Život podle Dana

Výborný film, který rozesměje i pohladí, a jehož inteligentní scénář nezneužívá romantickou zápletku k citovému vydírání, což je rozhodně jeden z největších Danových plusových bodů. Skvělý Steve Carell, kouzelná Juliette Binoche, tři dcerky, z nichž ani jedna není nesympatická nebo jinak otravná... No, to jsem koukal, co všechno se může stát během obyčejné rodinné sleziny. (12.04.2011)

Až nepříjemně přeslazené. Film začíná skvěle, ale ve chvíli nástupu Juliette Binoche začne být ve špatném slova smyslu směšný. Její zcestovalá, sportovně založená intelektuálka, která každému hned učaruje (proč, protože byla v Asii a dokáže vyluštit křížovku?) mě od první chvíle docela srala. Binoche jí zbytečně přehrávala a po většinu času působí jako vykulená slepice. Mnohem víc jsem Danovi fandil, aby si více padl do oka s "prasečím rypáčkem" Emily Blunt, ta sice na extrémně malém prostoru dokázala zaujmout výrazněji než vyjevená Binoche. To, jak je ve filmu ve všech pádech skloňována láska s velkým L taky brzy přestane člověka dojímat a nutilo mě to k posměšnému povzdychování (hlavně proto, že jsem na to koukal s přítelkyní a film vybásnil, jakožto určitě perfektní zážitek, takže jsem jí musel dát najevo, že cukrová vata co se na obrazovce odehrává mě nepříjemně překvapuje stejně jako jí). Umírněný Carell nebyl špatný. (16.02.2010)

Čas od času se objeví film, který mě dostane. Ideálně se mi trefí do aktuální nálady a jeho sledování se mění v prožívání příběhu. Tak intenzivního, že přehlédnu i chyby filmu, mezi které patří především naprostá předvídatelnost prakticky všech aspektů, které se v následujících momentech stanou. Ale občas není nad to se u filmu dojmout a přát si, aby se podobné věci skutečně staly i v divákově životě. Ano, i já dokážu být sentimentální cíťa a děkuji tvůrcům "Dan in Real Life," že mi to po delší době dokázali připomenout... (21.08.2011)

Osamělý otec Steve Carell náhodou potkává Juliette Binoche a divákovi je okamžitě jasné, kam bude příběh těchto dvou postav v následující hodině směřovat. Předvídatelnost ale hážu za hlavu, když mi utlumení tradiční americké komediální rozjařenosti evropským elementem padlo přesně do noty. Na Spojené státy velmi nevýrazná a umírněná komedie, kterou ale kvůli její přirozenosti a příjemnosti nemůžu než nechválit. (17.04.2011)

Vcelku smutná romantická komedie, která je však na Hollywood hodně kvalitní a dokázala se vyvarovat většině klišé (povinný happy end se vynechat asi nedá). Skvělí herci, lokace i hudba spolu s perfektní režií dávají dohromady moc příjemný film, který sice neudělá díru do světa, ale zanechá ve vás krásné pocity. (15.04.2008)