Božská komedie
L'Inferno
Dante's Inferno
Recenze (24)
Rozpohybované Dorého ilustrace k Dantovu veledílu. Vzhledem k roku vzniku neuvěřitelné. Hudební doprovod od Tangerine Dream považuji za povedený a velmi působivý. ()
Film sa stretáva s renesančnou maľbou. Tí ktorí nerozumejú záveur Jack stavia dom - nech sa páči! Niektoré mizanscény fantastické. Filmom sa nesie prazvláštna atmosféra, ktorá je zčasti určite vyvolaná aj zubom času, ale aj ranou filmovou mágiou, ktorej je tu celkom dosť. Obraz Lucifera a masové scény sú citovateľné výtvarné obrazy. Z hľadiska dejín filmu je zaujímavé aj to ako veľmi je dielo prienikom výtvarného a divadelného umenia - nepôsobí ako filmové dielo ťažiace z možností filmu, ale ako dielo, ktoré používa možnosti filmu na fúziu výtvarna, divadelna a obrazovo bohatej literárnej predlohy. Keďže som Inferno čítal, to čo mi chýba najviac je jeho psychoanalytickejší výklad. O tom ale film nechcel byť, je to číra ilustrácia, preskúmavanie možností filmu (trikov, zmien prostredí a pod.) a teatrálna "podívaná", ktorá fascinuje prevažne ako archívny kúsok, ale má svoje momenty, ktoré minimálne majú svoju nezameniteľnú estetiku. Prečo inak nikto Danteho Inferno odvtedy v takto celistvej podobe nenatočil? Veď to je fantastická látka nielen pre art cinema, ale aj bolckbuster! ()
Kvalitní ztvárnění Dantova veledíla, respektive jeho části. Film pochopitelně odpovídá době vzniku, má svoje malé mušky zejména v trikové části, ale hromadné scény kruhů pekla jsou skvělé a na svou dobu bych řekl i dost odvážné. Snímek se hlavně zaměřuje na scenérie a popisy, postavy jsou zde zejména ikonické. Hodně mi to stylem připomínalo Gibsonovo Umučení Krista. Doprovodná hudba mě zpočátku zaskočila, ale časem se z ní stala příjemná součást, která film umě doplňovala, i když bych víc uvítal čistě instrumentální ztvárnění. ()
Před 110 lety člověk z toho filmu asi neměl moc klidné spaní. Když si vzpomenu, jak na mě v roce 76 působila Gapa, která létala podobně zázračně bez náležitého mávání křídel jak tady ďáblíci... Na tehdejší dobu to muselo být skutečné veledílo. Jsem rád, že jsem film shlédl. Lépe docením vymoženosti novějších filmů - zvuk později nahradil afektované mávání rukama (či nohama), kamera se rozpohybovala. Zatoužil jsem se dostat do ráje. Tam to musí být samá ženská, když v pekle je to samý chlap (až na pár vyjímek). ()