Pravidla lži

Kdo by to byl sakra řekl, že kapitán Mikina vytvořil jako svojí hranou prvotinu tak kurevsky silné psycho-drama.. Jasně jeho další flmy mám taky hodně rád, mají skvostnou atmosféru trapnosti a nadsázky, jenže tady hraje prim tíživost a nkoliv humor (byť tu je přítomen také) a přestože to zpočátku vypadá, že hlavní linie bude hodně závislá na až thrllerovém vztahu Švehlík × Langmajer, jenže čím více se film dostává pod kůži jednotlivých postav a posouvá se do osobní roviny, tím je lepší. Navíc se povedlo geniálně zachytit podobu podobných komunit jak ze strany terapeutů (herecké obsazení, boží!), stejně tak ze strany uživatelů/chovanců, kde všichni působí jako náležitě rozdílné trosky všeho druhu (Budař, Plesl a Novotný Über Alles). Jednoduše povedenej a silnej film, toť vše. (29.03.2015)

Škoda té televiznosti... Pravidla Lži jsou v rámci české Kinematografie rozhodně osvěžujícím a odvážným počinem. Zajímavý scénář, konflikty, které nepůsobí uměle (čehož jsem se bál nejvíc) skvělí herci... Tvůrci nejenomže byli velmi schopní, ale měli i spoustu zajímavých nápadů, což nám poměrně často dávají najevo. Jediné, co tedy film totálně shazuje je zcela evidentní nedostatek peněz, které tvůrci na film měli. Je to vidět jednak na velmi televizní kameře (byť se to sprývným nasvícením, filtrem, úhlem a pod. daří maskovat) a především na dost otravné hudbě. Rozhodně musím vyzdvihnout herecké výkony Jiřího Langmajera a Jaromíra Dulavy. A skvělou hlasovací scénu. Langmajer je satan! (12.12.2006)

Veliké překvapení, které se ke mně dostalo až na obrazovce ČT1 (přestože kolem mě stále kroužilo:). Robertu Sedláčkovi se podařilo z reálných příběhů feťáků poskládat mozaiku, která svou stylizací, kompaktností i surovostí odráží život skupiny feťáků, kteří se rozhodli pro detox v rámci terapeutické skupiny. Někteří méně, někteří více dobrovolně, ale ne všichni tady hrají tu samou hru.. (23.09.2008)

,,.....zavřete oči a pokuste si vybavit nějakej okamžik ze života, který by jste nechtěli vrátit". ,,Ty vole, zdá se ti, že jsme málo rozhozený?"..... Za ten úvod by se nemuseli stydět ani Američani. Feťáci, prostitutky, dealeři, pasáci. Ti všichni utíkají do K O M U N I T Y, protože už jinam sami před sebou utéct nemůžou. Režisér J.Sedláček je dokumentarista a ze snímku je to cítit. Za ,,mrzký" peníz nám předvádí v některých okamžicích perfektní psychologii postav. Scénář postavený na dialozích, při kterých mě napadá, že snad ani nemohli bejt vymyšlený, protože z nich je cítit ,,život" tedy autentično. Kromě dialogů napínavost děje dotvářejí emotivní ,,hnusné" příběhy formou krátkých flashbacků z mysli přítomných lidí. Je třeba podotknout, že ne vždy vše vyšlo. A je důležité, jak přijmete konec. Buď převládne spokojenost nad výtečným scénářem, místy až neskutečnou hudbou a perfektními hereckými výkony (vyzdvihuji J.Langmajera a J.Budaře), nebo prázdnota z nedokonalého filmového zpracování. Já říkám ,,na českej film DOST DOBRÝ !" (29.06.2007)

Film trošku brzdí detektivní zápletka a její hlavní dva protagonisté (výborný Langmajer, obyčejný Švehlík), kteří jsou v uvozovkách velké ryby, naprosto nezapadající do komunity ubohých českých feťáckých trosek. Všechny ostatní postavy jsou totiž bezchybné (vyzdvihnu Budaře, Plesla, Dulavu) především díky své obyčejnosti, bezvýznamnosti, slabosti a lidské nedokonalosti. Mnoho skvělých scén (vybavte si okamžik, který by jste už nechtěli zažít) a přirozených dialogů (Ty jsi byl v Průhonicích!:-)). Mám rád závěrečné epilogy, které popisují co se nakonec s postavami stalo, zde to ale vypadalo jako špatný vtip - "Nejsou o něm další zprávy." ; "Pravděpodobně ještě žije".....Přesto tleskám za další odvážný filmařský počin proti přesile tradičních českých tragikomedií! (29.03.2008)