Soukromá válka pana Wilsona

WTF? Rozmenené na drobné. Neskutočná nuda. Milión zbytočných rozhovorov, ktoré sú síce založené na skutočných udalostiach, ale aj tak.. Jedno trápne klišé za druhým, prekvapujúco podpriemerný Hanks, ktorý strúha nechutné grimasy, nezaujímavá Julia Roberts, nevýrazný (ale z ďaleka najlepší na pľaci) Hoffman atď. Chýba mi tu akákoľvek výraznejšia scéna, postava, ktorá by dokázala niečím zaujať alebo sa aspoň výraznejšie vryť do pamäti. Žiaľ ďalšie znechutenie z umelo vykonštruovaného filmu. (06.02.2008)

Oddychový snímek na jedno zkouknutí o "problémovém" kongresmanovi, kterému se s pomocí přátel podařilo změnit mnohé.... Tom Hanks a Philip Seymour Hoffman zahráli skvěle, ale Julia Roberts mě zklamala a navíc mi do role vůbec nesedla. Další a největší zklamání mi přichystal Aaron Sorkin svým scénářem, který mi i při 90 minutové stopáži příde místy hodně utahaný a nudný. Chyběla nějaká zapamatovatelná scéna a více satiry. Od legendy jako je Mike Nichols bych čekal větší pecku, ale každý rok není posvícení...... (24.02.2008)

Některé věci by vážně měly zůstat v soukromí. Ať už v soukromí rodiny pana Wilsona, amerických kin nebo ve střižně pana režiséra. Podle obsahu byl Charlie Wilson „devkař, alkoholik, příležitostný uživatel drog a kongresman.“ Jestli se tohle Amíkům líbí, ať přijedou k nám, my takových exotů máme plnou sněmovnu i parlament. Sice nemají ani dohromady takové zásluhy, jako Wilson, zato je s nimi ovšem mnohem větší sranda. (Filmfest Hurghada 2012, 35/67) (29.12.2012)

Na Nicholse překvapivě hloupý film (hlavně v závěru), který neví, čím by chtěl být. Vtipným náhledem na minulost, dramatem či čirou komedií? Nevím. A mám strach, že to nevěděl ani tvůrce, jenž mě ještě před třemi lety uhranul famózní hrou s lidskými osudy v parádním Na dotek. Soukromá válka pana Wilsona je napůl vážná, napůl vtipná a dohromady je to celkem nuda bez výrazných momentů, chuti a zápachu. Herci jsou fajn, ačkoliv nebýt Hoffmana, skončil by bodrý pan Wilson hodně rychle v nevábném šrotu. Takhle je to aspoň průměr, který občas zavání vychytralým kalkulem směrem k akademické porotě. A takhle, takhle tedy ne, Mikeu. (29.01.2008)

Vykonštruovaná óda na Ameriku, ktorú sa snaží maskovať len atypický záver. Čo však potom, že vcelku slušne obsadená a zahraná (Philip Seymour Hoffman jasne vedie), keď sa Nichols nerozhodol, čo chce vlastne točiť. Ako satira to funguje len občasne, ako dráma taktiež a aj napriek odľahčujúcim vsuvkám ide v globále o málo záživnú politickú záležitosť, ktorá bežnému divákovi príliš nedá... teda pokiaľ nemá politiku priamo v krvi. Použitie archívnych záberov však kvitujem, chcem však veriť, že Nichols mal aj na viac. (06.04.2008)