Expres

Pre mňa určite jeden z najsilnejších a najemotívnejších športových filmov, ktoré som videl. Strastiplný príbeh hráča amerického futbalu Ernieho Davisa. The Express je o bojovnosti a nezlomnosti mladíka čiernej pleti, ktorý si šiel naprieč úskaliam za svojim snom. Film plný rasovej neznášanlivosti a rasovej segregácie. Táto snímka poukazuje ako rasizmus za čias Martina Luthera Kinga, zasahoval do rôznych oblasti spoločenského života, šport nevynímajúc. The Expres sa trošku podoba na film Spomienka na Titanov (Remember the Titans), no ma lepši náboj. Mladý herec Rob Brown chytil svoju šancu pevne do rúk a predviedol výkon veľkých filmových hviezd. Denniho Quaida som mal vždy rád. Rola prísneho trénera mu neskutočne sadla a nebojím sa povedať, že to bol jeho najlepší herecký výkon za posledných 10 rokov, ak nie najlepší v celej jeho kariére. Režiséra Garyho Fliedera som nijak špeciálne nesledoval, no týmto filmom na mňa urobil dojem. Chválim prestrihy kamery, kde sa striedal farebný a čiernobiely obraz. Dodalo to dávku staromódnosti z minulých čias. The Express je síce športovo ladený film, no svojim spracovaním ma určite čo ponúknuť širšiemu publiku ako len športovým priaznivcom. (31.07.2013)

Sportovní filmy mají zpravidla výhodu předlohy skutečného příběhu a předem daného napětí plynoucího už ze samé podstaty těchto příběhů. Scénáristé tak mají usnadněnou pozici, a pokud jim práci nepokazí režiséři a herci, obvykle bodují. Expres je přesně ten případ, kdy tato šťastná shoda nastala. Obohacení o motiv rasové averze také vyšlo, jak asi bylo zamýšlené, a tak nevidím nic, proč bych neměl dát plný počet *. (28.04.2012)

Životopisné drama ze sportovního prostředí je kombinace, která na mě funguje stejně jako čokoláda s višněma. I když tady by nebylo od věci se slovu čokoláda úplně vyhnout, protože je až k nevíře, čím vším si musela černošská populace projít na přelomu 50. a 60. let ve státě, který je dnes "nejdemokratičtější z nejdemokratičtějších". Téma rasismu je obecně velmi oblíbené, proto je potřeba filmy věnující se tomuto nešvaru nějak odlišit. A právě dynamické sportovní pasáže, nálety reportérských záběrů přidávající punc výjimečnosti, herecké výkony na jedničku, vše podle skutečné události, několikeré dostaveníčko s husí kůží jsou jedny z mnoha aspektů, které mi do kolonky hodnocení doslova tlačí 5 hvězdiček. (07.08.2013)

Dobre natocene sportovni drama podle skutecne udalosti. Az na zaver, kdy je Davisovi zjistena leukemie, se jedna o celkem tuctovy zivotopisny film. Stejne tak rasismus v USA, v dobe povalecne je ztvarnen jako v kazdem druhem filmu. I tak pribeh muze zaujmout, stejne tak herci, rezie a fotbalove pasaze. Nijak zajimavy, presto dobry film. (19.10.2015)

Americký fotbal považuji za výsměch a životopisná dramata za nudnou rutinu. I přesto musím ocenit minimálně vynikajícího Denise Quaida, chytlavou hudbu a ve všech ohledech chytlavou režii od Garyho Fledera, kdy i obyčejná konverzace je přetavena v neskutečně napínavý moment. A když dojde na zápasy v přeplněném stadionu či pouhý trénink, tak se jedná o téměř bezchybný touchdown. Ukázkový příklad nedoceněného filmu, který naprosto propadl finančně a tudíž se ani tuzemská kritika nenamáhala jej jakkoliv dokopat k Oscarovému klání. Nebo to byl strach, že by film o černoších, kde dobrá polovina bílých jsou dementi s tunelovou vizí, mohl nedejbože otevřít rány z minulosti? (22.08.2014)