Broken

Doslova a do písmene mistrovské komorní dílo. Film, který, ač považován za čistý exploitation, je nakonec něco docela jiného. Většina lidí zřejmě sleduje film s nějakým očekáváním, což se stává hned ze začátku základní chybou. Takoví diváci pak nepochopí neuvěřitelný rozměr, dokonalost a strukturu nikoliv horroru, ale psychologického dramatu. Film se dá pochopit a prožít tak, že divák čte mezi řádky od začátku do konce. A myslím, že to není zase tolik složité. Tvůrci nerozehrávají šokující jatka a teror pro zábavu drasťáren chtivých nadšenců. Rozehrávají neuvěřitelně inteligentní drama, jakého jsem osobně nikdy nebyl svědkem. Pokud divák sleduje jen to, co se na obrazovce odehrává, vidí jednoho maniaka, který z nepochopitelných důvodů fyzicky a psychicky týrá unesenou ženu v lese po mnoho dní. V poslední třetině filmu se pak do děje přidá další postava, mladší dívka, která zažívá stejné týrání, jako žena. Občas velmi dobře zpracované goreefekty. Tohle je celé, co divák vidí na obrazovce. To moc není. Skutečný význam a rozsah filmu je však v psychologii a zejména VZTAZÍCH jednotlivých postav mezi sebou a k realitě jako takové. Na začátku tvůrci šokují brutálními záběry. Proč si měly oběti vyhrabat ze zašitého břicha žiletku a přeřezat lano? Vzpomeňme si na SAW, která je těchto srandiček plná... Maniakovo jednání není bezúčelné, má své důvody a je jen na divákovi, jestli jej pochopí nebo ne. Dozvídáme se přece od začátku, že si hledá rodinu. A navíc je to prostě nimrod, který se řídí vyloženě a pouze "zákony lesa", samozřejmě v jeho hlavě dosti pomíchané. První oběť zkoušku nepřežila a proto nebyla hodna se stát jeho družkou, další dvě zkoušku zvládly a tak se staly jeho "družkou" a "dcerou". V celém filmu se pak rozvíjí vztah člověka k životu, svobodě a realitě jako takové v případě, že vám někdo naprosto všechno vezme. Je to jako kdyby vás dal někdo z běžného života do skleněného terária a pozoroval vás. Nebo ještě více, doslova vás přinutil stát se součástí života a reality naprosto jiného člověka, navíc totálně psychicky vyšinutého. A použil k tomu prostředky jako je teror, mučení, bití, bolest jako takovou. Nakonec člověku opravdu nezbyde nic jiného, než absolutní rezignace na cokoliv a základní potřeby, vnímání světa, estetiky, radosti a dalších vyšších lidských vlastností, se smrsknou na pouhé zrnko v nekonečné poušti. V tom tkví neuvěřitelná síla filmu. Film naprosto a geniálně v několika rovinách vykresluje svůj název "BROKEN". Psychologie oběti jako takové,ale film nastavuje i jinou rovinu.Nejde mu o vysvětlení, přímé vysvětlení proč to všechno. To musí divák pochopit sám. Druhá rovina je psychologie maniaka, která naprosto dostatečně ve finále nastiňuje vztah k oběti. On chtěl mít svůj svět, svoji rodinu, svoji realitu a použil k tomu veškeré prostředky, které znal. Ale nakonec se mu stejně vše zhroutilo a zlomilo jej to. A v úplném finále je nekompromisně vykresleno, že základní oběť celého toho pekla byla dcera unesené ženy! Která trpěla ze všech postav naprosto nejvíc. Šokující zakončení intuitivně uvažujícího diváka doslova přibije na kříž a film dostojí svého názvu právě i ve vztahu k divákovi ... GENIÁLNÍ, nekompromisní, úžasné, inteligentníí a ŠOKUJÍCÍ... Totální psychický teror a tragédie! K tomu všemu je třeba přičíst úžasnou vizuální stránku filmu, kameru, herecké výkony, gore atd. (04.01.2008) (méně) (více)