Až na krev

Život ohlodaný na samou existenciální dřeň...symbolika extrémně prožívaného individualismu západní civilizace v mistrné metafoře kapitalismu, Max Weberem popisované křesťanské etiky protestanství a asexuálně vnímaného fenoménu fungování západní ekonomiky. Jeden z nejsilnějších filmů poslední doby... (02.05.2010)

P. T. Anderson netočí filmy tak často, ale když se odhodlá, tak to vždy zvedne vlnu ohlasu a hlavně velkého očekávání. Tentokrát nás provede životem chamtivého a neústupného naftaře Daniela Plainviewa. Už jen díky velmi zajímavému námětu je to film, který si přímo říká o nominace na Oscara. Scénář, který si napsal sám PTA je skvělý a ani při téměř tříhodinové délce se nebudete nudit a to hlavně zásluhou Daniele Day-Lewise, který podal naprosto démonický výkon a nedovedu si představit, že by si Oscara za herecký výkon odnesl někdo jiný. Naopak, kdo mě vadil je Paul Dano, který v roli falešného proroka propadl a na jeho místě si umím představit mnoho jiných herců. Za vyzdvihnutí dále stojí perfektní kamera, střih a hudba. Společně s Pokáním a Americkým gangsterem nejlepší tři filmy jaké jsem letos viděl........ (02.03.2008)

Paul Thomas Anderson a Daniel Day-Lewis. Dvě těžké hollywoodské váhy známé svým perfekcionismem i důsledným výběrem projektů. U filmu Až na krev z roku 2007 našli společnou řeč a o dekádu později si úspěch zopakovali s Nití z přízraků, údajně posledním Day-Lewisovým filmem. Jejich návrat do ropného boomu na počátku 20. století se přitom zařadil nejen do mnoha žebříčků nejlepších filmů roku, ale i celé dekády. (30.12.2022)

Lahůdka. Daniel Day-Lewis si celý snímek krade pro sebe. On je tím hereckým Bohem, který dokáže strhnout a prokreslit všechny charakterové křivky Davida Plainviewa. Boj peněz a víry, kde peníze samozřejmě vítězí. Rozbourání amerického snu, snu který na vás nečeká, ale musíte se k němu provrtávat bahnem, ropou a krví. Paul Thomas Anderson ví. Mistrovské dílo. (25.02.2013)

Daniel Day-Lewis a jeho hereckej koncert, díky kterýmu je letos oscar ve správných rukou, i když žádná velká konkurence teda nebyla, to je fakt, nicméně Day-Lewis je tady brilantní a celej film spolu s vynikající muzikou táhne. Co se týká tý muziky, tak někdy bylo až zarážející, jak si film vystačil na dlouhý minuty beze slov jen s hudbou a přitom to byly asi ty nejvíc uhrančivý chvíle. Jen škoda trochu zdlouhavějšího konce, kterej mě začínal mírně nudit (25.02.2008)