Obsahy(1)
Drama nelítostného střetnutí nováčků, neboli „zobanů" s „mazáky" se odehrává v československé armádě v sedmdesátých letech. Přesto nelze říci, že konflikty, které zde můžeme sledovat, patří minulosti. Nejsou dokonce ani výhradně a jedině doménou armády. K eskalaci těchto problémů může dojít všude tam, kde se zmocní vedení nekontrolovaná a nemravná moc, mající dost nástrojů k prosazení své vůle. Armáda se může přirozeně stát relativně vděčným prostředím pro vybujení šikany, protože je postavená z dobrých důvodů na strohém principu podřízenosti a nadřízenosti. Ale vždy jde o problém širší a obecnější, který se bohužel projevuje v různých sociálních zařízeních i v dnešní společnosti.
Knihovník Cejnar je pro vojenskou kariéru fyzickými i psychickými vlastnostmi ten nejméně vhodný. Usiluje jen o to, aby povinné období služby prožil bez pošlapávání lidské důstojnosti. Má ale smůlu. Zrovna v jeho útvaru je skupinka mazáků, kteří mají o náplni povinné vojenské služby jiné představy. Jejich násilnické sklony rostou úměrně s inteligentním odporem zobanů, které inspiruje ten zcela nehrdinský, ale zarputile zásadový Cejnar.
Scénář napsal Zdeněk Krhounek, který vzhledem ke svému dlouholetému působení v armádě velmi dobře znal i nešvary spojené s šikanou. Za režii Zobanů získal režisér Jiří Vanýsek cenu Pierot 94.
(Česká televize)
Recenze (95)
No jo sv*ně jsou snad všude obzvláště na vojně to musela být hrůza. Nesnáším šikanu a sama vím tak trochu o čem mluvím. Ač nemám vůbec ráda Miroslava Etzlera(celera)tak v tomto filmu zahrál padoucha(kteří mu dou nejlépe)naprosto přesvědčivě.Nejvíce mě pobavila scéna kdy se Etzler válí po zemi a dělá BŮ. ()
Tak i naše kinematografie má své "vězeňské drama". A nedopadlo to vůbec špatně. Jak tu píše kolega, stále se tam něco děje. Mnohým naskočí vzpomínky na mnohé z vojenských "her" (bufet, sahara). K výhradám k "divadelnímu výkonu" Miroslava Etzlera mohu říci jen to, že tímto stylem divadelního přednesu skutečně mazáci na vojně k holubům mluvili :-) Na druhou stranu, kvůli mnoha hovadinám nemůžu jít s hodnocením výš, přestože je mohu považovat za uměleckou licenci. ()
Neotřelej kousek o šikaně a dalším všemožném týrání na vojně za socialismu. Obsah je jednoduchej (šikana, buzerace, šikana, pokus o vzpouru, další šikana, vražda atd.), ale nenudí. Moc se bohužel nepovedl casting, kterej nejspíš probíhal etapově - kvalitní výběr mazáků a pak troubové v rolích bažantů (z nichž jedna je žel bohu role hlavní), úroveň má snad jen Aladar, a to hlavně proto, že ve filmu většinou jen štěká. V porovnání s nesmyslama typu Copak je to za vojáka je to rozhodně povedenej film. V porovnání s výbornou Tichou bolestí tomu ale hodně chybí. ()
Nečekaně dobrá inscenace o tom, jak to chodilo (nebo mohlo chodit) na některých vojenských útvarech na konci 60. let. Přestože jsem byl na vojně až na přelomu tisíciletí, je pro mě tenhle příběh (narozdíl od těch, kteří vojnu nezažili) uvěřitelný. Tohle se prostě dělo, povolené ztráty na životech vojáků základní služby byly 3% a pokud se do toho útvar vešel, nebylo potřeba nic vyšetřovat, zvlášť v té době... Od udělení plného počtu hvězdiček z mé strany film "zachraňuje" pár nelogičností (ne, nemyslím nepřítomnost vojáků z povolání, ta je vzhledem k vysvětlení - nepodepsali souhlas se vstupem vojsk, tak šli - věrohodná) a nevyrovnané herecké výkony, bohužel k nejslabším patřil ten hlavní "klaďas". Etzlera vzhledem k jeho kariéře v posledních letech nepovažuju za herce, ale tady byl on naopak jeden z nejlepších. ()
Film o šikaně, o nemožnosti jí vzdorovat, o beznadějném postavení podřízených vojáků. O zlu. Bohužel ta bezvýchodnost mi připadala trochu přehnaná a nadszená. Možná proto, že jsem na vojně nebyla. Možná by se něco takového mohlo takto přihodit, nevím... Film měl dobrý tah, jen trochu chudé herecké obsazení. Málo peněz z TV produkce? Přes to všechno - všechna čest - vznikl velmi slušný film. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (7)
- Když četař Konečný (Miroslav Etzler) zastřelí Aladara, má za uchem krev. O záběr později zezadu už však žádnou krev na uchu nemá. (ČSFD)
- Za réžiu filmu získal Jiří Vanýsek cenu Pierot 94. (Jello Biafra)
- Film bol natáčaný v priestoroch kasární znojemského pluku s názvom Devět mlýnů. (Jello Biafra)
Reklama