2005)