Margaret

Nemám ráda Annu Paquin. Leze mi na nervy od Piana a ejhle? Kouknu na Margaret, kde mě opět nepřekvapila ničím. Někdo to vnímá jako herecké umění, já nevím... Domnívám se, že tahle ženská nehraje. Je prostě nesympatická. Film byl dlouhý, úmorný, roztříštěný, uvřískaný... Nikdy více! Jedna hvězdička za to, že jsem to dokoukala. (31.01.2013)

Škoda, že jsou problémy s postprodukcí tak obecně zprofanované. Kostrbatý střih a nedořečené zápletky tak ještě více bijí do očí. Což o to, je to opravdu dobrý film, s parádními hereckými výkony a vynikajícími dialogy, ale ta dvouapůlhodinová stopáž mi k úplnému uzavření příběhu a obecně lepšímu zážitku, zatím nestačila. 70% (KVIFF 2012) (01.07.2012)

Hystéria, empatia, ľahostajnosť, entuziazmus, egoizmus, vzdelávanie, mudrovanie, sebareflexia, exhibicionizmus. V postave Anny Paquin tu bola obsiahnutá celá jedna osobnosť určitého typu mladého človeka. Ktorý film niečo podobné dokáže? Minutáž nie je vysvetlenie, ale prostriedok. Som ohúrený, tak ako málokedy, aj keď pri konverzačkách mi netreba veľa. (07.02.2017)

Dlouho se mi nenaskytla na plátně příležitost setkat se s tak plastickou a rozporuplnou postavou jako je Lisa v Margaret. Do jejího bezstarostného života zasáhne jako blesk nehoda, na níž sama nese jistý až absurdní podíl viny. Zbytek filmu je o tom, jak bude toto břímě nést a jestli se jej nakonec dokáže zbavit či s ním žít. Její cesta k vysvobození je však komplikovaná a krajně nejednoznačná - a to i z morálního hlediska. Za její usilovnou snahou dohnat k zodpovědnosti i druhého spoluviníka se čím dál více vyjevuje především její snaha zbavit se viny vlastní. Právní boj poté není přímočarou cestou za naplněním spravedlnosti, ale spíše příležitostí k řadě hořkých situací, v nichž se vyjevuje hrdinčino nevyzrálé a nestálé nitro. Doslova emotivními náložemi jsou poté vyeskalované spory s matkou či přítelkyní oběti, v nichž Lisino podpovrchové sobectví, přirozeně vlastní jejímu věku, vyvstává v ostrých konturách. I přesto však zůstává její precizně vykreslený portrét lidský, nabízející i přes chvilkovou averzi mnoho příležitostí k empatii a pochopení. Tak jako každý člověk z masa a kostí, jenž někdy tápe a během hledání východisek není v zájmu pudu sebezáchovy imunní vůči chybám či sobectví. (30.06.2012)

všechny hlavní postavy ( vyjímkou Jeana Rena) mi byly krajně nesympatické. Hysterická Anna Paquin se dala dohromady s nejlepší přitelkyní oběti a vytvořili tak možná nejprotivnější filmové duo v historii filmu. Teď ale k filmu. Ten se podle mého názoru povedl. Kamera byla naprosto úžasá, děj kvalitní a celkové zpracování taktéž. Vedlejší postavy byly pro mě snadněji uvěřitelnými narozdíl od podle mne zbytečně zanícené hlavní hrdinky. Kdyby bylo jiné obsazení rozhodně bych šel s hodnocením výše. (02.07.2012)