The Express
The Express
Režie:
Gary FlederScénář:
Charles LeavittKamera:
Kramer MorgenthauHudba:
Mark IshamHrají:
Dennis Quaid, Clancy Brown, Rob Brown, Omar Benson Miller, Nelsan Ellis, Darrin Dewitt Henson, Charles S. Dutton, Justin Martin, Nicole Beharie (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Sportovní drama dle skutečného příběhu černošského hráče amerického fotbalu Ernie Davise, který tvrdou prací a nepřehlédnutelným talentem uskutečňuje svůj sen v době rasových problému šedesátých let dvacátého století ve Spojených státech. (JOHN.NY)
Videa (2)
Recenze (122)
Pre mňa určite jeden z najsilnejších a najemotívnejších športových filmov, ktoré som videl. Strastiplný príbeh hráča amerického futbalu Ernieho Davisa. The Express je o bojovnosti a nezlomnosti mladíka čiernej pleti, ktorý si šiel naprieč úskaliam za svojim snom. Film plný rasovej neznášanlivosti a rasovej segregácie. Táto snímka poukazuje ako rasizmus za čias Martina Luthera Kinga, zasahoval do rôznych oblasti spoločenského života, šport nevynímajúc. The Expres sa trošku podoba na film Spomienka na Titanov (Remember the Titans), no ma lepši náboj. Mladý herec Rob Brown chytil svoju šancu pevne do rúk a predviedol výkon veľkých filmových hviezd. Denniho Quaida som mal vždy rád. Rola prísneho trénera mu neskutočne sadla a nebojím sa povedať, že to bol jeho najlepší herecký výkon za posledných 10 rokov, ak nie najlepší v celej jeho kariére. Režiséra Garyho Fliedera som nijak špeciálne nesledoval, no týmto filmom na mňa urobil dojem. Chválim prestrihy kamery, kde sa striedal farebný a čiernobiely obraz. Dodalo to dávku staromódnosti z minulých čias. The Express je síce športovo ladený film, no svojim spracovaním ma určite čo ponúknuť širšiemu publiku ako len športovým priaznivcom. ()
Životopisné drama ze sportovního prostředí je kombinace, která na mě funguje stejně jako čokoláda s višněma. I když tady by nebylo od věci se slovu čokoláda úplně vyhnout, protože je až k nevíře, čím vším si musela černošská populace projít na přelomu 50. a 60. let ve státě, který je dnes "nejdemokratičtější z nejdemokratičtějších". Téma rasismu je obecně velmi oblíbené, proto je potřeba filmy věnující se tomuto nešvaru nějak odlišit. A právě dynamické sportovní pasáže, nálety reportérských záběrů přidávající punc výjimečnosti, herecké výkony na jedničku, vše podle skutečné události, několikeré dostaveníčko s husí kůží jsou jedny z mnoha aspektů, které mi do kolonky hodnocení doslova tlačí 5 hvězdiček. ()
Počátky profesionálního černošského působení v oblasti amerického fotbalu...nejen sport, ale rovněž i zbatečně utiskované minority potřebují svých hrdinů...a tento film o jednom z takových je...a je to snímek věru kvalitní, který příběh popisuje s uměním poctivého vypravěče...a ještě cítím nutnost vyzdvihnout Quaidův výkon. Perfektně ztvárněné rozličné charakterové vlastnosti a vnitřní pochody, které se vyvýjejí a střídají ve rozsahu od čisté vypočítavosti až po přátelství a obdiv... ()
Mám rád sportovní filmy a mám v nich rad americkej fotbal, paradoxně na něj v reálu vůbec nekoukám, ale mam rád tu jeho tvrdost, rychlost a dynamičnost, takže tohle sem rozhodně nemoh minout a udělal sem dobře, drama to je kvalitní, rasismus to ukazuje sice zbytečně na každým kroku, ale tady to ani nějak nevadí, navíc to je podle skutečných událostí a to tomu určitě taky nějaký to procento přidá. Pokud dojde na zápasy, tak jsou dynamciký, napínavý a umí strhnout, což mam rád, herci jsou taky skvělý, včetně Dennise Quaida, kterej se sem s tim svým kyselým ksichtěním dokonale hodil, takže velká spokojenost, sice Vítězové a poražení stále neporaženi, ale tohle bylo taky výborný ()
Jojo, těžké časy rasismu v 50. a 60. letech v Americe, které omezovaly spoustu talentovaných černochů v tom, aby se někam dostali. Ne jinak tomu bylo také v případě Ernieho Davise. Ernie Davis je mladý Afroameričan vyrůstající v Pensylvánii se svým strýcem Willem Davisem Jr. na konci 40. let 20. století. Davis žije se svou širší rodinou, včetně svého dědečka Willieho 'Pops' Davise, který ho vede a vzdělává. Davisova matka Marie Davis se nakonec vrací do jejich bydliště, aby informovala rodinu, že se znovu provdala a nyní si může dovolit vychovávat Ernieho ve svém vlastním domě v Elmiře v New Yorku. Zde Ernie zažije svůj první incident s bílými dětmi. Sbírá totiž s kamarádem láhve na kolejích v území, kde mají černí zákaz vstupu. Jeho kamarád naskočí na vlak a ujede, zatímco Ernie se rozběhne a celé obrovské přesile uteče a dokonce se mu povede zachránit také ty lahve. Po přesídlení do Elmiry se Davis zapíše do Fotbalové ligy pro dorost a na hřišti vyniká jako běžec. O několik let později hlavní trenér fotbalové univerzity Syracuse, Ben Schwartzwalder, hledá nového běžce, aby našel náhradu za Jima Browna, který promuje a dokončuje svou celoamerickou seniorskou sezónu. Schwartzwalder je ohromen Davisem poté, co zhlédl záběry, jak Davis hraje za Elmira Free Academy a povede se mu dostat jeho tým na státní šampionát. Schwartzwalder přesvědčí Browna, aby ho doprovázel na náborovou návštěvu za Davisem a jeho rodinou v naději, že ho naláká, aby se zavázal hraní za Syrakusy. Po jejich návštěvě se Davis rozhodne zapsat do Syrakus a na ostatní školy se vykašle. Takže to vypadá, že Ernieho čeká v Syrakusech pořádná kariéra. Na začátku školní fotbalové sezóny 1959 Davis okamžitě exceluje ve hře za univerzitní tým, čímž dovede Syrakusy k vítězstvím nad několika vysokoškolskými fotbalovými týmy. Poté, co Syrakusy porazí UCLA a zakončí základní sezónu bez porážky, se tým rozhodne hrát s 2. Texas Longhorns v Cotton Bowl Classic. Před zápasem dostávají univerzitní úředníci dopisy, ve kterých je jim vyhrožováno, že na Davise zaútočí, pokud bude hrát, ale Schwartzwalder i Davis hrozbám vzdorují. Prostě ten negr nesmí nastoupit! Během hry 1. ledna 1960 se Davis odvážně pokouší dovést svůj tým k vítězství, ale brzdí ho zraněná noha a rasově zaujatí rozhodčí. Nehledě na nepřátelsky naladěné publikum, které mu nadává do negrů. Ernie se i přes bolest nohy a odpor publika vrací do hry, aby svému týmu vyhrál šampionát. Ke konci hry Davis skoruje rozhodující touchdown, čímž zajistí svému týmu vedení. Zápas končí vítězstvím Syrakus a jejich prvním národním šampionátem. Po hře se pro oba týmy koná banket, ale když se Davis ani další dva černošští spoluhráči nesmí zúčastnit, zbytek syrakusského týmu s ním na projev solidarity odchází. V roce 196 Davis i přesto, že je černoch, vyhraje Heisman Trophy. Stane se profesionálním atletem v NFL a podepíše kontrakt s Cleveland Browns. Bohužel, rasismus není to jediné, co Ernieho trápí - často mu teče krev z nosu, což znepokojuje zejména jeho přítelkyni, a ukáže se, že trpí leukémií. Díky tomu nemůže ve své kariéře pokračovat, zato však najde za sebe náhradu v podobě mladého Floyda Littla. Velice smutný konec krátkého života tohoto sportovce, který si během kondolence získal sympatie prezidenta Kennedyho nejen jako sportovec, ale také jako občan. Já díky tomuto filmu trochu lépe pochopil pravidla tohoto brutálního a kontaktního sportu se spoustou čar, podivným míčem a nesrozumitelnými pravidly. () (méně) (více)
Reklama