Interview

moje sklamanie pramení asi z toho, že som čakal oveľa viac a navyše niečo celkom iné (a to i napriek tomu že som vedel, že celý film sa budú v jednom byte rozprávať Buscemi s Millerovou - v tom problém nebol); prvá polovica má milý humor, Buscemi je výborný režisér a vynikajúci herec (a nielen vedľajších rolí!), Sienna je dobrá herečka a navyše kočka (ach, keby som s ňou bol zavretý v noci sám v jej byte, asi by film, ktorý by z toho vznikol, nebol veľmi podobný Interview . . . ) lenže scenár, ktorý sa celý čas uberá celkom zaujímavým smerom (no v druhej polovici už vyžaduje niečo "vážnejšie", zvratové, prekvapivé no dôležité) zrazu skončí akýmsi podivným "hraním" sa na "prekvapivú" pointu, ktorá z oboch hrdinov, ktorí sa vyše hodiny snažili nabrať sympatie a zapáčiť sa nám, robí totálne nesympatické svine a uhrá film do totálne neosobného "outu". Veľmi ma to mrzelo - aj keď na druhý deň po zhliadnutí (a po veľmi urputnom premýšľaní nad filmom) som dospel k záveru, že TOTO asi bol zámer a téma a teda Buscemi dosiahol, čo chcel - lenže ja som asi čakal inú tému, inú pointu, iné "posolstvo" než len to, že novinári a celebrity si navzájom skrátka nedôverujú a že nič, čo sa o nich povedia či dokonca čo o sebe povedia sami, nie je pravda a že už nedokážu milovať, dôverovať . . . takže vzniklo buď geniálne dielo presne sledujúce svoj zámer a isté vo svojej téme - IBAŽE sa so mnou mierne minulo, pretože som čakal iné (aj keď, priznávam, možno menej pravdivé - a preto zrejme menej bolestivé) rozuzlenie, alebo vznikol film, ktorý si až do konca sám nebol istý tým, čo chce povedať a ako z toho vykľučkovať, čo z neho hlavne v závere cítiť . . . tak neviem, asi si to budem musieť pozrieť ešte raz a hlavne si to s niekym poriadne vyargumentovať :) (01.04.2008)

Uživ.Renton to napsal zcela výstižně. Nezbývá než dodat...AMEN. Povrchní pasáže se tu jak na běžícím páse střídají s velmi intimními, ústřední duo podává civilní nenucené výkony, „konverzačky“ mám hodně v oblibě, stejně jako S. Buscemiho a S. Miller. Tak proč to 3,5* ohodnocení? Protože SCÉNÁŘ. Steve, velká škoda, zde to chtělo zapracovat, zvlášť když se jedná o remake. 70% s dovětkem, že jde o těžce nevyvážené dílko. Jsou zde působivé pasáže (za 90%), v kontrastu s tím (dvojnásob zamrzí) „vata“ (za 40%). Přičemž, na vině nejsou samotní herci, ale ten zpropadený scénář....velká škoda. (22.06.2011)

Vygradovaný dialog dvou silných osobností, krutých protivníků, ktěří se klamou, hádají, nenávidí i milují, odehrávající se během jediné noci, kdy morální zábrany padnou. Během nevázaného rozhovoru notně opojeného alkoholem se z cynického novináře stane zpovídaná oběť velmi inteligentní herečky z podřadných filmů. Syrovou atmosféru snímku, který téměř neopustí jedno prostředí umocňuje ruční digitální kamera a přirozené výkony Steva Buscemiho a Sienny Miller. Vnitřní (a erotické) napětí mezi nimi by se dalo krájet, jejich výměny názorů jsou ostré jako nože. "Neexistuje rovnost. Je jen vítěz a poražený." Tento filmový zážitek ve mně rezonoval ještě dlouho a chci ho vidět ještě alespoň jednou, abych si ještě ujasnila, proč se vítěz stal vítězem a poražený poraženým. Mrazivé, zvrácené, inteligentní. (08.12.2007)

"Nešukám s celebritami. - Já nešukám s nulou." Má-li politický komentátor se strukturovaně složitým mozkem Pierre vyzpovídat blonďatou telenovelovou hvězdičku Tanyu, která způsobuje dopravní nehody svým vražedným úsměvem, tak to nemůže dopadnout dobře. Já jsem se bavil tím, jak se Pierrovi nechce makat, jak mu Tanya nemá co říct, jak vzájemně mrhají svým časem, jak se postupně sbližují a jak se nakonec ukáže, kdo je chytřejší. Je to sice jenom remakeová konverzačka, ale mě bavila skoro stejně jako originál. (29.11.2016)

Steve Buscemi není příliš zkušený režisér, ale je si toho vědom a tak si nebere příliš těžké filmy. Ani tentokrát neudělal výjimku a jako svou poctu Theo Van Goghovi natočil jeho vlastní interview. Jako herec mi nevadí, ale v hlavních rolích ho stále nemusím. Naopak Siena Miller se stále více přibližuje herectví a odchází od modelu "hezké holky, co nic neumí". Velká část snímku se odehrává v apartmánu jedné hororové hvězdičky, kterou hraje právě Sienna Miller a konečně vytahuje z rukávu všechny svoje tajné zbraně, které toužilo vidět tolik diváků předchozí snímku Warholka. Přes svou jednoduchost je Interview konverzačním snímkem o lidech a jejich svědomí. Hned na začátku je trochu levně odkázáno na zemřelého režiséra Thea Van Gogha a pak už se rozjede slovní přestřelka u vína a drog, která nebere konce, dokud si nevychutná mučitel svou oběť. Celá konverzace mezi kočkou a myší, v které se každým okamžikem mění role a do závěru nevíte, kdo říká pravdu a kdo lež, je svým způsobem úžasná. Bohužel také velmi zdlouhavá, nic neříkající a příliš vykonstruovaná. Siena Miller se mi líbí, ale stále mě nepřesvědčila, že dokáže zahrát ženu jakéhokoliv názoru s naprostým přehledem, kterou by divák ihned obdivoval ne kvůli kráse těla, ale vnitřnímu kouzlu. Škoda vykonstruovanost, kterou několik uživatelů vytýkalo např. úžasnému snímku Crash. Doufám, že po Interview změní názor o tom, co toto označení filmu znamená. Interview je snímkem od otázkách a odpovědích na ně, které možná někdy sami nechceme slyšet. (21.09.2007)