Láska podle předlohy

Jsou filmy o ženách a jsou filmy pro ženy. Tenhle snímek patří k těm druhým a i kdybych neznal jméno režiséra, odpřísáhl bych, že ho musela spáchat žena. Nejsem cílová skupina, a to nejen proto, že jsem nikdy nepřečetl jediný román paní Austenové a znalost jejího díla se redukuje na dva snímky natočené podle její předlohy. Tenhle druh romantiky zkrátka ocení skutečně především ženy. V první půli jsem sice věcně konstatoval, že film má slušnou úroveň a dá se na něj koukat už jen proto, že je to druh romantiky určené střední generaci, takže se tvůrci vyhli všem těm neduhům, které postihují teenagerské projekty od vulgarismů přes fekální humor. Přesto ale je to opravdu něco, co ocení jiní diváci, a cítil jsem se tak nějak mimo. V druhé půli jsem se s těmi postavami sžil natolik, že to už vypadalo na 3*, ale nakonec jsem přece jen zvolil nižší hodnocení, protože je to zkrátka příliš uhlazené, přeslazené, s klasickým americkým happyendem. V reálném životě to chodí poněkud odlišně. Někdo vyhrává a někdo musí platit. Celkový dojem: 45 %. (22.02.2014)

Čekal jsem spolek slepic (bože to jsem ale sexista, netolerantní, upřímný?) a jednoho metráka, co si budou štěbetat o knihách autorky, kterou osobně nikdy číst nebudu. Všem dámám se ale musím omluvit, protože každý jednotlivý charakter byl skvělý. Hlavní ale i řada vedlejších postav byli velice zajímavé (vrcholem je bezesporu neskutečně, ale šíleně sexy Emily Blunt s tím svým mikádem), nejvíce mě však zaujal příběh mezi Marií Bello a Hughem Dancym. Konec je trochu kýč a stavění Austinové na piedestál, ale přiznání se Marie Bello, že ji zaujalo sci-fi tuto nediversifikaci vyvažuje (narážka na etnické třenice v současném Hollywoodu haha). A ačkoliv mám pro komentář "Subjektiva" pochopení, tentokrát odpouštím a jelikož jsem nečekaně bavil, musím jít s hodnocením nahoru. (18.11.2016)

Fajn romantika, která se rozvíjí okolo knih Jane Austenové. Příběhy jednotlivých žen nepřinášejí nic extra ojedinělého, většina je jen variací na již mnohokrát viděné, ale vše se nese v maximálně příjemném, pohodovém duchu, jakým se dám po večerech ráda pobavit. Jinak znalost knih Austenové rozhodně není nutností, ale v pomůže pochopit některé vzájemné interakce a v jistém smyslu tak prohlubuje příběh. 3,5* (20.07.2008)

Asi takto: komplet sracka. Hned na uvod jedna lezba, statny pohreb psa zeny karieristky, nefungujuce manzelstvo, nefungujuci milenci - kazdy chce osukat kazdeho, ale stihaju to len tak-tak, lebo im furt zvonia mobily a bezia dakam do prdele. Nedalo sa to proste dopozerat. Mozno aj preto, ze sme pred tym dopozerali Housata (1979) a ten rozdiel v psychologii je proste nestravitelny - jeden film ma dusu, vnori cloveka do bezne vsednych dni lasku hladajucich mladych, mozaiky ludskych dusi a emocii: bez nervackej hudby, bez shitovych strihov, bez lezieb. A ten druhy presne naopak. Jasna sracka za nula. (04.11.2014)

Taky bych nejradši založila knižní klub Jane Austenové. Přístup bychom měly jen my ženské, abychom se vypovídaly, a pokud by se tam měl objevit i chlap, tak jen takový hezounek, jako je Hugh Dancy. Díky četbě, rozebrání a pochopení děl Jane Austenové bychom všichni změnili své vztahy k lepšímu, a následoval by happyend, jako ve filmu. Ne, vážně, to byl úžasný, lehoučký film, plný zajímavých životních mouder, které je dobré vyslechnout, jako například věta: Nikdy nepodceňuj sílu dobře napsaného dopisu. Herecké výkony všech byly výborné a chtěla bych vyzdvihnout i velmi dobrý český dabing. (27.05.2013)