Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televizní film z produkce BBC vypráví o lásce, ztrátách, rodičovství a celebritách. To vše je podkresleno vzestupem strany New Labour a smrtí princezny Diany. Gideon Warner (Billy Nighy) je špičkový pracovník public relations a ovdovělý otec, který se stará o svou dospívající dceru Natashu (Emily Blunt). Ta se na něj zlobí kvůli jeho opakovaným nevěrám a také proto, že s tím nepřestal ani v době, kdy její matka umírala na rakovinu. Na scénu vstupuje Stella (Miranda Richardson), jejíž syn zemřel při automobilové nehodě. Její bývalý manžel se střetává s jedním z Gideonových klientů, ministrem New Labour, kvůli nedostatečným opatřením týkajícím se dopravní situace. Mezi Gideonem a Stellou vzniká pouto. (Alca)

(více)

Recenze (22)

emma53 

všechny recenze uživatele

Bill Nighy byl ten, který působil tak, že jsem chvílemi cítila to smutné niterné souznění a to je obrovský herecký um, takhle vtáhnout diváka do svého rozpolceného života. Emily a Miranda dotváří tu zajímavou, místy skoro tajemnou atmosféru hledání a útěků také naprosto dokonalými výkony. Natasha vyjadřuje své pocity už jen pouhým pohledem na svého otce a Stella tu smutnou Gideonovu tvář zase rozjasní svým úsměvem a přirozeným přístupem. Je to jeden z těch filmů, které bych chtěla ještě jednou vidět, protože v sobě mají onen zvláštní esprit, který jiným filmům chybí. Velmi příjemný zážitek. ()

Aljak 

všechny recenze uživatele

Čakal som síce niečo inšie (a aj lepšie), ale aj tento príbeh o zármutku, s ktorým sa vysporadúva každý po svojom mal čosi do seba. Ono sa hovorí, že spoločný smútok a trápenie ľudí zbližuje, ale niekedy je to práve naopak a medzi blízkymi ľuďmi vzniká čoraz väčšia priepasť. Gideon a Stella akosi v sebe našli vzájomnú oporu, aj keď každý prežíval svoj zármutok po svojom. Zaujímavú rolu v tom celom zohrala aj Natasha, ktorá tou svojou čarokrásnou pesničkou vytvorila poriadnu symboliku celého príbehu. No aj tak ma to až tak veľmi nenadchlo, a malo to aj pár úplne zbytočných súčastí, ako napr. ten rozprávač mi tam prišiel úplne zbytočný a jeho rola v tomto celom nebola vôbec žiadúca. Ale inak fajn, lepší priemer. ()

Reklama

akisha 

všechny recenze uživatele

Hm, nejsem si jistá, že mi sedl ten vypravěčskej styl, trochu to místy připomíná ty extra-nízko-nákladový snímky co vypadaj jak dokument a hrajou v nich nýmandi. Tady ovšem žádný nýmandi nehrajou, i když Emily Blunt a Tom Hardy v době natočení zdaleka nebyli tak vysoko, jako jsou teď. Billa Nighy jsem poprvý viděla v roli, kde nehraje úleťáka nebo úchyláka, ale "normálního člověka," a velice se mi jeho hereckej výkon líbil. Stejně tak se mi líbila Miranda, ta patří k mým oblíbeným hercům už dýl. Vrcholy filmu jsou pak intimní rozhovory mezi Gideonem a Stellou a pak mezi Gideonem a Natashou. Poutavý, s dojemným koncem a hezkou hudbou. ()

Simbet 

všechny recenze uživatele

Co říci o filmu, od kterého moc nečekáte, a který vás zázračně překvapí? Bill Nighy je moje srdcová záležitost a ačkoliv tu měl polohu, na kterou u něho nejsem zvyklá, nebo možná právě proto, byla jsem doslova očarovaná. To byl zcela určitě herecký koncert a s Emily, která hrála jeho dceru se krásně doplňovali. Začátek filmu byl sice trošku pomalejší, ale když bylo zřejmé, o co ve filmu jde, tak jsem si ho už jenom užívala ;-) ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Pointu a námet tohto snímku mám veľmi rád, no na môj vkus to bolo až príliš divadelné, čudne zahrané, také akoby bez života a strnulé. Réžia sa tiež nepretrhla, skrátka forma ma moc neoslovila. Jediné rozptýlenie mi poskytla E. Blunt, od ktorej nešlo oči odtrhnúť, tak jej to tu pristalo. Veľmi slabý priemer. 50/100 ()

Galerie (9)

Zajímavosti (5)

  • Gideon's Daughter je druhá z dvojice prepojených drám, ktoré pre BBC režíroval Stephen Poliakoff. Prvou bola snímka Friends and Crocodiles (2005). (U_S_O)
  • Emily Blunt obdržela za svůj výkon v roli Natashi Zlatý glóbus pro nejlepší herečku ve vedlejší roli. (annes)
  • Pieseň "Papa", ktorú spievala Natasha (Emily Blunt), napísali režisér Stephen Poliakoff a Adrian Johnston. Poliakoff sa pri písaní textu inšpiroval tragickým životom Marie-Georges Simenonovej, dcéry spisovateľa Georgesa Simenona, ktorá vo veku 25 rokov spáchala samovraždu. (U_S_O)

Reklama

Reklama