Saxána a Lexikon kouzel

Mamonářská nymfomanka, senil kálející na vlastní pomník, nechutná digitální kastrace všeho, co dělalo z Vorlíčka špičkového režiséra. Je mi hluboce líto všech, kteří s tímhle mementem porevoluční normalizace vkusu i morálky cítí jakoukoli sympatii. Film, na který by se neměl nikdo dívat - zejména děti. (16.09.2011)

Zatímco Dívka na koštěi měla příběh a byla plná zajímavých figur, mladší Saxana je chaos plný počítačových triků. Chybí vtipné hlášky a zábavné situace. Osobně si myslím, že po veliké éře Harryho Pottera nebylo moudré oprašovat kouzelnické téma. Dnešní děti jsou příliš zmlsané dokonalou animací, na které naše republika nebude mít nikdy dostatek finančních prostřeků, aby vytvořila originální dílo. (03.10.2019)

"Jsem předseda soudu! Okamžitě mi vraťte mou velikost!" Vlastně se ani moc nedivím, že jediný moment, který mě v Saxáně a Lexikonu kouzel pobavil, měl na svědomí (zmenšený a pištící) Petr Nárožný. Tenhle film se nepovedl, a to hrozně moc. Spíš než abych dostal vztek jsem z toho ale smutný. Nejen, že si původní Dívka na koštěti takové pokračování nezasloužila (tzn. že žádné nepotřebovala), ale ani Václav Vorlíček si nezasloužil něco podobného natočit. Svět překypující fantazií nahradily ošklivé a zbytečné digitální efekty, u většiny herců jsem měl pocit, že hrají spíš z povinnosti a šlechetnosti, neboť se jim nechtělo odmítnou Vorlíčkovu nabídku... A mohl bych jmenovat dál. Nešťastný film. (14.06.2012)

Šel jsem na film s čistou hlavou, naprosto neposkvrněn zdejším diletantským hodnocením. Od Vorlíčkovy tvorby vždy očekávám jen to nejlepší a musím říct, že ani tento film mě nezklamal, ba naopak, mě dokonce mile překvapil. Hlavním atributem filmu je bezesporu animace. Musím říct, že společná práce všech špičkových animátorů z celého světa přinesla své ovoce. Nejlépe se tato dřina pozná na životnosti ústředních postav. JInými slovy, měl jsem co dělat, abych si počítačového kamaráda malé Saxanky nespletl s živým hercem. Dalším vrcholem filmu je otočení vlaku ve vzduchu. Efekty tohoto typu se sice už pravidelně vyskytují v mnoha hollywoodských filmech (Harry Potter), ale v tuzemském filmovém prostředí se jedná o skoro šokující záběr. Moje nejoblíbenější animovaná postava je jinak roztomilý chlupáček. Jak jsem ho viděl poprvé, hned mi bylo jasný, že tahle postavička mě bude bavit. A taky že bavila, navíc se postarala o asi nejvtipnější scénu v celém filmu, když jí zločinec Crashman.....ale ne, nebudu vyzrazovat vtip. V tomto filmu vystupuje doslova soumrak hereckých hvězd. Zatímco herecký pár Černocká + Hrušinský se dokonale ujali svých rolí rodičů, zbylí herci na nás doslova spustí kanonádu geniálního humoru. Ještě jsem nezažil, aby se tolikrát za sebou smálo kino a nijak nebudu tajit, že jsem byl jedním z nich. Nejvtipnější je asi scéna z blázince. Ono to tady už sice bylo dvakrát, ale sám Vorlíček ví, že tahle scéna funguje i na potřetí. Největším překvapením je však pro mě malá Helena Nováčková, která se po právu zařadila mezi dětské herecké hvězdy typu Tomáše Holého. Zaujalo mě také přeobsazení zesnulých herců. U Josefa Somra jsem chvíli pochyboval, zda ví, koho hraje, ale jakmile vytasil všechny čtyři ruce, bylo mi jasné, že on tu postavu nejen hraje, ale že jí i žije! Příjemným překvapením pro mě byl i čaroděj Vigo, který KONEČNĚ neměl toho odpornýho netopýra na hlavě. To mi přišlo trochu morbidní už v prvních dvouch Arabelách, ale tady konečně i sám Vorlíček uznal, že to té postavě jen škodí. Uršula Kluková pro mě ale žádné překvapení nebylo. Musím říct, že už když jsem se koukal na Dívku na koštěti, tak jsem si říkal:"Sakra, tu čarodejnici by mohla hrát Uršula Kluková!" A nakonec jí opravdu hraje! Nakonec přejdu k tomu nejlepšímu a to je záporák Crashman v podání Jarommíra Dulavy. Ten ztvárnil bezesporu výjimečně démonického padoucha, který může zdatně konkurovat Jokerovi z Temného rytíře. (05.11.2011)

Je to k nevíře, ale Volíčkův vstup do digitální éry totálně propadl. Jakoby géniové českých pohádek, jejichž vychytané triky v sedmdesátých a osmdesátých letech udivovaly i štáby v Západním Německu a USA neuměli využít možností animovaného světa... Jakoby se v něm necítili dobře a je to znát. Osobně v tom vidím celé to naše češství. Když máme zarachy, omezení, svázané ruce, dokážeme s málem neskutečné věci. Najdeme si cestu, svojí vlastní, jednoduchou a přitom geniální... A když vše můžeme a máme nespočet možností, najednou jako bychom se ztratili v té přemíře otevřenosti, možností a svobody... Naše snaha se rovnat západu je křečovitá a nefunguje. Dvojce Saxány ale hlavně chybí solidní scénář a vlastně i herecké výkony. Malá Saxána je vyloženě nesympatická žába, Černocká s Hrušínským hrajou také dost znuděně a vyvalování očí obtloustlé Konvalinkové před každým omdlením je spíše trapné než vtipné. Jedině paní Jiřina neselhala, ta hraje vždy na sto procent ať už tleská novému prezidentovi země, nebo právě vypadává z vlaku u trpasličí nory. Já vím. Saxána (1) je legenda. Legenda stejná jako Arabela, Čestmír ad.. Těžko navazovat na klasiku. Pokus tu byl, ale u mne to pohořelo. A je s podivem, že ani u dětí to nebylo bráno nijak žhavě a ti jsou tou nejtvrdší a nejnestranější porotou vůbec. Hvězda za ten pokud navázat a pár animovaných lidiček z pohádkového světa tam dole. * (25.11.2013)