Vlkodav z kmene Šedých psů

Nejsem příznivcem fantasy s čaroději, draky, hrdiny a zloduchy... Čekal jsem trochu víc středověku ani nevím proč snad díky coveru DVD. Ale i tak musím říct, že se vyzuál podařil a já to v klidu nezívajíc dokoukal. Rusové jsou evidentně ve formě a zatím vše co jsem viděl nově natočeno stálo za vidění. * * * (22.01.2012)

Ono to bylo o něco lepší než moje hodnocení,ale...,když už se rusáci taky nebojej velkých produkcí a maj tam tydlecty nádherný reálie tak snad sáhnu do vlastní (a to že bohatý) mytologie. No kde je starej dobrej Čurila Plenkovič,Ilja Muromec,nebo co třeba hodit Slovo o Pluku Igorově? To jen tak namátkou.Neprudilo mě ani tak že film byl vlastně směska všech možných počítačových her a jiných fantasy co znám,ale ta ubohá prvoplánovost,aby měl divák pocit,že tuhle story vlastně zná,ale teď trochu po našem,mě tedy poněkud otrávila. (11.12.2010)

Příběh o tom, kterak z Conana, Aragorna a Luka Skywalkera uhnětený geroj změní svůj osud, je zbytečně komplikovaný a tím pádem místy nelogický, širokoúhlý obraz zaplňují stále přibývající vedlejší postavy bez sebemenšího vlivu na děj (jen když je koho zachraňovat) a rádoby vtipná vsuvka zhruba v půlce filmu (podivná babice a kolektivní pády do vody) se tluče se snahou o „páněprstenovou“ monumentalitu. (17.05.2009)

Vlkodav vděčí za svůj vznik úspěchu Timura Bekmambetova a jeho Noční hlídce, která odstartovala jednak renesanci ruského filmu a jednak sérii fantasy snímků, které měly u ruského publika velmi slušný komerční úspěch. Je to paradox, že jsem Noční hlídce dal čtyři hvězdičky a Vlkodava odbydu pouze třemi, i když je to mnohem velkolepější podívaná vyfutrovaná penězi a celkově profesionálnější, ale Noční hlídka holt byla první a co jsem odpouštěl jí, nechci odpouštět Vlkodavovi. Je na něm totiž znát zjevná inspirace hollywoodskými fantasy snímky typu Barbara Conana nebo trilogií o Pánovi prstenů a na můj vkus je to jednak trošku kosmopolitní, jednak zbytečně zahlcené digitálními efekty. Tvůrci se měli víc držet východoslovanské mytologie a propracovat příběh na úkor vizuálních efektů. Vlkodav ve své snaze vyrovnat se americké produkci trochu připomíná francouzské akční filmy, které taky chtějí dohnat a předehnat slavné hollywoodské kousky, a tvůrci si neuvědomují, že v nejlepším případě dohání to, co frčelo před 15-20 lety. Celkový dojem: 65 %. (27.05.2009)

Čas od času zariskuju, sáhnu po novém filmu a čas od času se mi to vyplatí. Nebojím se říct, že to je nejlepší fantasy od dob Barbara Conana (a ano, LOTRa jsem bohužel taky viděl). Jistě, Vlkodav má své drobné mouchy (prvních 10 min přílišná podobnost s Conanenem, následná mírná roztříštěnost příběhu, kdy se jakoby seriálově dělí na několik epizod), ale ty jsou ve výsledku naprosto zanedbatelné. Hlavní hrdina je charismatický a mužný chlapík ostře řezaných rysů, žádná na první pohled metrosexuální lůza, jako poslední dobou prakticky všude. U filmu mi jde především o to, aby se divák pobavil a aby mu z toho zůstal dobrej pocit. Nechci když jdu do kina na Superman se vrací litovat, že jsem za něj utratil 160,-- Kč plus druhej lístek v akci zdarma. Jde o to, že Vlkodav je poutavý dobrodružný film s několika dobrými scénáristickými nápady a perfektním obsazením. Jeden z kvalitnějších zástupců nepříliš početné rodinky fantasy snímků nejen pro nejmenší. Chtělo by to ještě trochu vyvážit příběh a nesnažit se dělat tak srdceryvný závěrečný happyend. Pokud se ale Rusové chtějí vydat touto cestou, já říkám: Kupředu! (24.03.2008)