Nejvyšší pocta

Skládat poctu válečným veteránům je potřeba, připomínat si tyhle chvíle taky... bohužel válka ve Vietnamu je významná a důležitá především pro Amíky, takže našeho diváka to jen tak nezasáhne. Historicky se s tím horko těžko můžeme nějak sblížit a rozhodně tomu nepomáhá ani typickej americkej patos, kterým je tenhle film tak nasáklej, že je to na škodu. A čím víc se blížíme k závěru, tím víc toho patosu z obrazovky leze. No jo no... Navíc je trochu nešťastná volba S. Stana, protože je dost prkennej, bez emocí a ani ten jedinej pláč, co předvede, mu nevěřím. Ve výsledku byly nejlíp zpracovaný akční scény z války, to si fakt někdo vyhrál a vypadá to výborně. Ale to je bohužel málo... (21.06.2020)

Zajímavé, jak dokáží Američané vytřískat u svých občanů a některých potroublých lidí bez znalosti historie, kladné body na ryzím zlu, kterým z jejich strany byla válka ve Vietnamu. 100x opakovaná lež se stává pravdou... Jak řekl ctihodný senátor tuším z Jižní Karolíny (volná parafráze): Válka ve Vietnamu byla dávno, přestaňte už konečně kopat do mrtvé kobyly. A já dodávám, pokud chcete lhát o historii a na těch lžích stavět vaše vlastenectví, radši netočte vůbec nic. (06.12.2021)

Válečnej film ve smyslu válečných scén to rozhodně není. Ačkoli tam nějaké prostřihy z války jsou, dost často je to stále tentýž záběr. Takže je to spíš takovej typickej americkej doják o vojácích, jejich traumatech a nedostatečným ocenění, amíci na něco takovýho jsou prostě ujetí. Ve své podstatě ale dost nuda a samo americkej konec. Dám tři, ale nejsem si jist, jestli to na to má, i když to špatně natočený neni. (07.03.2021)

Pozeral som to kvôli Samuelovi L. Jacksonovi (ten tu má minimum priestoru), ale mohol som to oželieť. Príbeh je ako podľa šablóny - je tu právnik/úradník/či čo to je, ktorý má spraviť posudok o tom, či si nejaký vojak z Vietnamu zaslúži po smrti ocenenie. Tomu vojakovi to už môže byť celkom jedno, ale jeho rodičom a jeho spolubojovníkom to jedno nie je. Ale späť k právnikovi/úradnikovi/či čo to je (ďalej už len skratka PÚČ).Takže tomuto PÚČovi sa do tejto pridelenej práce veľmi nechce, keďže má vyššie ambície. Postupne ako rozpráva s kolegami mŕtveho vojaka a počúva ich zážitky z vojny (zobrazené ako nemastné-neslané flashbacky), tak samozrejme mení svoj postoj k tejto veci. Z PÚČa sa stáva uvedomelý vlastenec, ktorý kvôli posmrtnej medaile riskuje dokonca aj vlastnú kariéru, keďže postupne zisťuje, že niekomu vysokopostavenému môžu jeho zistenia ublížiť a PÚČ je na to vopred slušne upozornený vyhrážkami. PÚČ zažije klasický moment, kedy váha, či bojovať za to, čo je správne alebo sa radšej sústrediť na kariéru. Našťastie je tu ale ešte PÚČova tehotná žena, ktorá ho v správnej chvíli povzbudí a dovedie ho na správnu cestu. PÚČ potom na pohovore odmietne ponúkaný kariérny postup a naplno sa sústredí na zisk ocenenia pre mŕtveho vojaka (ktorému je to stále jedno). Príbeh vrcholí vo veľkej sále, kde vojak nakoniec ocenenie dostane a je tam aj kopec ľudí a kopec silných emócií (u tých ľudí, nie u diváka). Takže je tu happy end a žiadne oko správneho amerického vlastenca neostane suché. (20.08.2020)

Medal of Honor. Významná pocta pro významné lidi. Tenhle film ale není zdaleka jenom o tomto ocenění, aniž by to někomu nemuselo být na první pohled jasné. Je proto celkem mimo odsuzovat film na základě toho, že je dost jasné jak dopadne. Asi bych k tomu dodal, že je třeba být k filmu otevřený a neodsuzovat ho před shlédnutím jeho konce, který je pro mě celkem powerful a to hodně díky projevu Linuse Roache. Celkem mě mrzí, že mám po shlédnutí každého filmu potřebu zabrouzdat do sekce komentářů a číst si pár výplodů ostatních uživatelů. Jak by ale řekl Michael Phelps: It’s not how you start, it’s how you finish. (24.01.2021)