Andělé a démoni

Instantní rychlokurz symbologie aneb expertem snadno a rychle, kdy sám slovutný profesor Langdon je v lekcích o hodinu napřed a orientaci v prostoru, tak může zvládat téměř kdokoliv stačí jen sledovat šipky a drobečky, které cestou upustili Jeníček s Mařenkou. Slibně se rozvíjející začátek zaplněný nepřeberným množstvím makrozáběrů, kdečeho a podbarvený chytlavou hudbou Hanse Zimmera, však hodně rychle zabředává do řídké kaše ukuchtěné z těch nejlevnějších ingrediencí, které byly dostupné na trhu. Na začátku se sem tam objevuje snaha vyprávět ale v momentě, kdy se začne utíkat jde vše do kopru. Cesta z bodu A do bodu B zpět do bodu A přes bod C ve výsledku působí dost kostrbatě. Navíc jsou Andělé a démoni ochuzeni o výpravnější lokace z Šifry a Iena McKallena. Takhle se tváří jako hybrid mezi Sběrateli kostí a Purpurovými řekami. Předlohu jsem nikdy nečel ale kam se bude děj ubírat mi bylo jasné už v okamžiku, kdy se na plátně objevil hlavní padouch jehož odtajnění na konci mělo být vrcholem filmu. Scénáristické berličky a nelogičnosti tu tvoří převážnou většinu děje a zapříčiňují infotainmentový efekt, díky němuž se k Andělům rozhodně v budoucnu rád vrátím, i když je to takové ošklivé mňoukající koťátko. Dan Brown asi vážně nemá rád Vatikán a už vůbec ne umění jako takové. 5/10 PS: třetí hvězdička je za scénu s fontánou, v níž Langdon dokázal, že není tak blonďatým jak se mohlo zprvu zdát. (23.05.2009)

Asi se shodneme, že Šifra nabídla chatrné a nepřesvědčivé vyprávění. Cokoliv o kompaktnosti bylo tehdy k smíchu. Dešifrování záhadných kódů tak bylo nejen úsměvné, ale také hodně náhodné, takže kdo zvládne alespoň jednu stranu Rubikovy kostky, měl by vyhráno i v tomhle bludišti. Dvojka je i přes znovu překombinovaný scénář svižnější, je v ní méně logických lapsů a scén, které patří do jiného žánru. V akčních sekvencích se navíc Howard pochlapil, už není tak rutinní, takže se o téhle detektivce dá s čistým svědomím prohlásit, že je velmi slušná a velmi snesitelná. (16.06.2014)

Celkově to vlastně dopadlo úplně stejně jako Šifra. Tom Hanks už sice odložil paruku, ale opět řeší jednu záhadu za záhadou a když si snaží tak ty jeho dedukce místy vyznívají dost směšně. Příběh zase není nějak světoborný, ale určitě se z toho dalo vydolovat víc. A herci opět hrajou spíše na nájem a taková Ayelet Zurer mě tam vyloženě vytáčela. Není to ovšem natočené takovým pomalým tempem jako Šifra a i přes fakt, že to má přes dvě hodiny a v celým filmu je jenom jedna přestřelka, jsem se vlastně ani chvilku nenudil a nekoukal jsem nervózně na hodiny jako v případě Šifry. A to je v tomhle případě docela pokrok. (13.09.2009)

Keby sa Robert Langdon spojil s Benom Gatesom, riešili by všetky záhady života, vesmíru a vôbec tak rýchlo, že by ich kameraman nestihol sledovať. Diváci už vôbec nie :-) Anjelov a démonov som čítala ako jedinú knihu od Dana Browna, lebo som ju kedysi dostala na Vianoce. Zhltla som ju takpovediac na pár dúškov, ale nepovažujem ju za nič svetoborné a odvtedy som nepocítila potrebu čítať nič ďalšie od Dana Browna. Každý dobre napísaný triler človek zhltne, zostane mu zopár spomienok na zopár hrozivých scén a tým vklad knihy do života končí. Aspoň do môjho. S filmom je to rovnaké - aj napriek mnohým nelogizmom to ušlo ako akčný popcorňák na jedno pozretie. Občas dokonca napínavý, i keď aj ten, kto nečítal knihu, nemá problém vytušiť čo a ako bude. Langdon je neznesiteľne dokonalý, ostatné postavy sú čiernobiele a Ewan McGregor mi v roli duchovného neustále pripomínal Tobeyho Maguirea zo Satan's Alley :-D Jediný, na koho ma naozaj tešil pohľad, bol Armin Mueller-Stahl. 2,5* (25.06.2009)

Je až neuvěřitelné, že dokázal Ron Howard natočit tak namyšlený a složitě se tvářící film podle tak jednoduché a nenáročné knihy. Na knize Andělé a démoni se mi líbilo, že byla natolik plná nesmyslů, že ji snad nikdo nemohl brát vážně (rozumějte nikdo, kdo zároveň někdy nakouknul do učebnice dějepisu pro první třídu), ale přesto byla zábavná a četla se velmi dobře... kéž by byl tak stravitelný i film. Ten je dlouhý, nudný a sžírá se ve vlastní dokonalosti. Zároveň je ale také neuvěřitelně hloupý, až je to k smíchu. Tom Hanks běhá po prázdných památkách, kdy zrovna náhodou ty, který potřebuje navštívit, jsou v rekonstrukci a bez personálu, bez turistů a dokonce i bez jakéhokoli zabezpečení, aby ho nikdo nerušil... Vedle něj neustále kluše spanilá děva, která ale není naprosto k ničemu dobrá a za dvě hodiny se Robert Langdon neuráčí vysvětlit, proč ji s sebou vlastně tahá, když mezi nimi zároveň není žádné jiskření nebo náznak budoucího vztahu, což by z ní dělalo "alespoň" zkrášlení scén. Není ani to. V Šifře to bylo alespoň poprvé, tady tohle už působí jako špatný vtip. Andělé a démoni jsou zoufale špatné pozlátko pro nenáročné diváky, kteří budou mít po jeho zhlédnutí pocit, že jsou teď historicky i kinematograficky vzdělaní... Je to samozřejmě velký omyl, nicméně aspoň někomu udělá film radost. PS: Hans Zimmer se tentokrát ani netváří, že by vymyslel něco nového. Prostě v soundtracku Šifry zdůraznil chorály... Opět mu to projde, protože to zní dobře, ale tentokrát už si toho ředění snad musí všimnout každý... PPS: Je pro mě neuvěřitelné, že Ron Howard, který natočil kousky jako Aplollo 13, Čistá duše nebo Frost/Nixon, dokázal vytvořit i takovouto slátaninu. (13.12.2009)