Proč je zabit soudce

Velmi dlouhé, nepřehledné a užvaněné krimidrama o korupci a nekalých vztazích. (10.10.2023)

Výborné politické krimi, kde režisér způsobí provokativním filmem povyk a pronásledován výčitky se snaží zjistit, nakolik se vlastně ve svém filmu trefil. Damiano Damiani je solidní italský klasik, co si uměl napsat a zrežírovat chytrý film a přichází logicky i úvaha, že ústřední postava režiséra vychází nějak z pocitů Damianiho nad společenským vlivem jeho předchozích filmů. Režisér dokázal do svých filmů dostat nejistotu obraz současného dění v Itálii, kde je s mafií prorostlá jak celostátní politika i justice, ale i podnikatelský sektor, ať už se to účastníkům řetězce líbí nebo ne. Scénář obsahuje větší množství postav a fascinující linie, kdy se politická strana dohaduje, která z jejích politických hvězd s vazbami na místního mafiánského bosse mohla zločin spáchat a koho podpoří a vyžaduje vnímavějšího diváka - pokud k němu zabloudí divák hledající nenáročnou italskou exploatační krimi typu Lenzi, může být zklamán. Břit filmu neztratil svou ostrost ani po letech díky výborným hercům v čele s Francem Nero a tradičně skvělému soundtracku od Ortolaniho. (08.09.2024)

Dlouhé, zamotané a především nesmírně ukecané (jednotvárný dialog), dramatické krimi, leč obsahem celkem zajímavé (pokrytectví v soudním systému, mafie, zkorumpovaní politici). Ale i tak byly momenty, kdy jsem film téměř nedokoukal. Režisér Daminani, který vypadal jak mafiánský boss, známý svým realistickým přístupem, k tomuto druhu filmů, natočil v tomto žánru podle mě daleko lepší a když už tak alespoň o něco více akčnější (viz "Confessions of a Police Captain" nebo v našich českých končinách vydaný "Den Sovy", tento alespoň v mém pomyslném žebříčku k nim nepatřil. Jedna smrtelná dávka téměř na konci a dva mrtví celkem, téměř za 120 minut je pro mě, který se drží typického poliziotteschi skriptu, hodně málo. Ani jinak výtečný civilní Franco Nero jako Giacomo Solaris, mě tentokrát nějak výrazně neoslnil a to měl v té době za sebou neskutečné pecky, ve vedlejších rolích hrálo přinejmenším pět známých herců z 70's poliziotteschi, to jistě fanda poznal. Hudbu nesložil nikdo jiný než opět vynikající Riz Ortolani ("Don't Torture A Duckling", "House On The Edge" of The Park nebo "Banditi a Milano"). Po čase jedno mírné zklamání 2/5*. (09.02.2010)

Kolega Karlos80 má naprostou pravdu. Moje hvězdy patří výtečné hudbě, zajímavému příběhu a vhodně umístěným lokacím (hlavně ta závěrečná scéna se zametáním listí na liduprázdné ulici). Měl jsem možnost vidět anglicky dabovanou verzi, v níž hodně dialogů "končí" uprostřed a jazyk přechází do angličtiny a pár scén je jenom anglicky = film existuje v několik sestříhaných verzích, a jak vidno, ta italská je děsně ukecaná, přičemž všechny vystříhané místa jsou skutečně zbytečné. Film podle wikipedie (nejsem na Damianiho znalec, i když jsem jeho filmů viděl s tímhle už osm) završuje trilogii započatou filmy The Day of the Owl a Confessions of a Police Captain. (05.01.2015)

Priemerne polizziotteschi i po rokoch - prerastanie mafie s vysokopostavenymi uradnikmi je stale aktualne  : 69 % (22.05.2018)