Šťastný smolař

Příjemná pohádka, která nesrší třeskutým vtipem a naštěstí ani Trošku kostýmním a vypravěčským megalomanstvím a kupodivu ani "romanticko-uměleckým" pojetím náročného diváka ne-komerční České televize. Odrostlejší dětský divák při ní zřejmě nebude přímo výskat nadšením - příliš málo kouzel, přesto se Strachovi podařilo vyrobit pohádku kouzlem nabitou, kouzlem mírným, jemným a poklidným..díky. (01.01.2013)

Ach jo. Další pohádka, která vypadá, že ji přes víkend napsal nějaký pologramot se spoustou nápadů. Zase se všechno přehrává a dohromady nic nefunguje. Přitom ve fungující pohádce by spojení smolařského hrdiny s Trojanovým Kdokolivem (nebo Kýmkoliv?) bylo trefou do černého. Nebo ten Javorského převozník - v jiném filmu by to mohlo být krásné "cameo", tady jen ruší (když už, tak měl tedy dostat víc prostoru). Co ovšem stojí za pozornost, je obsazení Bohdalové, která v nejedné pohádce působí už pomalu jako rekvizita sui generis. Vidět tuto paní nezbytnou prakticky po celý film jako ležící umírající stařenu - zcela adekvátně hereččině věku - dává zážitek velmi odvážného (a zdařilého) završení jedné kontinuální kariéry. Problémy této pohádky (krom její slabé působivosti) bych ilustroval na podivném jednání Karlose: svou matku až nepříčetně miluje, podniká vše pro její uzdravení, ale Haničce, kterou má ráda a která jí působí útěchu, ubližuje. Ve finále prohraje jeden bezvýznamný šermířský souboj, čímž prohrál štístkovou nevěstu, kterou chtěl stejně zabít, pořád má ale palác plný zlata a jeho matka se právě uzdravila. To je dost dobrá bilance. Co nyní udělá? Uteče z paláce a dá se znovu na nuznou cestu "táhna svou káru dál atd." Ovšem největším přešlapem je postava Štěstěny a prakticky všechno, co s ní sovisí. Ačkoli to Veškrnce v této roli sluší, chlubit by se jí rozhodně neměla a Epstein by si měl po každém dalším nápadu dát facku a pak teprve se nad ním zamyslet a před každým novým scénářem stokrát napsat "Nebudu si půjčovat motivy, kterým nerozumím". (04.01.2015)

CITÁT - To se stalo tenkrát, když bylo možný potkat, jen tak, hlupáka...... Někde mezi Istambulem a New Yorkem je malá vesnička, skoro díra a tam žije Mejla Hlavsa. Kominík co má pět dcer a chce syna, aby mohl předat někomu své řemeslo. Jednoho dne se mu syn narodil. Co však čert (štěstěna) nechtěl(a), první dáma mu do kolébky přidala smolíka. A smolný Petr se jednoho dne nasral a vyrazil do světa, hledat štěstí. Dokonce se pokusil o sebevraždu, ale to, milé děti, nedělejte. On měl stejně takovou smůlu, že se mu to nepovedlo. CITÁT - Svatbu, nebo šatlavu? No tak snad tu šššvatbu...... Jednoho dne Petr potkal motorku, kterou řídil Kdokoliv. A spolu nakonec jedou vyhrát nějaké prachy do Monte Karlose. Už v tom máte bordel? No, snad budou mít štěstí. CITÁT - Rakev se ti nezkazí..... Příběh má zmatený děj, dobrý cíl, ale od půlky trochu plave ve smůle. Jako by se děj už dále nechtěl rozvíjet. Celé to táhne vedlejší postava Kdokoliva, kterého hraje Ivan Trojan. A to není dostačující. (22.12.2014)

Tyto Vánoce nás Čt1 velmi překvapila dobrými filmy (až na tu Saxánu teda). Štědrovečerní pohádka byla skvělá, ovšem řekla bych že tato ještě lepší. Prostě se mi líbí tyhle typy pohádek alias vymoženosti moderního světa aplikované ve světě pohádek za dob králů a princezen a podobných osob a věcí. Herci? Výborní. Filip Cíl, Ivan Trojan, Jiří Dvořák....nemám co bych jim vytkla.....a Veškrnová-Havlová...ačkoliv menší role, tak musíte uznat že na její věk vypadá sakra dobře. Akorát ta Bohdalka tam byla děs a hrůza, jakože její postava ne výkon. Bylo to neotřelé, zajímavé, svěží (mám pocit že tohle slovo teď používám nějak často, asi bych měla zavřít to okno, aby mi tu nešlo tolik svěžího vzduchu) a nápadité. Já tleskám....5* bez váhání. (05.01.2013)

Příjemná inspirace Baronem Prášilem a snaha o zuřivnou nasázku jsou hlavními devizami tohohle nevydařenýho pokusu. Jenže...Hranice mezi Prášilem a ultranudným blábolem je evidentně tak zamlžená, že se v tý mlze Strachovic Jiřík dočista ztratil. Když navíc režisérsky nedokážete rozpoznat dobrej vtip od špatnýho a špatnej vtip od křeče (z nich všechny tři kategorie jsou v pohádce zastoupeny hojně), musí se bezpodmínečně schylovat k průseru. A když se pak ve vánoční pohádce začnou dělat "prudce aktuální" fóry na tituly z Plzně, nezbývá než zakroutit očima a stisknutím čudlíku poslat Jirku s Markem do věčných lovišť. Z herců ani Trojan ani Dvořák nepřekvapili (tj, kvalitní standard), Dáša tentokrát solidně šmíruje. Jsem ale optimista a stále věřím, že se Strachovi jednou povede dobrá pohádka. V současným trendu mám ale (S)trach (haha! humorná křeč!), jak dlouho na ní budeme ještě čekat. (27.12.2012)