즐거운 인생
Life is Cool
Režie:
Joon-ik LeeScénář:
Seok-hwan ChoiObsahy(1)
Po smrti frontmana Sang-wooa se staří přátelé ve středních letech rozhodnou vrátit do mladých let a obnovit svou dlouho rozpadlou rockovou kapelu, která pro ně ve studentských časech tolik znamenala. (hunty)
Recenze (21)
I přes nutnou dramatickou složku v první polovině filmu se jedná o příjemnou feel-good komedii o třech mužích středního věku, kteří chtějí vrátit staré dobré časy a obnovit svoji starou kapelu. Jestli takhle vypadá krize středního věku, tak se mám na co těšit. Garážová bez-aparátová scéna je prostě perfektní. 80% ()
Z hlediska asijské kinematografie zůstává Happy Life pouze obyčejným filmem, který proplouvá před mýma očima tak nějak bez většího nápadu a atmosféry. Rozhodně není špatný a tematicky je pro mě hodně zajímavý, nicméně asi byl víc po přečtení obsahu, než po skončení filmu. To podobně rockově se tvářící Fish story je zdaleka o něčem jiném. Vždyť ten song zachránil svět. 6/10 ()
Tak po dlhsej dobe som natrafil na neskutocne pohodovy Korejsky film. Pritom prekvapivo film obsahuje aj dost vaznu liniu a behom prvej polhodiny mi do smiechu rozhodne nebolo. Ani potom som sa vylozene nesmial (snaha o prizemne vtipy za kazdu cenu tu nastastie absentuje), ale s pribudajucimi minutami film posobi velmi povzbudivo a ukazuje, ze aj ked prechadzate nelahkym obdobim v zivote, tak sa netreba nikdy vzdavat a vzdy je cas pokusit sa splnit si svoje sny. Uplne bezchybne podané to nebolo, ale kaslem na to a tentoraz nebudem nic kritizovat. Nadsenych 8/10. Po druhom pozreti zvysujem na jasnych 10/10. Uz davno som nevidel film, ktory by tak dokonale zlepsoval naladu. ()
Velmi povedená komedie, u které jsem se hodně chcechtal, jak ti 3 아저시 jsou jako blázni (v dobrém slova smyslu). Tohle je opět snímek, kdy vás Korejci naplní velkým životním optimismem. Kvůli Jang G-s. nedám plné hodnocení, protože ho nemusím, jelikož jeho zženštilé fota se váli všude po Myeongdongu. ()
Jo, tak přesně tohle jsem dneska večer potřebovala. Ze začátku jsem si říkala, jestli to není korejskej Revival a nebyl. Celej příběh jsem si užila od začátku do konce. I když to bylo předvídatelný a konec v celku jasnej, tak stejně člověk čekal na finále a Šťastnej život. Soundtrack byl parádní, Sukkie a pánové od vedle to rozbalili ve velkým stylu. Bylo vidět, že se v rolích našli a oni sami se vraceli v čase. No a Jung Jin-young... miluju ten jeho bezelstnej a dětskej úsměv v jaggerovský tváři. Nikoho jinýho si v týhle roli neumím představit. Pro mě další ze srdečních záležitostí. Rock will never die! ()
Reklama