The Stepford Wives
Stepfordské paničky
Režie:
Bryan ForbesScénář:
William GoldmanKamera:
Owen RoizmanHudba:
Michael SmallHrají:
Katharine Ross, Paula Prentiss, Peter Masterson, Nanette Newman, Tina Louise, William Prince, Patrick O'Neal, Carole Mallory, Josef Sommer (více)Obsahy(1)
Vítejte v ráji mužů. Americký film podle známého románu Iry Levina.
Román oblíbeného amerického autora Iry Levina Stepfordské paničky (1972, česky poprvé 1975) má podobně jako jeho předchozí dílo Rosemary má děťátko ve svém středu ženskou postavu, která pod vlivem prostředí přestává rozlišovat, co je realita a co její zjitřená fantazie.
Joanna Eberhartová uvítá nápad svého manžela Waltera, aby se z rušného Manhattanu přestěhovali do klidného connecticutského městečka Stepfordu. V novém bydlišti se všechno zdá být dokonalým, možná až příliš dokonalým, především manželky ostatních stepfordských mužů, které chodí vždy perfektně upravené a jejich jediným koníčkem je starost o domácnost a o manželovo blaho. Jako by ani nebyly z tohoto světa.
Tvůrcem filmové verze (1975) byl anglický režisér Bryan Forbes (nar. 1926), který je u nás známý především dramatem z japonského zajateckého tábora Král Krysa (1965) a příběhem ochrnutého chlapce Běsnící měsíc (1970), obsadil do rolí ústředního manželského páru Eberhartových Katharine Rossovou a Petera Mastersona; jejich dceru Kim ztělesnila Mastersonova skutečná dcera Mary Stuart Mastersonová (která se později sama stala známou herečkou). V úlohách dokonalých stepfordských paniček se objevují např. Paula Prentissová (Bobbie) a Forbesova manželka Nanette Newmanová (Carol).
I když filmová adaptace nedokázala tak přesvědčivě jako předloha balancovat na tenké hraně mezi fikcí a realitou, vzniklo pozoruhodné dílo, které i po víc než třiceti letech dokáže zaujmout a také mírně vyděsit. Forbesova verze je každopádně mnohem vydařenější než její remake z roku 2004, který strašidelnou atmosféru originálu nahradil bujarou komedií.
(oficiální text distributora)
Recenze (124)
Jak jsem uvedl už u hodnocení remaku, literární předlohu jsem dosud nečetl a je to určitě škoda, protože to je bezesporu látka zajímavá a pro filmové zpracování jako dělaná. Budu asi působit jako podivín, ale v rozporu s míněním drtivé většiny filmových fanoušků se mi remake líbil přece jen víc. Moderní verzi se dá oprávněně vyčíst mnoho nedostatků, ale celková koncepce mi přijde nosnější a funkčnější. On ten námět k satiře a komedii přímo vybízí. Původní verze se snažila balancovat mezi sci-fi, hororem a thrillerem, jenže ten film evidentně zestárl, jako sci-fi a horor nefunguje v žádném případě a jako thriller sice ano, ale pouze od scény návštěvy hrdinky u psychiatra až po závěrečné finále, což je cirka 20 minut z celkové stopáže, a to mi na větší než dvouhvězdičkové hodnocení přijde opravdu málo. Je to příliš statické a všude jsem cítil nevyužitý potenciál. Bývalo by asi lepší využít původní předlohu jako určité podobenství a do posledního záběru nechat diváka v nejistotě, co se vlastně v tom městečku děje, a jestli Joanna pouze nepodléhá určité paranoie. Film zestárl mj. i proto, že problém konfliktu mezi pohlavími a snaha o emancipaci se od 70. let přece jen posunul, byť nezmizel a získal jen odlišnou podobu. Dnešní doba přinesla např. fenomén úspěšných sebestředných egoistek, které se bez mužů docela dobře obejdou, jak o tom svědčí nejeden americký seriál či film. V leckterém odvětví a prostředí jsou dnes muži ve zjevné defenzívě. Celkový dojem: 45 %. ()
tento komentář pojmu jako srovnání obou filmů, které jsem viděl nedlouho po sobě. I když motiv je u obou filmů stejný, tak každý působí jinak - starší, který se prý věrně drží knižní předloze, je spíš sociálně kritický a natočený jako thriller - naopak novější verze je prachsprostá ztřeštěná komedie. Každé zpracování má něco do sebe a záleží na tom, který žánr je Vám bližší. Přesto však původní verze je filmařsky propracovanější. K dalším jejím kladům přidávám herecké obsazení, scénář, docela velkou otevřenost (přirovnávám k době vzniku) a atmosféru - na druhou stranu už působí poněkud zastarale a děj někdy až moc pomalu plyne, kterému by pomohl střih aspoň o půl hodiny. Nová verze je téměř bez napětí, ale za to se asi víc zasmějete. A její konečná pointa, je dost změněna, což byl pro mě zápor. Duel tedy vyhrávají Stepfordské paničky ze sedmdesátéhopátého roku s čistými 3hvězdičkami a nová verze s Kidmanovou zůstává pozadu se silnějšími 2hvězdičkami. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Paničky ze Stepfordu jsou všechny na jedno brdo, mají květinové šaty, hluboké dekolty, výrazné líčení, přitom doma vaří, žehlí, uklízí a baví je to.. Rozjezd pomalý a dle mého názoru zbytečně dlouhý, poslední půlhodinka ovšem skvělá, finále napínavé a ten mrazivý závěr, tak ten se náramně povedl.. U mě dobrý, lepší tři hvězdičky.. ()
Film je dosť scenáristicky nezvládnutý, napriek tomu, že sa poväčšine celkom verne drží knižnej predlohy, vychádza to nazmar, lebo to, čo fungovalo ako pomalé paranoidné stupňovanie napätia v knihe, tu pôsobí ako nudné rozhovory. Tam, kde sa s knihou rozchádza, je to skôr na škodu (vykreslenie charakteru Joanny, explicitnejšie náznaky záverečnej pointy počas celého filmu), naopak koncu, ktorý by možno až tak veľmi nesedel na plátne (a v knihe je úžasný koniec!), zmena pomohla a celá tá záverečná dvadsaťminútová pasáž je nádherné strašidelná a mrazivá. Každopádne celý film postráda atmosféru knižného Stepfordu a chýba tu i ten jemný čiernohumorno-satirický opar, ktorý robí knihu výnimočnou. ()
Mám mnoho špatných vlastností, ale nejsem pokrytec, takže mohu s klidným svědomím napsat, že hledám bydlení ve Stepfordu. Nemám totiž nic proti příjemným, usměvavým, dokonale upraveným manželkám, jejichž jedinou touhou je činit muži potěšení. Tenhle snímek se mi zkrátka trefil do nálady. Dámy vesměs vypadaly úžasně, atmosféra pomaloučku houstne a pokud by to s tím bydlením nevyšlo, tak bych prosil dodat jeden model Katharine Ross z roku 1975 na obvyklou fakturační adresu. ()
Reklama