Soukromá válka pana Wilsona

No o nic extra se nejedna, nicmene splnilo to ucel a 100 minut jsem se slusne bavil. Tenhle film je takovy ani drama, ani komedie a kombinuje to sem tam vtipnou scenku s vaznejma vecma a dojde i na masakrovani v Afghanistanu, ktery je perfektne natoceny. Celkove celej film je velmi pekne natocenej a ma pohodovou atmosferu. To, na cem tenhle film ale stoji, jsou herci. Julie je fajn, nicmene vcelku zbytecna, Hoffman jako sprostej agent je taky v pohode, ale celej film tahne charismatickej Tom Hanks, kterej je tady fakt paradni. Obcas jsem se nudil, obcas bavil, ale 4* to da. (26.02.2008)

Některé věci by vážně měly zůstat v soukromí. Ať už v soukromí rodiny pana Wilsona, amerických kin nebo ve střižně pana režiséra. Podle obsahu byl Charlie Wilson „devkař, alkoholik, příležitostný uživatel drog a kongresman.“ Jestli se tohle Amíkům líbí, ať přijedou k nám, my takových exotů máme plnou sněmovnu i parlament. Sice nemají ani dohromady takové zásluhy, jako Wilson, zato je s nimi ovšem mnohem větší sranda. (Filmfest Hurghada 2012, 35/67) (29.12.2012)

Mike Nichols natočil podobne svižný historicko-politický film ako Howard v prípade Nixona s Frostom. Na to, o aký závažný konflikt sa jednalo, to pojal Nichols skoro ako zábavný film, ale podarilo sa mu to bez toho, aby stratil svoj význam a posolstvo. Takže vidíme pohodový Charlieho život v kontraste s utečeneckými afgánskymi tábormi, pričom ho nijako neodsudzuje, veď on bol jediný, ktorý sa do veci obul. Konverzačným vrcholom je Seymourovo podobenstvo, vrcholom drzosti zase ignorácia amerických politikov v otázke takého vybudovania školy pre afgánske deti. (21.06.2012)

Tak aby bylo hned na začátku jasno. Americké vlastenecké filmy s příměsí náboženství opravdu nemám rád. Naštěstí v tomto filmu hraje Philip Seymour Hoffman, který je takový realista a dává k dobru takové pohotové hlášky, že film uběhl jako voda a já se ani na chvíli nenudil. Tom Hanks to je další palec nahoru. Zkrátka dialogy pěkné, místy překvapivé a tempo tak akorát. (13.08.2008)

Osudy mazaného politika Wilsona viditelně nevybízí k suchopárné dějepisné lekci, ale spíše k odlehčené komedii, chytře míchající takřka neuvěřitelná fakta s humorem a ironickými narážkami. Pokud máte navíc k dispozici Hankse, Hoffmana a Robertsovou, jen stěží natočíte špatný film. Největší pochvaly přesto náleží Mikeu Nicholsovi, který látku pojal svižně, věcně a bez zbytečných podzápletek. Politika=divadlo - zde však v dobrém slova smyslu. 90% (12.02.2008)