Moje borůvkové noci

Film jsem zhlédl v rozpoložení, jehož zapříčiněním na mě zapůsobil jako živá voda. Tenhle biják je filmový balzám na mou zjitřenou duši, která aktuálně prahne přesně po tomhle typu filmařiny. Tak trochu afektované a přeartované, s dokonalým soundtrackem, a nasnímané takovým způsobem, který činí z této podívané unášející zážitek do jiného světa, kam se chci znovu a znovu vracet. Tenhle film jsem rozhodně neviděl naposled. Není druhého režiséra, jakým je Kar-wai Wong. UPDATE 21. 12. 2014 - I při druhém zhlédnutí se mi film velmi líbil, byť už přece jen ne tolik jako poprvé. Zůstávám ale u původního hodnocení, protože jsem si tam nově našel věci, které jsem tehdy nevnímal. Ó ano, řeč je samozřejmě o mé identifikaci s postavou Elizabeth, v níž jako bych se viděl. A vlastně i postava policajta Arnieho mi byla až nepříjemně povědomá. Och bože, není chmurnější společnosti, než mezi lidmi, kteří dostali kopačky. A právě protože si myslím, že s nimi Kar-wai Wong soucítí, nemohu tomuto filmu dát méně než 5 hvězd. Nemluvě o tom, že soundtrack z tohoto filmu jsem si už pustil nepočítaně. (21.08.2012)

Pozvolna plynoucí (ne)romantický snímek, ve kterém v podstatě nejde ani tak o CO... A vlastně ani o JAK. Ale o pouhé plynutí a radost z toho, že se mají postavy komu svěřit a že pouhá přítomnost postavy (potažmo diváka) dokáže někomu jinému udělat radost. Film, který na diváka přenáší prožitek z vnímání a ulehčení, popř. prozření někoho jiného. Což je vlastně strašně zvláštní, ale z nějakého důvodu to funguje.. Norah Jones je VÝBORNÁ!! (04.04.2010)

Kar-wai Wongův americký debut MOJE BORŮVKOVÉ NOCI se pouze zdá být natolik banálním a prázdným, protože uvědoměle využívá schémata a klišé spojené se žánrem romantických filmů a road-movie, ale ta důmyslně ohýbá a pohrává si s nimi. Kar-wai Wongovo specifické voyeuristické filmové vidění není pouhou manýrou, ale naopak snímání postav přes skleněné plochy je od sebe odděluje a narážka na kameru snímající akci v kavárně, která hlavnímu hrdinovi slouží jako takový deník zaznamenávající události kolem, opodstatňuje deníkovou strukturu vyprávění a zároveň nevýraznost hlavní hrdinky, která projíždí děním a to ji výrazně formuje. Opětovně se zde setkáváme se subjektivně vnímaným časoprostorem, ale zatímco ve STVOŘENI PRO LÁSKU časoprostor postavy sdílely a ve 2046 si hlavní postava časoprostor upravuje dle svého vidění a tak ho tříští, v MOJE BORŮVKOVÉ NOCI postavy časoprostor až do samotného závěru nesdílejí, přestože jejich vlastní jsou natolik podobné (scéna s nosem). Unikátní filmařské vidění tak dovoluje nahlédnout na notoricky známá místa poprvé jinak a z herců dostat živelné a dýchající postavy, jimž divák věří, že existují. Rád jsem znovu jedl a miloval v melancholickém koláči Kar-wai Wonga, jenž zachytil momenty spojené s koncem každého starého vztahu a začátkem nového. (19.02.2008)

Jen proto, že to je pěkně "umělecky" natočený drama nebudu řikat, že to je dobrý, protože mě to prostě nebavilo, přišlo mi to děsně o ničem, takovej ten film, kterej se snaží nést nějakou hlubší myšlenku, ale dojem z filmu je děsně nudnej a tak zbyde jen ta myšlenka, ale to je fakt málo, krom toho ta rádoby umělecká trhaná kamera byla fakt příšerná. Ovšem Portman, Weisz a Jones super a konec konců i Jude Law. (14.03.2008)

Toto se mi doma válelo příliš dlouho, než jsem se to odhodlal pustit. Vizuálně je to starý dobrý WKW, bohužel s hollywoodským koncem. Dále mi moc neseděly některé věty, jež vypouštěny z úst amerických herců zněly jaksi nepatřičně a jež by jejich asijští kolegové (namísto Jude Lawa takový Tony Leung a místo Norah Jones třeba Ziyi Zhang) jistě dovedli podat s větší dávkou citu. 70 %. Poučení pro příště: když se nějaký film nelíbí Pomovi, musím jít do něj. ;) (10.08.2013)