Biyeolhan geori

Keby som to videl skôr, bol by som z toho unesený viacej. Formálne je to dobre spravený film. Dokonca pôsobí komplexne a nenudí, čo je u podobného typu filmov - ktoré si až tak neholdujú v explicitnom násilí pomerne rarita. Ha Yoo je majster rozprávač a je žánrovo rozmanitý. Uvedomuje si žáner v ktorom pracuje a hoci neprináša nič nové, tak sa drží v mantineloch, kde nič nepokazí. Možno pobaví. Možno aj dojme. Niekedy je zbytočne popisný a zbytočne dramatický. Inde ( a to môže byť spôsobené faktorom, že mám rád drsnejšie príbehy z podobného prostredia) je predvídateľný. Mimo tohto je to ale dobrá žánrovka, ktorá je robená precízne a s chuťou. Je to z toho cítiť. Vzťah dvoch kamarátov je dokonca uveriteľný. (31.10.2019)

Prvú polovicu filmu tu máme trošku nevýrazného gangstra, v druhej polovici je to zrazu nemilosrdný pánko. Prvá polovica filmu ma teda vôbec nebavila, druhá bola naozaj skvelá. Ten príbeh nakoniec za niečo stál, takisto aj tie bitky. No a hlavný hrdina bol celkom sympaťák s romantickou dušou. Tak odo mňa silné tri hviezdy. Apropo, ten multiinštrumentalista z karaoke bol teda iný týpek. (24.08.2016)

Ako bolo v časti príbehu povedané, inšpirácia inými filmami svojho druhu je jasná, ale táto gangsterka si ide predsa len svojou vlastnou cestou a stavia si svoje vlastné pravidlá. Pohľad do novodobého sveta kórejskej mafie mi prišiel natoľko reálny, že by som sa nečudoval, keby Ha Yu ako režisér a scenárista zakomponoval do filmu paralelnú líniu postavy režiséra, ktorý chodil za priateľom-gangstrom len aby jeho film a príbeh vyznel čo najautentickejšie, práve podľa vlastnej slúsenosti. Herci na jednotku, gradácia príbehu veľmi pomalá, ale o to intenzívnejšia a v závere sa to prejavilo stopercentne. Slabou stránkou bola kamera, ktorá striedala rôzne typy prestrihov a bola dosť statická, a jednoznačne hudobná zložka, ktorá nepodporila film tak, ako je to v tomto type filmov zvykom. 80%. (21.06.2010)

Autoři snímku, v tomto případě režisér Ha Yoo přetavil své divácké zkušenosti z kultovních snímků Scorseseho, De Palmy a dalších do jedné z nejčistších gangsterek, co jsem z korejské produkce viděl. Nejedná se o žánrový mix, ani zde nehraje hnací motor pomsta (jako například v neo-noirově laděné A Bittersweet). Film funguje i jako mnohovrstevnatý epos o gangsterovi, který zažije svůj postup mezi elity a následující pád, tak jako nepřímá kritika kapitalismu a jeho důsledků v chudších částech Koreje (kritika ale zdaleka není tak výrazná jako v pozdních filmech jiného korejského režiséra Kim ki-duka). Příběh stojí a padá na napsaných postavách. Zatímco ústřední dvojice kamarádů ze školy, jejichž cesty se ale radikálně rozdělily, skvěle splnuje žánrové požadavky a očekávání, milostná linie hlavního hrdiny mi přišla velmi slabá. Trochu prostříhat první polovinu a ubrat na zbytečné romanci a s plným hodnocením bych neváhal ani vteřinu! (25.02.2013)

Já to říkám pořád - krutá rasa! To taliánští mafiáni se někde v kuchyni za bublání boloňské omáčky hezky čistě odstřelí, nebo si elegantně proříznou hrdla na veřejném záchodku, my se tady, pěkně prosím, fackujeme a v Koreji se jednoduše umlátí klackama, nejlépe v bahně, jak vánoční kapři... Tolik na úvod, jinak bych snímku dala pracovní název "I mistr gangster se někdy utne", ale vlastně by se tak mohl jmenovat každý takto žánrově vyhraněný film, neboť gangsterská curriculum vitae se velmi nápadně podobají, jen relax po práci se mění podle nátury té které země. Tak v Koreji například si po namáhavé vyvražďovačce jdou odfrknout do karaoke klubu, kde procítěným zpěvem uleví své černé duši, nebo polonazí, s tangama na hlavě, vypustí páru při tanci. Také zde mají mnohem skromnější cíle, pochopila jsem, že nejvyšší metou členů místních gangů je najít si bydlení, chudáci... Ale teď vážně - přes mé veškeré zlehčování výše jsem se nenudila ani minutu přesto, že průřezy jepičím životem mafiána jsou v podstatě neměnné, liší se jen priority, míry zrady a hloubky výčitek - "Jaké to je, bodnout? Je to na hovno"... "Dirty Carnival" nabízí to nejlepší z žánru a k bezchybné zvukové složce přihazuje skvělý mix hudby podle situací, časem poznáte i s přivřenými víčky, že v romantických pasážích (nejslabšímu článku filmu, mimochodem) zní jímavé smyčce, při obchodních jednáních veselá skočná, při akci rejdovák, ve vážných momentech vznosný waltz a v uvolněných chvílích francouzský akordeon - a všechno to dohromady úžasně ladí! A to nemluvím o originální zápletce, přesné kameře bez příkras a poctivých hereckých výkonech, z nichž nejvíc zaujal korejský Tom Hardy - Jin Ku. A ani můj smysl pro zadostiučinění nepřišel zkrátka, protože ten, co přežil, do smrti smrťoucí veselej nebude, jak praví klasik ...:-) (09.03.2013)