Radiace útočí
Die Wolke
Atómový mrak
Režie:
Gregor SchnitzlerScénář:
Jane AinscoughHrají:
Paula Kalenberg, Franz Dinda, Hans-Laurin Beyerling, Carina N. Wiese, Gabriela Maria Schmeide, Tom Wlaschiha, Claire Oelkers, Jennifer Ulrich (více)Obsahy(1)
Havárie v atomové elektrárně nedaleko Frankfurtu vyvolá v místních obyvatelích paniku. Nad elektrárnou se utvoří obrovský radioaktivní mrak, který se řítí na město Schlitz. Všichni obyvatelé bezprostředního okolí elektrárny jsou okamžitě ozářeni a 38,000 lidí během krátké doby umírá. Ti šťastní, kteří bydlí trochu dále, se snaží před radioaktivitou uniknout. Mezi jinými se o útěk pokouší i šestnáctiletá Hannah a její přítel Elmar. Elmarovi se podaří uniknout v poslední chvíli, ale Hannah se zdrží a je kontaminována. Jejich hluboká láska je však i nadále drží pohromadě: Almar umístí Hannah do sanatoria, líbají se, objímají, milují…Almar brzy zjišťuje, že je taky kontaminován. Ačkoliv se jejich situace zdá být beznadějná, jejich láska jim pomáhá překonat všechna úskalí. Možná, že nebudou žít navždy, ale budou bojovat za každý kousíček naděje a štěstí – a nakonec zjistí, že krátký život naplněný opravdovou láskou, může znamenat hodně… (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (71)
Toto sa nemeckym tvorcom skutocne vydarilo, necakal som, ze ma tato drama az tak dostane. Pred pozretim filmu som tusil nieco len okolo havarii v atomovej elektrarni, ale netusil som, co sa stane s osudmi hlavnych hrdinov, kedy sa komu, co stane alebo nestane. Tak preto aj ta stvrta hviezdicka. Niekedy je o filme lepsie vediet menej a o to viac su sokujuce tie zabery, ktore som ocakaval najmenej. Zial obsahy o filme popisuju kompletny dej filmu az do uplneho konca, co je skoda, takze chapem aj tie nizke hodnotenia. ()
Nemecká dráma v katastrofickom kabáte... plusy (+) tohto filmu sú: 1. nehrá sa na to kto, čo, prečo, ako spôsobil 2. nenachádza sa tu žiadnu nesmrteľný superhrdina, kotrý sa o milimetre uhýba padajúcim troskám a výbuchy na ňom zanechávajú stopu iba v podobe čiernych sadzí. 3. Na rozdiel od amerických filmov, je popretá autorita polície.. kým v amerických katastrofických béčkach, kto poslúchne výzvu polície má šancu na prežitie a kto polícii vzdoruje dostane sa do nenormálnych trablov.. V tomto filme je to presný opak... Kto prepadne histérii má šancu prežiť... (taká je krutá realita).. mínusy (-) tohto filmu z môjho pohľadu: 1. teen movie, film o tínežerskej láske na strednej škole.. a ako inak musí v páre byť triedny podivín 2. nezmyslené, nenápadité a len minimálne vysvetlené myšlienkové pochody všetkých postáv.. 3. opriem sa do jedného konkrétneho detailu.. postava učiteľa obmedzuje slobodu pohybu a slobodnú vôľu plnoletej osoby... neviem, či si nemecký študenti si nechajú srať od učiteľov na hlavy alebo majú nemeckí učitelia väčšie právomoci ako tí naši, ale toto by žiadnemu učiteľovi neprešlo pokiaľ by to urobil mne... ani by som sa s ním nebavil... ak chcem opustiť školu snáď mám na to právo a on má povinnosť zaznačiť moju neprítomnosť do nejakého hárk labo spisu... a nie presviedčať aby som zostal... zhrnutie na koniec... atmosféra paniky je nenapínavá a dramatická zložka filmu je nudná,,, light-katastrofický film s úplne prirodzeným nehappyendovým koncom.. ()
celkom to tí nemci zvládli. Ľahký katastrofický filmík s plynulým scenárom, okatými prsnatými nemkami, až na pár patetických kúskov, a technických blbôstok .... sa to dalo pozerať. Film určite podporuje Merkelovej tendencie odstávky všetkých "atomwerke" s cieľom prejsť na druhotné zdroje, nech nás to stojí čokoľvek, hlavná vec, že nie naše životy. ()
Na to, ze nemecke filmy patria po francuzskych medzi moje naneoblubenejsie, to nebola az taka tragedia. Vsupovala som do filmu s "halo efektom" z CSFD, ale musim povedat, ze zbytocne. Rozhodne som sa nenudila, malo to rychly a plynuly spad, uvod, jadro, zaver a az na par blbych scen, nelogicnosti a gycov, musim skonsatovat, prijemne stravenych 105 minut. Btw: mlada vyzerala s tim skinhead lookom este lepsie ako s vlasmi. Inak, ziadna sranda, Bohunice su kusok za BA :) ()
Když jsem zahlédl v trafice kýčovitý obal s nápisem RADIACE ÚTOČÍ, nemohl jsem odolat. Radiace mě živí, radiace mě šatí, pořizuje má DVD, ale útočit jsem ji ještě neviděl. Červený studem jako bych kupoval nějaké porno jsem vytáhl v trafice příslušnou pošetku a předložil ji prodavačce, která mi lhostejně oznámila cenu. Moje myšlenky nebyly čisté, těšil jsem se, jak to těm ekoteroristům natřu, až jim budu vyčítat jednu chybu za druhou. Musím říct, že v tomto ohledu mě film převelice zklamal. Hrozivé kraviny se v něm sice objevují, ovšem v naprosto neuspokojující frekvenci. Není to dáno ani tak fundovaností tvůrců, jako tím, že se technickými detaily až tak nezabývají a v určitých chvílích je dokonce mají správně. První hloupost dokonce ani nebyla z mého oboru: učitel v páté minutě označil celulózu za protein. Možná však scénáristovi křivdím, třebas chtěl poukázat na nízkou úroveň německého školství a vzdělanosti vůbec. S tím však ostře kontrastují znalosti jistého výrostka o jaderných haváriích, nejsem si tedy jist. Příjemně překvapen jsem byl, když byla vyhlášena logická opatření jako ukrytí. Potom přišla evakuace a to byla skutečně (ná)silná scéna. Když si člověk pročte, jak probíhala v okolí Černobylu, a zhlédne tento film, jeho srdce musí naplnit láska k Sovětskému Svazu a sovětskému lidu. Evakuace tedy proběhla ne zcela úspěšně a následná Apokalypsa pohltila celé Německo. Lidé poztráceli vlasy, což se při ozáření skutečně, jak známo, stává a dobře jim nebylo, ovšem pleť hlavní hrdinky vykazovala vůči záření zvláštní rezistivitu. Její přítel trpěl právě opačně. Kolega vyhrabal web s příznaky nemoci z ozáření a to nám způsobilo v hlavě zmatek. Nevěděli jsme, kolik dní od katastrofy uběhlo. Některé příznaky ukazovaly na pár hodin, jiné na 14 dní. Snad by to bylo pochopitelné, kdyby hlavní hrdinka byla mrtvá. To prosím neberte jako výraz antipatií a mou touhu, ale jako odborný názor. Když k ní přišel její milý, dostal dozimetr a jodid. Ona se sice jodová profylaxe v případě obdobných havárií skutečně zavádí, tvrdí se však, že se musí uskutečnit dostatečně včas, pak už je pozdě. Rovněž nevím, jak měl našemu hrdinovi pomoci dozimetr. Přeci jen, k monitorování vnitřního ozáření moc vhodný není, dávku, kterou jste schytali před jeho připnutím nevyhodnotí a pokud by tam milý nebyl pacientem, jen by překážel a nepustili by ho dovnitř. K záření však dozimetr patří a tak ho dostat musel. Nu, i mnoho jiných věcí jsem se dozvěděl a následně proklel našeho profesora na Dozimetrii vniřních zářičů. Takových pravd, co mi zatvrzele tajil! Jako blesk z čistého nebe na mě zapůsobilo sdělení, že v Německých jaderných elektrárnách dochází ke 114 poruchám ročně. A to jistě byly ututlány takové poruchy jako rozbitý kávovar ve velíně JE. Smějte se, ale spící operátor reaktoru je závažným narušením jaderné bezpečnosti. Je to tak, jádra je třeba zakázat, od teď ať existují raději již jen elektronové obaly! Roztrhal jsem svůj vysokoškolský diplom a šel spát. Usnout jsem však nemohl. () (méně) (více)
Reklama